Dodatek 3 k Výzvě 1, 2 a ostatním sdělením z http://www.bristle.cz/kosmickemysleni//
Nejdříve mi dovolte konstatovat, že veškeré mé úvahy jsou vytvářeny na podkladě Kvalitativní (absolutní, kosmické) metody myšlení, která každý problém studuje v kontextu Absolutních zákonů Života a obecně platné Absolutní konstrukce (tzv. Induktivní organizace), kterou je organizován každý Kosmicky dospělý děj. Společně představují velké množství zásadních informací, které každou problematiku dovolují studovat v absolutních souvislostech, přitom naprosto cíleně, neboť při bádání jsou jen hledány prvky předem daných charakteristik. Kosmickou metodu lze také nazvat Absolutní teorií relativity a Kvalitativní nadstavbou k současnému Experimentálnímu hledání - založenému na stálém zdokonalování zvoleného Nedospělého modelu. Jestliže tedy Vy stále diskutujete (nebo spíše spekulujete, dohadujete se, hádáte se a válčíte), aby jste i za cenu nejvyšších nákladů, a často i lidských životů, „dokázali“ svou pravdu …(žel, vždy absolutně Nedospělou konstrukcí), já bez jakýchkoliv nákladů hledám v široké nabídce Absolutních souvislostí. A jelikož jsem již našel Absolutní řešení (i když někdy jen ideová) pro většinu našich potřeb a pochopil, v jak zásadní vývojové fázi se dnes ocitáme (i co je mou povinností vyplývající z mých poznání), nabízím (jak jsem již i dříve učinil) plnit funkci: Konzultant civilizace. Budoucnost tímto žádám, aby každé mé sdělení se stalo existující skutečností pro hodnocení činů každého člověka – s přihlédnutím k zastávané společenské funkci.
Věřte, že tímto Vám nenabízím nějakou laškovnou hru, ale předznamenávám zahájení vrcholné vývojové fáze, ve které každý člověk této planety je plně odpovědný za každý svůj čin. Dnes totiž „hrajeme“ o bytí naší civilizace a jde-li o život, vždy se jedná o Absolutní záležitosti! My, dnes, prožíváme NEJDŮLEŽITĚJŠÍ vývojovou fázi z celé dosavadní i budoucí existence civilizace - žijeme v údobí Kosmické zkoušky dospělosti. V ní každý je hodnocen z pohledu Absolutních potřeb k uskutečnění Kvalitativního přerodu myšlení celé civilizace – z pohledu Absolutních potřeb Kvalitativně vývojového skoku do Kosmické dospělosti. Dovolte mi prohlásit, že nejsem snílek a ani si nehraji na nějakého „spasitele“, jsem jen člověk, který si zvolil tu obtížnější cestu v naší společné „válce“ s naší planetární malostí! Vám všem potom doporučuji, aby každý se sám zamyslet nad svým počínáním - zvláště těm, kteří se jakkoliv podílíte na vytváření Společenského vědomí. Předpokládejte, že každý Váš čin bude brzy Absolutně hodnocen a verdikt Neprospěl bude pro každého tragedií, kterou dnes ani zdaleka nemůže domyslet. Na http://www.bristle.cz/kosmickemysleni// jsem již uvedl většinu důležitých informací. V Dodatcích shrnu problematiku nejdůležitějších oborů: zhodnotím současný stav a naznačím opatření nutná pro Kvalitativní přerod civilizace – jako podmínka pokračování přirozeného vývoje a zachování naší existence. Jak se zařídíte Vy, je již jen Váš problém. Uvědomte si však, že tak činíte v době, kdy máte myslet v Absolutních souvislostech, a že tyto souvislosti Vám již nabízím celé čtvrt století!
Hodnocení současného stavu:
Věda neuznává možnost Absolutního hodnocení. Ve smyslu speciální teorie relativity tvrdí, že není možné určit absolutní rychlost žádné soustavy a tím ani její kvalitu – možné je jen srovnávat, tj. stanovit, jak se ze soustavy vlastní jeví soustava pozorovaná. Ve fyzice existují relativně přesná kriteria, v občanském životě rozhoduje TRH, který každý chce naklonit ke svému prospěchu.
Člověk má mnoho potřeb a ty zajišťuje na mnoha kvalitativních a výkonnostních úrovních. Cílem je při nejmenších nákladech nabídnout nejvhodnější výrobek pro danou potřebu. Nejvhodnější je ten, který má nízkou pořizovací cenu, nízké provozní náklady, funkční spolehlivost, nezbytný komfort provozu i estetiku. Člověk současnosti tedy každý výrobek a systém hodnotí jen podle toho, jak slouží, přičemž používá právě ten, který je pro daný úkol nejvhodnější. Např. do sousední vesnice jede autem, za moře letí letadlem. Horší je to se Společenským zřízením: to většinou nelze vůbec nebo jen málo ovlivňovat – zvláště když totalitní moc tvrdí, že právě jejich zřízení je „Nejdokonalejší“ a k podpoře tohoto tvrzení má silně vyzbrojenou armádu a početnou policii. Konstatuji, že současné systémy většinou přeceňujeme. To proto, že zatím nemáme nic lepšího, a že tomu, co máme, neumíme přiřadit absolutní hodnotu.
Absolutní hodnocení:
Život, to je nespočet soustav, jež realizují nejrůznější děje – od nejjednodušších elementárních vztahů až po organizaci celého kosmu. Ovšem všechny systémy lze rozčlenit do tří základních skupin společných okrajových podmínek činnosti: řešení Absolutně Nedospělá (Kvantitativní - řešení v podmínkách AIo), řešení Kosmicky Nedospělá (AIIo) a řešení Kosmicky Dospělá (AIIIo), přičemž každé z nich lze v každém oboru ještě organizovat na třech stupních efektivnosti (Io, IIo a IIIo). Každý obor tedy má 9 stupňů organizace, některé potřeby je však možné uspokojivě, nebo vůbec řešit až na těch nejvyšších stupních (např. biologický život). Přitom společné všechna řešení mají jen jedno: smyslem každé logické činnosti je vytvoření PRODUKTU! Proto se od sebe odlišují tím, jakým způsobem, jak rychle a jak kvalitní Produkt vytvářejí. Život je obecně neustálý vývoj a Produkt v něm má výjimečné postavení: je energeticky stálou formou. Proto Produkt je, logicky, prostředkem absolutního hodnocení každé činnosti. To ovšem jen co se týče konstrukce soustav.
Z pohledu funkčních možností jakoukoliv soustavu absolutně hodnotí (charakterizují) dvě ekvivalentní veličiny: Funkční energie E a Funkční hmotnost M. Energie E stanovuje množství energie, kterou soustava ve svém provozu disponuje, hmotnost M číselně určuje nutnou kvalitu prvků soustavy a nutný stupeň uplatnění této kvality ve vlastním provozu, aby soustava mohla disponovat příslušnou Funkční energií E. To ovšem jen ve vývojové fázi Nedospělé. Ve fázi Dospělé soustavu charakterizují Tvůrčí energie E´ a Vnitřní kvalita M´. Mají obdobný význam, jen se vztahují k Tvůrčí činnosti, jež je opačná – uskutečňuje se prací uvnitř skeletu, který byl vybudován v Nedospělé fázi vývoje. Zákonitý průběh vývoje E, M a E´, M´ vykresluje Křivka vývoje na Obr.1. Na ose X je Kvalitativní úroveň V, pořadnice (osa Y) stanovuje příslušnou hodnotu E, M, resp. E´, M´ (podrobněji viz Sdělení 1). Křivka tedy má dva úseky od sebe oddělené Nulovým bodem NB – s významem kvalitativní úrovně s Energetickou stálostí, tj. relativně nekonečně vysokou Funkční energií E, E´ a Funkční hmotností M, M´ (pro zjednodušení používejme i pro E´ a M´ název Funkční energie a hmotnost). První úsek vyznačuje Nedospělý vývoj, průběh křivky E, M je dán převrácenou hodnotou koeficientu relativity k = (c2/v2)1/2. Druhý úsek vyznačuje Dospělý vývoj, průběh křivky E´, M´ je dán převrácenou hodnotou koeficientu kvality k´=(v´2/c2)1/2, kde v je rychlost v podsvětelném oboru, v´ je rychlost v nadsvětelném oboru a c je rychlost světla. Každá soustava ve všech řešeních má svou kvalitativní úroveň. Je třeba ovšem říci, že Kvantitativní řešení, jako absolutně Nedospělá, mají jen svou relativní hodnotu E, M – tj. pro své nízké funkční možnosti srovnatelnou jen v oboru kvantitativní organizace.
Řešení Absolutně Nedospělá (Kvantitativní)
Jsou jimi všechna současná řešení výrobních, spotřebních, vojenských i společenských systémů. Absolutně Nedospělá řešení se vyznačují tím, že:
- mají jednosměrný provoz, od příčiny k následku
- svůj produkt vytvářejí z vnějšku
- nemohou vytvořit přímou (kvalitativní) spolupráci.
Nedospělá organizace vždy začíná budováním silové prvotní energie v Pracovním prostoru (ve spalovacím motoru je jím spalovací prostor), aby prostřednictvím Převodních prvků (píst, ojnice) byla prvotní energie (tlak spalovaných plynů) postupně přetvořena až na Produkt (kroutící moment na zalomené hřídeli se setrvačníkem). Jestliže soustava k vytvoření Produktu potřebuje 2 nebo více Převodních prvků, má nejnižší kvalitativní úroveň (Io efektivnosti), při jednom Převodním prvku (např. turbína) má řešení IIo efektivnosti a nemá-li žádný Převodní prvek (např. raketový motor), soustava se stává řešením IIIo efektivnosti, jež představuje nejvyšší funkčně organizační dokonalost v podmínkách AIo. Řešení Io má nejnižší E, M (hmotnost pístu, jako kvalitativní podstata nejdůležitějšího prvku, je naobtíž), řešení IIo má vyšší M a E, řešení IIIo je nejvýkonnější, má největší M, E – hořící plyny se uplatní svou podstatou, žel jen jednou – proto tak nízká efektivnost je Nedospělých řešení. Příklady jednotlivých řešení v jiných oborech je v Tab. 12.
Podstatou vývoje civilizace bylo rozvíjení systémů od konstrukce Io až k soustavám IIIo , tj. podstatou bylo odbourávání Převodních prvků. V současné době řešení IIIo (rakety, atomové elektrárny, roboty, umělé hmoty, počítače, televizory, spojovací elektronika, atd.) jsou již rozpracovány do relativně vysoké funkční dokonalosti. Proto náš dosavadní vývoj metodou odbourávání Převodních prvků v Absolutně Nedospělé organizaci (AIo), je u konce. Naší přirozenou, avšak i životní potřebou, je budování systémů organizovaných v podmínkách AIIo a AIIIo - pokud chceme pokračovat v přirozeném vývoji civilizace bez dalších otřesů a citové degenerace většiny obyvatel.
Zopakujme, že každé soustavě lze přisoudit určitou Kvalitativní úroveň V a jí příslušnou Funkční hmotnost M a Funkční energii E na Křivce vývoje. Každou soustavu je možné označit jako řešení: Přímkové (Io), Rovinné (IIo) nebo Prostorové (IIIo) (viz Obr.1) a podle propracovanosti ještě konkrétní místo na úsečce daného řešení. Čím blíže je k Nulovému bodu NB (vyznačující Absolutní Energetickou stálost), tím vyšší je kvalitativní úroveň řešení. Avšak vyšší Funkční energii E u soustavy AIo lze vytvořit jen za cenu vyšších nákladů. (Poznamenávám, že výjimečné postavení v našich prostředcích má elektronika, a to z titulu svého postavení IIIo v „Mechanickém životě“, jež umožňuje vývoj k vyšší E,M miniaturizací. Proto vyšší stupeň řešení, např. počítačů, umožňuje snižovat výrobní náklady. U výrobních systémů, v souladu s křivkou E,M, výrobní náklady exponenciálně rostou – viz např. atomové elektrárny). Je třeba si uvědomit, že Úsečka IIIo končí v absolutních hodnotách a Ty pro činnost Absolutně Nedospělou jsou NEDOSAŽITELNÉ – z titulu svých statických okrajových podmínek AIo efektivnosti své organizace. Proto každá snaha řešení AIo (zvláště řešení IIIo v hrubých mechanických soustavách) rozvíjet do stále vyšší kvalitativní úrovně, je absolutně neefektivní – je necitlivostí k zákonitostem Života. A tuto fázi NECITLIVOSTI prožívá naše civilizace v současné době ve všech oborech. Ano, naší životní nutností je rozvíjení organizačních podmínek AIIo a AIIIo efektivnosti. Teprve ty mají prostředky ke skutečně efektivní činnosti, neboť své vyšší M, E budují akumulací energie reakce, vlastním provozem, tj. při počátečních relativněminimálních výrobních nákladech. Zdůrazňuji, že okrajové podmínky AIo jsou statické a civilizaci mohou sloužit jen jako prostředek prvotního vývoje. A tento prvotní vývoj můžeme naopak ukončit jen rozvíjením systémů organizovaných v podmínkách AIIo a AIIIo efektivnosti.
Kosmicky Dospělá organizace – podmínky AIIo a AIIIo
Vyznačuje se plnohodnotnou spoluprací uskutečňovanou na třech stupních efektivnosti, a to vždy přímou spoluprací dvou trojných sestav, přičemž na vyšším stupni je spolupráce kontaktnější. Tato jednoduchá definice vyúsťuje v obecně platné konstrukci, v tzv. Induktivní soustavě (organizaci), kterými jsou vytvářeny všechny Kosmicky dospělé děje a funkce. Problematikou současnosti číslo jedna, ale i Života obecně, je STUPEŇ SPOLUPRÁCE. To, co realizujeme my, dnes, není spolupráce, ale větší či menší spekulace. Dokladem je již jen stálá potřeba právníků a existence smluv se snahou pro sebe vytvořit alespoň malou výhodu – žel, často je cílem druhou stranu podvést využitím mnoha možných kliček v zákonech. V podmínkách AIIo se uplatňuje jen přímá a plnohodnotná spolupráce. Lze ji dosáhnout právě jen Induktivní organizací s přímým a plnohodnotným uplatněním funkčních prvků nezbytné kvality.
Induktivní konstrukce je podrobně popsána ve Sdělení 10, konkrétní příklady v konkrétní stavbě jsou uvedeny v Tab. 5 a 6. Ve smyslu Zákona kvalitativní symetrie musí existovat dvě opačné konstrukce. Konstrukce pro vývojovou fázi Nedospělou (podmínky AIIo) a konstrukce pro vývojovou fázi Dospělou (podmínky AIIIo), jež představují vrcholné funkční možnosti Života kosmu – Hmotného i Duchovního. Ve smyslu kvalitativní symetrie ovšem musí existovat nejen soustavy vývojově kvalitativní, jež svůj vývoj uskutečňují změnou kvality svých prvků, jako je náš mozek (a většina Induktivních soustav), ale i Induktivní soustavy kvantitativní. Ty jsou vytvořeny hmotou absolutní kvality, vývoj se vytváří kvantitativním rozmnožováním funkční energie - příkladem je konstrukce našeho těla a organizace Záporného prostoru galaxie.
Řešení Kosmicky Nedospělá – v podmínkách AIIo
Induktivní soustava sestává z následujících dílčích soustav realizujících spolupráci na jednotlivých stupních (podrobněji viz Sdělení 10):
- Na Io je jí Prvotní energetická soustava PEI, která spoluprací trojných sestav E1 a E2 vytváří prvotní energii. Je jí statická i silová energie, jež je energetickým zdrojem pro činnost Induktivní soustavy. Např. v našem učebním vývoji je to energie řídícího centra našeho mozku vytvořená při výkladu učitele.
- Na IIo je jí Funkční soustava FI, která spoluprací trojných sestav F1 a F2 vytváří Produkt soustavy. Trojná sestava FI vytváří postupný vývoj prvotní energie na pohybovou, aby ta se ve funkčním prvku 3f přetvořila na Produkt. Avšak jen tehdy, je –li k této přeměně vytvořena dostatečná opora. Energie reakce (při vytváření Produktu) je trojnou sestavou F2 přenesena do Prvotní energetické soustavy PEIII, jež je soustavou IIIo. V myšlení člověka je produktem uvědomovaná myšlenka – avšak porozumíme ji, jen tehdy, je–li naše paměť (PEIII) dostatečně připravena. Plnou akumulací energie reakce potom vytvoří tak účinnou oporu, aby Produkt mohl být dotvořen.
- Na IIIo je činnost organizována Prvotní energetickou soustavou PEIII, jež uskutečňuje vrcholnou kvalitativní i nejkontaktnější spolupráci. Je vytvářena vzájemnou silovou vazbou dvou trojných sestav s opačnou kvalitou: E1 je hmotnou kvalitou, E2 je jejím silovým polem. Akumulace reakce je vytvářena vzájemnou indukcí energie E1 a E2 vířivým polem. Důsledkem je relativistické přiblížení obou sestav: dojde k přiblížení hlavních prvků, k zvětšení jejich vzájemného silového působení, k relativistické deformaci a kvalitativní změně. PEIII lze nazvat i Nositelem vývoje, neboť zvětšením jeho energie (relativistickým přiblížením) se vytváří předpoklad pro vyšší výkon celku, tj. pro vyšší E, M soustavy, přitom s exponenciálním vývojem podle křivky E, M. Tímto způsobem, stálou akumulací energie reakce, tedy pouhým svým provozem, Induktivní soustava buduje stále vyšší E, M a zcela přirozeně uskutečňuje svůj vývoj až do Nulového bodu. Relativistické narůstání E, M bezprostředně před Nulovým bodem NB není překážkou, neboť soustava disponuje obrovským výkonem a je uzpůsobena k velmi efektivnímu zvyšování E, M – opět akumulací obrovských energií reakce.
Tím současně bylo vysvětleno, jak neefektivní je naše Kvantitativní činnost, jež neumožňuje uplatnit kvalitativní podstatu svých prvků, tím méně zvětšovat stupeň uplatnění této kvality a vyšší výkon je podmíněn nákladnou výstavbou nové soustavy. Opakuji: „Podstatou vývoje Hmotného kosmu je stálý vývoj kvality základní hmoty – elementárních částic.“ Na každém stupni vývoje kosmu se uplatňovaly Induktivní systémy, které vytvářely tu obrovskou energii, jež veškerá současná hmota a kosmické objekty představují. Zákon zachování hybnosti a Zákon zachování energie platí jen pro Kvantitativní, Nedospělou organizaci, kde právě omezující zákony nejlépe hodnotí nízké možnosti současných systémů. V organizaci Dospělé platí opačný zákon: Zákon tvůrčí výroby.
Řešení Kosmicky Dospělá – v podmínkách AIIIo
V Kosmicky Nedospělých podmínkách tedy byl budován Skelet Nositele vývoje akumulací energie reakce. Zdůrazněme, že fáze Nedospělého vývoje je vždy přípravou pro vývoj Dospělý, přičemž obě fáze jsou navzájem opačné. A k budování Skeletu akumulací energie reakce je opačnou funkcí Tvůrčí činnost ve vnitřním prostoru tohoto Skeletu (podrobněji viz Sdělení 10). Produktem (ne ještě konečným) PEIII, s významem Nositele, musí být prvotní silová energie (energie Io) v Aktivním prvku 1a, jež je silovým energetickým zdrojem celé Induktivní soustavy. Avšak k vytvoření konečného Produktu je třeba její přetvoření: nejdříve na pohybovou energii ve Spojovacím prvku 2a Funkční soustavy FII, aby ta se teprve mohla přeměnit na konečný Produkt při uplatnění principu akce a reakce. Děje se tak ve Funkčním prvku 3f, přičemž reakcí je motivační energie, která v prvotní formě se vytvoří v Prvotní energetické soustavě PEII – vzájemným silovým působením Dominantního prvku 1d a Hlavního prvku 1 (viz Tab 5/2). Výstižným příkladem je tvůrčí myšlení člověka, ve kterém Cíl je Hlavním prvkem 1 a naše řídící centrum mozku je Dominantním prvkem 1d soustavy PEII. Induktivní soustava ve své fázi Nedospělé a ve fázi Dospělé je tedy důsledně opačné konstrukce. Opačný je směr provozu (jednosměrný resp. dostředný), opačný je zdroj silové energie (PEI resp. PEIII), opačný je zdroj energie reakce (PEIII resp. PEII).
Dovolte ještě naznačit funkci Induktivní soustavy kvantitativního charakteru, jež je k výše popsané konstrukci Kvalitativní opačná, přitom funkčně i průběhem vývoje. Nedospělá fáze má průběh křivky E´, M´ , Dospělá křivky E, M. V PEIII se energie reakce neakumuluje změnou kvality prvků svého Nositele, ale kvantitativním rozmnožováním funkční energie nutné kvality uvnitř této PEIII. Pro nás dnes má zásadní význam konstrukce našeho těla. Mitochondrie je Nositelem vývoje (soustavou PEIII) a prostředkem změny naší funkční energie (E´, M´ resp. E,M), s významem akumulace energie reakce, je voda (z Dýchacího řetězce) uvnitř pro vodu nepropustné mitochondrie. My dnes prožíváme nedospělou existenci. Mitochondrie v postavení PEIII akumuluje energii reakce,tj. VODU. Její akumulací dochází ke snižování E, M, což my pociťujeme jako stárnutí - ve skutečnosti je jen přípravou pro nadsvětelnou existenci. A pokud člověk včas pronikne do nadsvětelného prostředí, je vše v pořádku. V nadsvětelném prostoru se totiž mitochondrie stane tvůrčí soustavou PEIII, neboť je plná energie (vody). Jejím štěpením (v nadsvětelném prostředí vysoké gravitační indukce) a vytlačováním z mitochondrie, je vytvářena silová prvotní energie - a to za současného zvyšování E´, M´ až k maximální hodnotě. Po přechodu do podsvětelného prostoru je mitochondrie prázdná, člověk omládl, buňky pracují s maximální E, M. mitochondrie je připravena pro novou akumulaci vody. Takto, v cyklické změně existence v podsvětelném a nadsvětelném prostoru si člověk má možnost sám vybírat rozmezí své energetické existence. Má to jen dva problémy: člověk nejdříve musí být prohlášen za Kosmicky dospělého a musí mít „létající talíř“, tj. dopravní prostředek umožňující překonat rychlost světla.
V Brně, 13. 2. 2001 Ing. Z. Hanák