V dřívějších sděleních jsem již vícekrát konstatoval, že život je neustálý vývoj, který se v každém samostatném ději uskutečňuje vždy ve dvou opačných organizačních podmínkách:
podmínky nedospělé organizace jsou primitivní, povrchní, tj. kvantitativní
podmínky dospělé organizace jsou produševnělé, podstatou organizace je uplatnění kvality všech prvků systému a stálá i pravdivá spolupráce.
Tato prostá skutečnost je základní potřebou v organizaci života celého kosmu a objevili ji již staří Číňané (viz Taoismus). Střídání dne a noci, střídání léta a zimy, biocykly člověka, láska muže a ženy, školní docházka a tvůrčí činnost - to je jen několik příkladů opačných charakteristik v jediném ději. Zdůrazněme, že v celém kosmu není děje, ve kterém by se neuplatnila spolupráce dvou kategorií opačných charakteristik a proto tato skutečnost je základním zákonem kosmu. Nazvěme ho zákonem kvalitativní symetrie, zákonem nutnosti existence opačného prvku k tomu, aby bylo možné uskutečnit nějakou činnost. Takovým hlavním opačným prvkem pro uskutečnění i nejprimitivnějšího děje je naše planeta. Povrch planety a její gravitace nám dovoluje uspořádaně se pohybovat na povrchu planety: postavit dům, chodit, skákat, jezdit v autě, využívat vodní energii a cokoliv vyrábět, neboť jakákoliv činnost vyžaduje, aby každá akce byla podepřena reakcí. Například chceme-li napsat jediné slovo „papír musíme podepřít, např. stolem“, tužku musíme pevně „připojit“ k ruce - jak účelné je, že naše ruka má prsty a do protisměru uložený palec (funkce reakce). Nebo jak účelné je, že máme dvě nohy. Při chůzi na jedné noze stojíme (funkce statická) a druhou pohybujeme (opačná funkce dynamická), aby vzápětí si nohy svoji funkci vyměnily. Opět jak prosté, jak život pro nás zařídil nesčíslné množství funkcí, které považujeme za maličkosti a ani si jich nevšímáme. Umíte si představit, jakými bychom byli strašidly, kdyby nás vyvinul např. nějaký výzkumný ústav? Jak si věda představuje zrod a vývoj kosmu víme (viz dále). Buďme vděčeni Životu, že již pro nás toho tolik udělal: že nám dal naši krásnou planetu, zářící Slunce, nespočet živočichů a rostlin, úrodné země, obrovské nerostné bohatství, naše tělo dovolující stálou kultivaci nejrůznějším pohybem a prací, náš mozek dovolující si cokoliv probádat, poznané si v okamžiku představit, aby celý kosmos existoval ve vědomí každého z nás (žel jen v kvalitě, do jaké je naše myšlení rozvinuto). A jak se my odměňujeme Životu? Jsme domýšliví, většinou líní a vždy připraveni spekulovat. Chceme co nejrychleji zbohatnout, získat moc, získat privilegia, která nám umožní pohodlný život v nejrůznějších radovánkách - nejlépe na výsluní společnosti. Jsme specialisté, kteří si osvojili pravidla jediné discipliny a již si přisvojujeme právo rozhodovat co je pravdivé a co ne. Přitom nejhrůznější je chování moci, a to jak politické, tak vědecké, neboť obě si své dominantní postavení budují zákony, které povýšily na absolutní, tj. nepřipouštějí jakoukoli diskusi na podkladě skutečných zákonů absolutních. A jelikož politická a vědecká moc rozhoduje o veškerém programu našeho bytí, stávají se přijaté zákony, zvláště vědecké (zákon zachování energie, zákon zachování hybnosti, nepřekročitelnost rychlosti světla) bariérou, která zastavuje jakýkoliv další společenský vývoj, neboť cokoliv dokonalejšího než připouští uvažované zákony se označí za nevědecké, naivní. A jelikož prožíváme explozi informací, kterou si vynucuje naše úsilí zlepšit nezlepšitelné, je cokoli hodnotného (nového) odsouzeno k zániku. Přitom jestliže připustíme, že omezující fyzikální zákony jen popisují pravidla organizačních systémů, které nemají výkon nutný k zachování planetárního života, současně konstatujeme, že stálé rozepře politické a proces znečišťování naší planety jednou musí přivodit kolaps planetárního života.
Ano, život je krásný, vznešený, je dokonalý, avšak jen na kosmicky dospělé úrovni. Aniž si to uvědomujeme, život již nám daroval nespočet systémů, které mají kosmicky dospělou organizaci. Naše tělo, buňky všech biologicky živých organismů, náš mozek, ale i Sluneční soustava a celý systém organizace nejen naší galaxie ..., to vše jsou kosmicky dospělé organizační systémy, které nás nechávají žít, i když naše civilizace svým stereotypem myšlení nectí požadavky, jež Život svými skutečnými absolutními zákony nám předurčuje realizovat - neboť plnohodnotné z naší strany jsou v současné době jen láska, umění a nezištná pomoc postiženým.
Dovolte mi pravdivost výše konstatovaného doložit prostřednictvím několika příkladů uplatnění zákona kvalitativní symetrie, výčtu základních kategorií kosmu a vztahů mezi nimi. Nejdříve citujme zákon kvalitativní symetrie: V každém ději lze vymezit organizační systém na úrovni jediného celku, a to jako spolupráci dvou kategorií ve dvou kvalitativně opačných vývojových fázích. Definici osvětleme na jednotlivém příkladu - láska:
- dvěma opačnými (kvalitativně symetrickými) kategoriemi jsou žena, muž
- opačnými vývojovými fázemi je namlouvání (fáze učební, kvantitativní) a milování (fáze dospělá, kvalitativní). Někdo namítne, že namlouvání je často hezčí a romantičtější než fáze dospělá. Poznamenávám, že to jsou již paradoxy, které člověk obrací svým nevhodným jednáním a že jen hlazení ruky by další generaci nezrodilo.
A nyní pravdivost zákona kvalitativní symetrie konfrontujme s výše naznačeným vývojem kosmu v bodech 1 až 7. Začněme od systému nejvyššího a pokračujme k dílčím funkcím.
a) základním organizačním celkem dvou spolupracujících kategorií je:
prostor duchovní (záporný) v postavení dospělé, kvalitativní kategorie
prostor hmotný (kladný) v postavení nedospělé, kvantitativní kategorie
Pravdivý model kosmu musí osvětlovat spolupráci mezi oběma prostory, jejich důsledně opačné (kvalitativně symetrické) vlastnosti a uskutečňované vývojové děje. Uveďme nejdříve základní charakteristiky záporného prostoru (pod označením ZP) a k těmto charakteristikám pod označením KP definujme charakteristiku kladného prostoru:
1) Kvalita materiálových prostředků:
- ZP ... konstrukčními materiály jsou hmoty MI a MII, které jsou ke své funkci absolutně dokonalé a nerealizují žádný vývoj své kvality.
- KP ... podstatou organizace je právě vývoj kvality hmoty z její prvotní formy MIII (znovu zdůrazňuji, že tato skutečnost je podstatou organizace KP)
2) Nositel vývoje - t.j. soustava, jež akumuluje energii s významem podstaty vývoje
-ZP ... dvě kvalitativně symetrické kategorie, hmoty MI, MII, jež se navzájem odpuzují. Podstatou vývoje je růst počtu elementů stejné kvality a jejich oddálení
-KP ...dva kvalitativně symetrické prvky, hmotný základ a jeho duševní energie, jež se navzájem přitahují. Podstatou vývoje je změna kvality obou prvků a jejich vzájemné přiblížení
3) Počet vývojových celků:
- ZP ... jediný vývoj ve fázi nedospělé a jediný vývoj ve fázi dospělé bez vzájemného ovlivnění
- KP ... nespočet vývojových dějů v nedospělé i dospělé fázi s možností návazných i vratných dějů, kdy fáze nedospělá a dospělá připravují pro opačnou fázi novou počáteční pozici.
4) Podstata dospělé vývojové fáze
- ZP ... budování skeletu konstrukce kvantitativním rozmnožováním absolutně dokonalých elementárních prvků absolutně konkrétním řízením
- KP ... budování stále vyšší vnitřní kvality uvnitř dříve vybudovaného skeletu na podkladě nejobecnější a nepřesné motivace.
5) Podstata nedospělé vývojové fáze
- ZP ... budování vnitřní kvality na podkladě akumulace kvalitativní energie
- KP ... budování skeletu akumulací kvantitativní energie.
6) Spolupráce kategorií v celku
- ZP ... po dokončení fáze dospělé začne fáze nedospělá, jež spojí obě kategorie do jediného celku nekonečné existence a absolutních možností pro duši biologických jedinců na podkladě existence prostředí nekonečné energie
- KP ... samostatná existence podsvětelného prostoru s vlastním posláním a samostatná existence nadsvětelného prostoru s realizací kvalitativně symetrických funkcí pro cyklickou existenci člověka střídavě v obou prostředích opačných vlastností
7) Energetická podstata činnosti
- ZP ... veškerá činnost se realizuje nekonečnou energií. Ve fázi dospělé je zdrojem energie energetické prázdno, ve fázi nedospělé je zdrojem energie kosmické vědomí vytvářející životní prostředí pro nekonečně krásné i nekonečnou existenci duší všech biologických jedinců
- KP - ... v činnosti KP nelze dosáhnout nekonečné energie (podstata kvalitativní symetrie). V nedospělé činnosti vývojem narůstá energie soustavy od 1 až k energii blízké energii nekonečné, v dospělé činnosti se snižuje energie soustavy od blízké nekonečnu k energii 1.
8) Charakter činnosti
- ZP ... právě díky existenci nekonečně vysoké energie E - činnost se neuskutečňuje prací, ale indukcí s nekonečně vysokou operační rychlostí
- KP ... jakákoliv činnost se uskutečňuje vývojem energie, tj. prací.
b) Kladný kosmický prostor
Je opět jediným celkem, jestliže budeme srovnávat děje realizované jen v tomto prostoru. Budeme rozlišovat činnost nedospělou (NČ) a dospělou činnost (DČ).
9. Charakter činnosti v kladném prostoru
Cílem každé činnosti je vytvoření produktu, jako něčeho, co má energetickou stálost a může být kdykoliv využito. Produkt soustavy je proto prostředkem absolutního hodnocení stupně dokonalosti organizace jakékoliv činnosti.
- NČ ... nedospělou je každá činnost, jež svůj produkt buduje z vnějšku. Tato činnost je absolutně nedokonalá, její možnosti jsou omezeny zákonem zachování energie, hybnosti a nepřekročitelností rychlostí světla, jež obecně vystihují malý výkon těchto systémů. Nedospělé systémy civilizaci slouží jen jako prostředek nedospělé fáze svého vývoje.
- DČ ... dospělou je každá činnost, která svůj produkt buduje zevnitř. Tato činnost je tvůrčí, není ničím omezena, tj. neplatí pro ni omezující zákony. Teprve tyto kosmicky dospělé systémy mají výkony nezbytné pro trvalou existenci civilizace, tedy existenci dospělou.
10) Charakter energie
Každá soustava má určitou kvalitativní úroveň, a té přísluší určité množství energie, kterou disponuje (viz křivka vývoje na obr.1).
- NČ ... růstem kvalitativní úrovně roste energie soustavy od 1 až k energii relativně nekonečné (raketa, atomová energie), které nemůžeme dosáhnout (platnost omezujících zákonů)
- DČ ... na nejnižší (počáteční) kvalitativní úrovni soustava disponuje relativně nekonečně vysokou energií (kvasar, slunce), růstem kvalitativní úrovně energie soustavy rychle klesá (pokračující termojaderná fúze a nakonec chladnutí planety) až k hodnotě 1 - jako absolutně dospělé a připravené pro trvalou existenci.
Přehledně je totální uplatnění kvalitativní symetrie naznačeno v tab.1, kde jsou uvedeny nejdůležitější funkční celky Konstrukce života - ve své skladbě kategorie KVANTITATIVNÍ a kategorie KVALITATIVNÍ. Podrobný popis bude v dalších sděleních a je v literatuře, avšak i bez popisu si lze vytvořit prvotní představu, o čem je Život v absolutním podání.
Omlouvám se za příliš zasvěcené informace, jejichž úplné pochopení vyžaduje znalost Celkové konstrukce Života. Mým cílem bylo alespoň naznačit prostředky kvalitativní (kosmické) metody myšlení, a tím současně konstatovat: Všechno, co Vám sděluji, nejsou smyšlenky, ale jen důsledné dedukce na podkladě pravidel (zákonů), které mají obecné uplatnění. Pro některé zřejmě bude největší překážkou vůbec se zamýšlet nad existencí Duše a její nesmrtelné podstaty - tedy zvyknout si na skutečnost, že smrt člověka neřeší žádný jeho problém, ale naopak. Smrtí teprve všechno začíná, neboť naše Duše se dostává do podmínek Absolutní konfrontace. Je třeba se připravit, a proto pro nevěřící znovu opakuji: Duchovní (záporný) prostor (náboženský výraz Nebe) je tím hlavním životním prostředím vybaveným pro naši nekonečnou i nekonečně krásnou existenci. Naopak neproniknout Nulovým přechodem je jen velké živoření a strádání.
Život je ovšem dokonalý a nikdy pro nikoho není nic ztraceno. I z nejhoršího bahna se lze vyhrabat. Nezbytné je ale začít. Příležitost pro každého se naskýtá právě teď, kdy vše nízké dřívější každý může překrýt novou kvalitou. Život je citlivý a dovede pochopit těžkosti člověka, zvláště podmínky nízkosti, které se pro nás někdy stávají nepřekonatelné. Zdánlivě nepřekonatelných problémů bude narůstat, a to nejen pro jedince, ale i národy, státy a nebudeme-li rozumní, stanou se problémy nepřekonatelné i pro celou civilizaci. Proto konstatujme:
- Život je tím smutnější a bolestnější, čím žijeme na nižší kvalitativní úrovni. Naše planeta, Matka Země, nemá sílu živit miliardy lidí, kteří se chovají nedospěle, tj. své životní potřeby si zaopatřují nejprimitivnějšími prostředky, kupí špínu a navíc hodně toho, co pracně vyrobí, ještě zničí válkou.
- Život nám nabízí i v kladném kosmu neuvěřitelné možnosti - násobně zajistit potřeby pro neomezený počet obyvatel. Ano, život i ve své hmotné existenci má neomezené možnosti, dovolující vývoj všech lidí ke stále vyšší kultivaci, jež vrcholí možností neomezeného pohybu člověka v nekonečném prostoru nadsvětelnými rychlostmi - 106km/s, kdy člověk prožívá svou kvalitativně symetrickou existenci: nejen nepřijímá potravu, ale naopak vytlačuje vodu z mitochondrií, jež je podstatou našeho současného stárnutí, a totálně regeneruje organismus pro opětnou a mladistvou existenci v podsvětelných rychlostech.
Život má o nás zájem, fandí nejen každé civilizaci, aby se vyhrabala ze své nedospělosti, ale i každému jedinci - aby na sobě pracoval a mohl se stát kosmicky dospělým, kterému bude dovoleno žít právě cyklickou existenci, tj. cyklické omlazování v nadsvětelném prostoru a opětné stárnutí v podstěvelném
prostoru. To proto, že o co budou naše zážitky bohatší a kultivovanější, o to bohatší bude naše existence v záporném prostoru, neboť každý zážitek a prožitek bude kvalitou, kterou každý obohatíme celý tento prostor, nás biologicky živé bytosti i Boha.
Naopak civilizaci bez odvahy a fantazie Život příliš nepřeje. Vyspělý život kladného kosmu - Společenství vyspělých civilizací - nesmí zasahovat do života civilizace naší. Neoficiálními kontakty nám naznačují, že život má mnohem výkonnější systémy než ty, kterých se my držíme jako klíšťata a donekonečna je upravujeme. Chovají se jako konzultant diplomanta, tj. nám studentům jen naznačují kudy se máme ve své tvůrčí práci ubírat, abychom uskutečnili vývojový skok do kosmické kvality a složili kosmickou zkoušku dospělosti. Teprve po vypracování kosmicky dospělé diplomové práce naší civilizací vytvoříme podmínky jak pro přátelský kontakt s mimozemšťany, tak pro vyřešení všech našich rozporů: odstranit bídu a z naší civilizace vytvořit jediný celek přátelských národů a států.
X.1998 Ing. Zdeněk Hanák
Případné připomínky a dotazy prosím zasílejte na tuto adresu Ing. Zdeněk Hanák
