TEXT K TABULKÁM

 

TEXT K Tab. 1, 1/I až 1/III

 

            Tabulka má možnost přehledné i nejrychlejší dokumentace podstaty problematiky. Využijme jí k přiblížení všesměrného uplatnění Zákona tří prvků v organizaci hmotného kosmu. Cílem nebude jen naznačení jeho organizace, ale zvláště ukázat, že celý hmotný prostor je jedinou kategorií řízenou Vědomím, které má důslednou troj jedinou stavbu s důsledným uplatněním na třech stupních efektivnosti. Tato stavba a úplnost popisu řízení jsou nesčetnými kvalitativními důkazy pravdivosti předkládaných teorií.

 Ano, každý děj, každá existující skutečnost má své prostředky realizace a zákonitou organizaci těchto prostředků. Pro uskutečnění určitého děje nebo záměru vždy musí platit zákon tří prvků: tj. pro realizaci každého děje vždy jsou nezbytné, avšak i postačující, tři prvky s charakteristikami tří stupňů efektivnosti. Tento obecně platný zákon a současně i nejdůležitější prostředky Života si přibližme prostřednictvím jednotlivých tabulek.

 

Tab. 1 

            VĚDOMÍ KLADNÉHO PROSTORU

Často se zdůrazňuje, že něco tak rozsáhlého a složitého, jako je Život, musí být řízeno. Náboženství vše, co se v nekonečném kosmu děje, považuje za záměr Boha. Do jisté míry je to pravdivý předpoklad, neboť Bůh (Kosmické vědomí) uskutečnil obrovskou „práci“, ta však měla jen cíl nastartovat zákonitý vývoj Života, který na každém stupni tohoto vývoje má své vlastní prostředky jeho řízení. Poslání a činnost Boha je v Tab. 9. Bůh v konstrukci celkové organizace Života do žádného děje nezasahuje, jen slouží – realizuje nekonečnou energii záporného prostoru pro naši nepředstavitelně krásnou posmrtnou existenci. Vše, co se děje v kladném kosmu je řízeno Vědomím kladného prostoru, jež má 3 x 3 = 9 základních prostředků (kategorií) organizace s 9 x 3 = 27 řídících účinků - všechny s posláním řízení na jednom ze tří stupňů organizace. Základní vývoj hmotného kosmu, statický vývoj na I^o, je řízen vědomím elementárním.

 

AI^o  VĚDOMÍ ELEMENTÁRNÍ

Vědomí elementární řídí vývoj od okamžiku vyvržení mraku elementárních částic - jako základního materiálu, ze kterého vývojem funkční kvality bylo postupně vytvořeno vše, co dnes vnímáme. Vývoji základního materiálu přísluší statické charakteristiky AI^o, tj. prvotní statické charakteristiky hmotného kosmu. Avšak ve smyslu Zákona tří prvků musí existovat tři druhy elementárních vědomí se specifickým posláním řízení  I^o, II^o  a III^o efektivnosti organizace. Jsou jimi gravitační síly (I^o), elektrické síly (II^o) a energetické prázdno (III^o).

       

BI^o    GRAVITAČNÍ  SÍLY

V elementárním vědomí má účinek gravitačních sil význam I^o, tedy poslání nejstatičtější funkce řízení hmotného kosmu – ovšem na třech stupních (prostá koncentrace elementárních částic vyúsťující ve smršťování zárodečného mraku, organizace pohybu kosmických objektů a organizace planetárního života). 

           

BII^o   ELEKTRICKÉ  SÍLY

Elektrickým silám v elementárním vědomí přísluší dynamický účinek II^o, avšak v nejstatičtějších podmínkách realizace AI^o. Poslání bude kvantitativně dynamické, bez schopnosti tvůrčího uplatnění (odtržení hmoty planet, vnitřní organizace hmoty a výrobní prostředky).

           

BIII^o  ENERGETICKÉ PRÁZDNO

Energetické prázdno je tvůrčí a proto dynamické, v elementárním vědomí ovšem tato tvůrčí dynamika musí být nejstatičtější z hmotného prostoru, avšak opět s účinkem na třech stupních (zamezení anihilace elektrických nábojů, zrod hmoty a organizace nadsvětelného prostoru).

 

 

AII^o  VĚDOMÍ VÝROBNÍ

Je řídícím účinkem funkčních soustav prvků určité kvality a poslání. Soustava získá své výrobní vědomí AII^o pravdivou organizací, tj. takovou skladbou a uplatněním prvků (vždy na určitém stupni funkčního uplatnění), jež svým provozem vytváří produkt. Způsob funkčního uplatnění prvků vtiskuje soustavě okrajové podmínky realizace s odpovídajícím stupněm efektivnosti činnosti, tj. efektivnosti na I^o, II^o a III^o.

       

BI^o    ÚČINEK HMOTNÉHO POVRCHU PLANETY

Účinku povrchu planety přísluší podmínky statické, avšak na úrovni AII^o, které musí být podstatně dynamičtější než příslušelo účinku gravitačních sil. Z toho vyplývá nutnost úměrnosti časového trvání vývoje AI^o/ BI^o a vývoje AII^o/ BI^o- tedy úměrnosti časového trvání vývoje hmoty planet a časového trvání vývoje biologického života.

           

BII^o   ŘÍDÍCÍ ÚČINEK ATMOSFÉRY

Řídící účinek atmosféry  má dynamiku a tím i prostředky vývoje BII^o, jež musí být vyšší než má povrch planety. Tato vyšší dynamika spočívá ve stálé změně působení, a to jak na biologicky živé jedince, tak na povrch planety. Výsledkem jsou specifická životní prostředí.

           

BIII^o  VĚDOMÍ FUNKČNÍ ORGANIZACE

Funkční organizace je dovršujícím výrobním vědomím AII^o, ve kterém skladba a uplatnění prvků je kontaktní, bezprostřední. Výsledkem řídícího účinku je vytváření pravdivé činnosti na třech různých stupních efektivnosti. Nejprimitivnější (statické) je řešení přímkové, vyšší dynamiku má řešení rovinné, aby řešení prostorové mělo dynamiku dovršující. Nutné je však dodat, že ve smyslu Zákona kvalitativní symetrie musí existovat dvě opačné oblasti realizace: Nedospělá a Dospělá, přičemž v každé oblasti existují všechny tři stupně řešení - I^o, II^o a III^o efektivnosti.

 

AIII^o  VĚDOMÍ EXISTENCE

Je dovršujícím funkčním vědomím hmotného kosmu, neboť funkční organizace se uskutečňuje na AIII^o efektivnosti, kterou realizuje biologický život – jako vrcholné vědomí hmotného kosmu. Ve smyslu obecného uplatnění Zákona tří prvků musí pochopitelně existovat tři druhy biologických vědomí z nichž každé má tři vlastní uplatnění, opět s charakteristikami tří stupňů efektivnosti.

       

BI^o    VĚDOMÍ ROSTLIN

Rostliny jsou biologickým životem I^o. Nejnižší, statické kvalitativní úrovni odpovídají i veškeré charakteristiky:

            - kontaktní spojení s planetou

- nejprimitivnější stavba

- poslání být základním prvkem životního prostředí vyšších biologických druhů a základem potravinové pyramidy.

           

BII^o   VĚDOMÍ ŽIVOČICHŮ

Kategorie živočichů ve vývoji biologického života reprezentuje organizaci (vědomí) maximální kvantitativní dynamiky. Poslání prostředku II^o splňuje jak pro vývoj funkčních možností tělesné konstrukce, tak pro vývoj myšlení – jako vrcholné vědomí hmotného kosmu, které u živočichů je rozvíjeno na prvotní úrovni. Je dána nutností stálé motivace životním prostředím.

           

BIII^o  VĚDOMÍ ČLOVĚKA

Vývoj myšlení je vývojem vrcholného vědomí hmotného kosmu a opět se musí realizovat na třech stupních – podle své motivační vazby. Na I^o to byla vazba na nejjednodušší metody organizace při užívání nejprimitivnějších nástrojů, na II^o to byla vazba na možnosti nedospělých systémů stále rozvíjené dynamiky, na III^o to bude vazba na kosmicky dospělé systémy. Naše současnost je závěrečnou fází II^o, tzv. relativistickou fází vývoje, kdy každá vyšší kvalitativní úroveň vyžaduje obrovské množství nových informací. Dodejme, že vývoj civilizace je možný jen díky dostatečné kapacitě paměti člověka (jako vnitřnímu prvku nahrazující životní prostředí – na rozdíl od myšlení na BII^o) a zopakujme, že až dosud se tento exponenciální vývoj uskutečňoval na podkladě nedospělých metod organizace. Dokončit náš nedospělý vývoj až do kosmické dospělosti vyžaduje od nás své představy dotvořit prostřednictvím kosmické metody myšlení a vazbou na možnosti Kosmicky dospělých funkčních systémů.

Výše uvedené stručné komentování stupňů A, B doplňme stejně stručným komentováním stupňů C (CI^o, CII^o, CIII^o,):

 

     

Tab. 1/I

AI^o  VĚDOMÍ ELEMENTÁRNÍ

 

        BI^o    GRAVITAČNÍ  SÍLY

 

CI^o    KONCENTRACE HMOTY

Rozumí se koncentrací mraku elementárních částic, jež je tou nejpomalejší i prvotní činností, na jejímž konci bylo vytvoření hmoty i vlastní stavby Sluneční soustavy. Byla dílem řídících účinků elementárních vědomí, z nichž gravitační síly byly vědomím základním.

                       

CII^o   ORGANIZACE POHYBU KOSMICKÝCH OBJEKTŮ

Za základní lze považovat i účinek gravitačních sil při organizaci pohybu kosmických objektů, přičemž uplatnění CII^o je opět namístě, neboť pohyb kosmických objektů je vyšším stupněm organizace mraku elementárních částic.

CIII^o  ORGANIZACE PLANETÁRNÍHO ŽIVOTA

Je dovršujícím uplatněním gravitačních sil jako vědomí, neboť je významově kvalitativně symetrické k prvním dvěma stupňům a vytváří všechny nutné podmínky ke zrodu i vývoji biologického života až do dnešních dnů, kdy máme vytvořit prostředky, které gravitační síly, jako vědomí, již ke své funkci nepotřebují.

 

BII^o   ELEKTRICKÉ  SÍLY

 

CI^o    ODTRŽENÍ HMOTY PLANET

            Elektrické síly jsou elementárním vědomím II^o, proto již na prvním stupni musí řídit relativně dynamickou funkci, kterou je postupné odtrhávání zárodečných hmot planet od disku elementárních částic.

                        CII^o   VNITŘNÍ ORGANIZACE HMOTY

            Svou skutečně dynamickou činnost elektrické síly ovšem realizují na II^o, kdy jsou řídícím prostředkem ve vnitřní organizaci hmoty – organizaci pohybu elementárních částic, jehož produktem je hmota odpovídající  kvality. Dynamika dvou druhých stupňů (BII^o, CII^o) odpovídá totálnímu kvantitativnímu uplatnění, kterým působení elektrických sil v jádru atomu, v atomu i mezi atomy bezesporu je.

CIII^o  VÝROBNÍ A INFORMAČNÍ PROSTŘEDKY

Působení elektrických sil na úrovni BII^o, CIII^o musí být kvantitativně dynamické, avšak i tvůrčí – tak, jak odpovídá stupňům AI^o, BII^o, CIII^o. Je to tvůrčí dynamika, avšak kvantitativní, bez schopnosti absolutního tvůrčího impulsu, který vždy bude muset dát až člověk.Tj. počítače nikdy nebudou mít inteligenci, která by mohla se vzepřít člověku. 

 

        BIII^o  ENERGETICKÉ PRÁZDNO

Je elementárním vědomím III^o, proto elementárním vědomím dovršujícím, které má největší důležitost, neboť je tvůrčím prostředkem tohoto základního vědomí hmotného kosmu. Avšak i dovršující vědomí musí mít své uplatnění na třech stupních efektivnosti.

 

CI^o    ZAMEZENÍ ANIHILACE ELEKTRICKÝCH NÁBOJŮ

Na I^o musí mít statický účinek. Jak je možné vytvořit statický stav při uplatnění nejdynamičtějšího prostředku? Jednoduše, dynamiky je využito k zachování existujícího stavu, který je statický.

Tuto funkci I^o energetické prázdno plnilo od prvopočátku vyvržení mraku elementárních částic, kdy zamezovalo anihilaci elektrických nábojů. Jakým způsobem? Je třeba si uvědomit, že energetické prázdno se ve hmotném prostoru uplatní až po vytvoření dostatečně stabilního skeletu. Pokud je takto obestavěný (vnitřní) prostor absolutně prázdný, energetické prázdno se zažehne prakticky ihned a s relativně nekonečně vysokou energií. Avšak není-li skelet dostatečně pevný, roztrhá ho a tvůrčí energie zanikne stejně rychle, jak byla zažehnuta. Stejný případ nastane, jestliže se (v absolutně čistém prostředí) k sobě přiblíží elektron a pozitron: nedojde k anihilaci, ale jen ke krátkodobému vytvoření skeletu, který ihned po svém vzniku zaniká - vzájemným odmrštěním elektrických nábojů okamžitou energií energetického prázdna, jež byla zažehnuta jejich přiblížením a stejně rychle zanikla jejich odmrštěním. To je tedy uplatnění energetického prázdna na I^o: je tvůrčí, avšak statické, neboť produktem je jen zachování elementárních částic pro svůj zákonitý vývoj elementárního disku.

                       

CII^o   KVASAR – ZROD HMOTY

Svůj dynamický účinek s vytvořením trvalého produktu energetické prázdno uplatní až na II^o. Podmínky k tomuto trvalému uplatnění nastanou až v koncentrovaném objektu elementárních částic (budoucí Slunce, planeta), kdy každý proton a elektron  vytvoří pevný skelet. Tehdy energetické prázdno je dlouhodobě tvůrčí, aby akumulací energie reakce této tvůrčí energie energetického prázdna došlo ke spojení protonu a elektronu na vodík. Podrobněji viz dřívější Sdělení.

                       

 

CIII^o ENERGIE A ORGANIZACE

        NADSVĚTELNÉHO PROSTORU

Svůj dovršující účinek energetické prázdno zákonitě musí uplatnit až na III^o, kdy je prostředkem organizace samostatné i dokonalejší oblasti hmotného kosmu – nadsvětelného prostoru, jež právě stálým tvůrčím působením energetického prázdna je dovršující organizací hmotného kosmu. Konstatujme, že opět v souladu s významem III^o uplatnění. Jen poznamenejme, že nezbytný skelet k zažehnutí energetického prázdna III^o je třeba urychlením do bezprostředních podsvětelných rychlostí, nebo jiným uplatněním gravitační indukce odpovídající intenzity. Prostor Podsvětelný a Nadsvětelný jsou opačné kategorie. Má – li se vytvořit mezi nimi spolupráce, musí vývoj v kategorii jedné být přípravou pro kategorii opačnou. V tomto smyslu je třeba studovat i funkční charakteristiky každého děje, který má uplatnění v obou těchto opačných prostorech. Uveďme dva příklady:

- jestliže prostředkem růstu energetické hodnoty a funkční hmotnosti soustavy v podsvětelném prostoru je stále nová funkční hmota skeletu, musí prostředkem maximální energie soustavy v nadsvětelném prostoru být PRÁZDNO uvnitř skeletu a každá nová hmota ve vnitřním pracovním prostoru musí snižovat energii soustavy

- jestliže podstatou vývoje biologického těla soustavy v podsvětelném prostoru je akumulace vody v mitochondriích a způsobuje-li tato akumulace stárnutí organismu, musí v nadsvětelném prostoru být prostředkem vývoje (existence) vytlačování vody z mitochondrií s účinkem omlazování, a to jako příprava pro opětnou mladistvou existenci člověka v podsvětelném prostoru

 

 

Tab. 1/II

          AII^o  VĚDOMÍ VÝROBNÍ

Je řídicím účinkem funkčních soustav prvků určité kvality a poslání. Soustava získá své vědomí AII^o pravdivou organizací, tj. takovou skladbou a organizačním uplatněním prvků, jež svým provozem vytvoří produkt. Výrobní vědomí tedy vzniká takovou organizací vzájemného působení prvků v soustavě, jež vyúsťuje ve vytvoření produktu – jako smyslu veškeré činnosti kosmu. Tato definice plně odpovídá významu II^o efektivnosti, neboť představuje řídící účinek soustavy prvků, jež společně, každý svým účinkem, vytvářejí komplexní okrajové podmínky realizace – jako souhrn dílčích podmínek vtiskujících činnosti sumární určitost a tím i odpovídající efektivnost. Stupeň určitosti je rozhodující pro dosažení odpovídající kvalitativní úrovně, stupeň určitosti musí být i charakteristikou jednotlivých stupňů efektivnosti vědomí AII^o (BI^o  až  BIII^o a CI^o  až CIII^o):

 

 

BI^o ÚČINEK HMOTNÉHO POVRCHU PLANETY

 

Dokončený vývoj hmoty planety představuje soustavu prvků nejrůznějšího uplatnění, které spolu s vlastnostmi pevného povrchu se stávají hmotným základem pro zrod i vývoj biologického života. Prvním počinem hmoty životodárné planety bylo vytvoření opačného funkčního prvku - atmosféry s významem prvotní duševní energie tvůrčího celku. Výsledkem jejich vzájemného silového působení byly změny povrchu planety: splavovaly se jemné frakce hornin, vznikaly laguny s břehy z jílovitých zemin.

 

CI^o    ZROD BIOLOGICKÉHO ŽIVOTA

Při vzniku biologického života se uplatnila statická kvalita povrchu planety, přičemž absorpční účinek jílovitých zemin je přímým řídícím účinkem pro spojování aminokyselin k výstavbě bílkovin i řídícím účinkem pro vznik DNK. Statický účinek kvality hmoty stoprocentně splňuje charakteristiky I^o efektivnosti.

 

CII^o   VÝVOJ BIOLOGICKÉHO ŽIVOTA

Pro vývoj biologického života byla rozhodující neustálá změna životního prostředí. Byl to dynamický účinek vytvářený dynamickými silami v kůře zemské (horotvorná vrásnění, sopečná činnost), jež opět plně odpovídá účinku II^o.

 

 

CIII^o  OPORA K ČINNOSTI - AKUMULACE REAKCE

Řídící účinek III^o musí být kvalitativně symetrický k prvním dvěma stupňům. Jestliže tyto byly jednoznačně aktivní, musí řídící účinek III^o být pasivní. Za tu lze jednoznačně považovat funkci vytváření opory ke všem činnostem nedospělé civilizace. V tomto smyslu naše planeta nám byla laskavou matkou, která trpělivě snášela a i snáší všechny naše hrubosti.

 

 

BII^o   ŘÍDÍCÍ ÚČINEK ATMOSFÉRY

 

Atmosféra je dynamickým produktem svého hmotného základu (povrchu planety), tedy dynamickým pokračováním II^o svého hmotného základu I^o. Proto opět splňuje kvalitu pro dynamický řídící účinek II^o.

 

CI^o    VÝVOJ POVRCHU PLANETY

Základním řídícím účinkem atmosféry bylo narušování povrchu planety a přemisťování jemných frakcí zemin. Dynamika účinku odpovídá BII^o, výsledek, tj. vytvoření statické kvality, odpovídá dílčímu účinku I^o efektivnosti.

 

CII^o   ZROD A VÝVOJ BIOLOG. ŽIVOTA

Atmosféra ve své kvalitě a dynamice projevu je prostředkem AII^o, BII^o, přičemž zrod a vývoj biologického života je přímým produktem této dynamiky. Důkaz: Atmosféra svými plyny(metan, čpavek) poskytuje materiál pro zrození biologického života, svou kvantitativní dynamikou (změna teploty, vítr, déšť) vytváří stále se měnící podmínky určitosti, podmínky cyklických změn, které byly nutným prostředím dynamického vývoje biologického života.

 

CIII^o  OCHRANA BIOLOGICKÉHO ŽIVOTA

Globálně dotvářejícím účinkem atmosféry je ochrana biologického života před extrémními účinky kosmu (záření, meteority), jež z životodárné planety činí kosmicky izolované životní prostředí pro vývoj biologického života – kosmické mateřské lůno. Předmětný účinek je kvalitativně symetrický k prvním dvěma stupňům i dotvářející, s významem III^o ef.

 

 

BIII^o  VĚDOMÍ FUNKČNÍ ORGANIZACE

 

Je kosmickým vědomím kladného kosmu organizující činnost na AIII^o a BIII^o. Proto řídící účinek funkčních systémů musí být nejen kvalitativně symetrický k řídícím účinkům planety, ale ve své dynamice i dovršujícím kvantitativně řídícím účinkem v celém kladném kosmu. Výsledkem předmětného řídícího účinku je vytváření pravdivé činnosti – jako suma dílčích řídících účinků mnoha prvků, jež společně vytvářejí okrajové podmínky funkční činnosti KOP na třech stupních efektivnosti.

 

CI^o    OKRAJOVÉ PODMÍNKY KOP I^o

Vytváření řídícího účinku I^o musí být nejjednodušší, neboť jsou statickými podmínkami, které charakterizuje: 

- malý funkční výkon, organizace založená na přímém kontaktu s planetou

- neschopnost vývoje k vyššímu výkonu funkčním provozem

- nedosažitelnost mezní dynamiky, jež přináleží stupňům vyšším.

Proto podmínky KOP I^o jsou jen prostředkem I^o ef. k realizaci hmotného základu civilizace – jen k prvotnímu (statickému, planetárnímu) vývoji civilizace.

 

CII^o   OKRAJOVÉ PODMÍNKY KOP II^o

Jsou podmínkami totální určitosti pro vývoj kvantity. Z poslání induktivních soustav realizovat výstavbu skeletu systému a tím i vývoj k vyšší energii soustavy vyplývá, že právě tato induktivní organizace splňuje podmínky AII^o , BIII^o a CII^o ef. Prostředkem této vrcholné organizace kvantitativně řídícího účinku jsou tři dvojice spolupracujících trojných sestav s postupně narůstající určitostí vazby vyúsťující v existenci samostatné opory. Obrovská dynamika komplexního řídícího účinku umožňuje:

            - realizovat činnost bez opory planety

            - vytvářet vývoj k vyššímu výkonu pouhým provozem

            - dosažení maximální kvantitativní dynamiky, jako prostředek pro přechod do podmínek KOP III^o.

CIII^o  OKRAJOVÉ PODMÍNKY KOP III^o

            Je řídícím účinkem dovršující činnosti kladného (hmotného) kosmu. Řídící účinek je realizován induktivní soustavou v její tvůrčí fázi vývoje, jež v každé své dílčí soustavě uskutečňuje plnohodnotnou, dostřednou spolupráci. K podmínkám KOP II^o je opačná tím, že Nositel vývoje přešel z pasivního uplatnění (akumulace energie reakce) na uplatnění tvůrčí – je zdrojem silové energie soustavy. Dovršující organizací je dále díky totálnímu uplatnění kvality všech dílčích soustav. Jestliže podstatou hmotného kosmu je stálý vývoj k vyšší kvalitě, musí organizace, která vývoj kvality umožňuje v každém svém prvku a cíleně tvůrčím procesem vývoj realizuje až k nejvyšším kvalitativním hodnotám systému, být dovršující organizací hmotného kosmu. Důkazem je i podstata zákona tří prvků, jež podmínkami KOP I^o, KOP II^o a KOP III^o je jednoznačně naplěna.

 

 

 

Tab. 1/III

AIII^o  VĚDOMÍ EXISTENCE

 

Je vědomí biologického života s významem dovršujícího vědomí kladného kosmu – tj. vědomí AIII^o. Z postavení AIII^o  vyplývá vztah kvalitativní symetrie k prvním dvěma stupňům, AI^o, AII^o (vědomí elementární, vědomí výrobní). Tento vztah symetrie je dán již podstatou organizace jednotlivých vědomí:

- vědomí elementární je řídicím účinkem vždy jen jediné elementární veličiny vyúsťující v samostatné činnosti

- vědomí výrobní je řídicím účinkem jednotlivých prvků funkčního systému, které tvoří jedinou soustavu, přičemž výsledkem společného účinku je činnost charakterizovaná okrajovými podmínkami jednoho ze tří stupňů efektivnosti    

- vědomí existence (biologické) je funkčním produktem řídící soustavy biologicky živého jedince s významem soustavy III^o efektivnosti v komplexu, ve kterém I^o je konstrukčním základem a II^o vyživovacími systémy.

Biologický jedinec je skutečným komplexem, kde v soustavách I^o a II^o se uplatňuje vědomí II^o ef. pro řízení dílčích soustav, aby celý komplex byl řízen centrální soustavou III^o produkující vědomí  III^o efektivnosti s globálním řídícím účinkem pro všechny funkční jednotky i vědomí své existence – jako nevýrobní, avšak kvalitou nejhodnotnějšího vědomí. Toto vědomí současně realizuje záznam své činnosti, jehož duševní energie je produktem kladného kosmu nejvyšší kvality – produktem, jež dovršuje a tím i dává smysl činnosti kladného kosmu. Tímto produktem jsou všechny Duše všech biologicky živých jedinců, jež jako akční energie přecházejí do záporného kosmického prostoru a jsou prostředkem jeho vývoje v jeho nedospělé fázi.

Zamysleme se nad účinkem jednotlivých vědomí (dovolte poznamenat, že cílem není sdělit absolutně nové skutečnosti, ale jen upozornit na nutnost existence trojího členění i v této problematice):

 

BI^o    VĚDOMÍ ROSTLIN

 

Rostliny jsou biologickým životem I^o ef. Nejnižší, statické kvalitativní úrovni odpovídají i veškeré charakteristiky:

- kontaktní spojení s povrchem planety

            - nejprimitivnější stavba

            - poslání být základním prvkem životního prostředí vyšších biologických druhů i základem potravinové pyramidy.

            Rovněž i vědomí rostlin s významem řídícího účinku na své životní prostředí je statické a vyplývá ze základních životních projevů a základní úrovně konstrukce. Avšak i účinek rostlin má, resp.  musí mít své tři kvalitativní úrovně:

 

CI^o    ÚČINEK NA POVRCH PLANETY - ÚČINEK I^o

Základním účinkem je působení kořenového systému na povrchu terénu, jež rozrušuje horninu a vytváří tak živnou půdu pro stálý vývoj vyšších druhů rostlin. Rozhodující účinek nemá jen za své hmotné existence, ale i po svém odumření, neboť rozložená rostlinná hmota je nepostradatelným komponentem půdy – zdrojem živin s významem energetické kvality povrchu planety.

Rostlinstvo svým významem I^o se stává vyšší kvalitou povrchu planety, dotváří planetární životní prostředí nejen pro vývoj nejrozmanitějších rostlinných druhů, ale i pro přirozený vývoj živočichů.

 

CII^o   ÚČINEK NA ATMOSFÉRU - ÚČINEK II^o

Základní i rozhodující význam rostlinstva ve vývoji života planety zdůrazňuje právě přímo tvůrčí účinek  rostlin na atmosféru:

- produkuje kyslík jako nezbytný prvek pro existenci živočichů

- udržuje životodárnou vláhu

- reguluje oslunění planety.

Tyto tři účinky představují rozhodující dynamiku působení rostlinstva a plně odpovídají významu totální dynamiky základního poslání - poskytovat životní prostředí pro vývoj vyšších biologických druhů – tj. živočichů, jež možnosti biologického života rozvíjejí v podmínkách totální určitosti B II^o.

 

CIII^o  VĚDOMÍ ROSTLIN – ÚČINEK III^o

Je kvalitativně symetrickým účinkem k prvním dvěma stupňům. Proto se týká vnitřní organizace každého jedince vyúsťující v odezvě na podněty z vnějšího prostředí. U rostlin pochopitelně neexistuje centrální řídící orgán obdobného výkonu jako má náš mozek, avšak v souladu s efektivností na stupni BI^o existuje možnost prvotního dorozumívání – nejčastěji jako varovný signál na nebezpečí. Viz měření změny elektrických potenciálů jako reakce na extrémní existenci jiných jedinců, nebo chemické změny v listech skupiny jedinců současně, i když jen listoví jednoho je požíráno větším živočichem. Tyto vědomé změny jsou výsledkem vědomého počínání na podkladě existence vědomí na BI^o své existence. Rostliny jsou kvalitou hmotného základu životního komplexu s významem Nositele vývoje Sluneční soustavy. Hmotný základ je vždy statický, proto i rostliny musí být statické a tím i kvalitativně symetrické k živočichům a člověku. Symetrie  je dána již stavbou a funkčním provozem buňky. Ovšem statické ještě neznamená neschopné. Rostliny mají jen jiné poslání a zřejmě s mnoha prožitky. Je třeba zdůraznit, že biologické formy života jsou dovršujícím prostředkem vývoje hmotného kosmu a jako jediná kategorie musí mít stejný funkčně vrcholový prvek, který se stává smyslem hmotné existence. Je jím Duše, která je dovršujícím produktem všech činností hmotného kosmu a i pamětí veškerého dění v hmotném prostoru, které Duše všech biologických jedinců přenášejí do Duchovního prostoru – jako prostředek i smysl nedospělého vývoje Duchovního prostoru, jako prostředek naší neuvěřitelně bohaté posmrtné existence.

 

                BII^o   VĚDOMÍ ŽIVOČICHŮ

 

Kategorie živočichů ve vývoji biologického života reprezentuje prostředek maximální kvantitativní dynamiky. Poslání prostředku II^o efektivnosti splňuje jak pro vývoj funkčních možností tělesné konstrukce, tak pro vývoj biologického vědomí. Maximální kvantitativní dynamika je podmíněna kvalitou konstrukce jedinců, jež tvoří Duševní energii Životního celku s významem nositele vývoje Hmotného kosmu (Sluneční soustavy). Funkční kvalita podmiňuje stálý vývoj, který se uskutečňuje vzájemným působením obou hlavních prvků v jediném celku, tj. životního prostředí s flórou na straně jedné a živočichů na straně druhé. Toto působení musí mít trojí charakter.

 

CI^o    ÚČINEK NA POVRCH PLANETY – ÚČINEK I^o

Je vytvářen vlastní existencí živočichů na podkladě jejich potřeb vyplývajících z hmotné podstaty a kvality biologické hmoty. Důsledkem životních potřeb a koncentrace jednotlivých biologických druhů jsou určité změny v terénu i v rostlinném porostu. Výsledkem je odpovídající kvalita ekologického systému, jež zpětně reguluje množství jedinců každého druhu a každý druh nutí k vývoji – přizpůsobit se nové kvalitě životního prostředí. Účinek na kvalitu životního prostředí odpovídá charakteristikám I^o efektivnosti.

 

                        CII^o   ÚČINEK VE SPOLEČENSTVÍ – ÚČINEK II^o

Je vytvářen okamžitou činností každého jedince, jeho projevem určité kvality. Důsledkem je okamžitá dynamická kvalita životního prostředí s účinkem pro cizí i vlastní druh. V tomto smyslu je působení šelem a dravců dynamickým prostředkem vývoje živočišných druhů ke stále dokonalejším formám. Přitom životní prostředí se všemi jedinci, jež se navzájem jakkoliv ovlivňují vytvářejí jediný celek určité energetické hodnoty. Každá vyšší energetická hodnota vyžaduje vyšší kvalitu jedinců a vyšší kvalitu organizace druhu - ten, který se nepřizpůsobí, vymírá. To je dynamika vývoje a smysl CII^o efektivnosti na úrovni BII^o vývoje planetárního života.

 

                        CIII^o VĚDOMÍ ŽIVOČICHŮ – ÚČINEK III^o

Je produktem činnosti centrální řídící  soustavy (mozku) na základě vjemů z vnějšího prostředí nebo účinků vlastní činnosti. Přitom vědomí je trojjediným produktem:

- I^o efektivnosti je uvědomovaný pocit určité kvality, jež je rozhodující pro okamžité rozhodování jedince

            - II^o efektivnosti je záznam pocitu v paměti jako dynamický prostředek pro budoucí rozhodování – představující vyšší energetickou hodnotu mozku. Dodejme, že jen v rámci možností nízké kapacity paměti na B II^o efektivnosti, nedovolující tvůrčí činnost bez akce v životním prostředí

            - III^o efektivnosti je kvalitativní změnou Duše jedince s významem produktu existence každého biologického jedince – s dovršujícím uplatněním v záporném prostoru, kde se stane jediným vědomím jedince, dávající smysl hmotné existenci.

            Vědomí jedince je kvalitativně symetrické k účinkům I^o a II^o efektivnosti a i dovršující, neboť duševní činnost je podstatou, jež odlišuje biologický život od mechanických a elektronických systémů. Dovršující význam vědomí, přímo vyplývá z jednotlivých účinků, kde:

            - účinky I^o a II^o ef. jsou nezbytné pro hmotnou existenci v kladném kosmu, kdy jsou jediným prostředkem pro hodnocení každé situace, pro rozhodování, pro směrování další činnosti 

            - účinky III^o efektivnosti budují duševní kopii biologického jedince pro jeho existenci v záporném prostoru.

            Všechny účinky jsou tedy v naprostém souladu s charakteristikami jednotlivých stupňů  efektivnosti i poslání kladného a záporného prostoru.

 

 

 

BIII^o  VĚDOMÍ ČLOVĚKA

           

Člověk je nositelem dovršujícího vědomí. To proto, že má tak velkou paměť, jež se může stát oporou k abstraktnímu myšlení – tj. bez potřeby okamžité inspirace realitou životního prostředí. Ano, naše paměť je vnitřním prvkem, který nahrazuje funkci životního prostředí – jako nezbytného na II^o myšlení. Přitom myšlení BIII^o se vytvořilo zákonitým vývojem životodárné planety, ve kterém rozhodující význam mělo dotvoření vývoje myšlení lidoopů do totální kvantitativní určitosti. Tato určitost v myšlení vyústila ve vytváření trajektorie energetické stálosti TES v paměti primitivního člověka – jako prostředek prvotního tvůrčího myšlení. Vytvoření TES mělo zásadní význam – význam přerodu kvantity na kvalitu. Zopakujme, že zatím co kvantita se vyznačovala vědomím vázaným na životní prostředí, kvalita má svůj vlastní a dostatečně účinný prostředek k záznamu informací a svá rozhodnutí může učinit bez potřeby přímého kontaktu s realitou. A to je skutečnost, která vědomí člověka činí vědomím dovršujícím – vědomím III^o s významem nadstavby k II^o , tj. k ostatním živočišným druhům.

 

                                    CI^o ÚČINEK NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – ÚČINEK I^o

Civilizace s planetou vytváří Nositele vývoje, ve kterém planeta je hmotným základem a civilizace je duševní energií tohoto základu. To jsou dvě kvality, které zákonitě musí realizovat vývoj, jestliže existuje stálá aktivační energie – jako je sluneční záření. V tomto vývoji veškeré děje, jež byly výsledkem akumulace energie záření, vytvářely motivační impulsy přetvářející kvalitu myšlení člověka, aby člověk realizoval svůj tvůrčí záměr. Vlastní realizace , práce člověka, přetvářela povrch planety, vytvářela stále nové výrobní prostředí. Pokud bylo vyšší kvality, výrobní systémy vychovávaly člověka k vyšší kvalitě – celek realizoval vývoj energetické hodnoty zákonitě podle křivky vývoje. Pokud člověk nevystihl možnosti planety, zničil své životní prostředí. Dodejme, že naštěstí pro nás rány, které člověk své Matce planetě zasazoval, ona kapacitou svých ozdravných mechanizmů až dosud hodně eliminovala. Je třeba si uvědomit, že současná dynamika nedospělých činností činí ji stále větší zranění – je třeba si uvědomit, že nastal čas, kdy musíme znát vrcholné prostředky Života a ztotožnit se s jeho absolutními potřebami.

 

CII^o ÚČINEK V ORGANIZACI SPOLEČNOSTI – ÚČINEK II^o

Připomeňme, že II^o rozvíjí možnosti soustavy v podmínkách maximální určitosti. Jestliže účinek člověka na povrch planety je I^o efektivnosti, potom účinek každého člověka ve společenství a působení jednoho společenství (národa, státu) na druhé je logicky účinkem II^o efektivnosti dotvářející kontakt člověka s planetárním životním prostředím do maximální určitosti. To proto, že ve společenství je hlad větším hladem, katastrofa větší katastrofou. Současností, kdy naše nedospělé výrobní prostředky mají svou maximální dosažitelnou dynamiku a civilizace se vyznačuje nespočtem konfliktů, se dostáváme do nejkritičtější vývojové fáze, jakou naše civilizace prožívala. Exponenciální růst výroby jako důsledek exponenciálního růstu potřeb této výroby, přitom ve fázi rychlého ubývání energetických a materiálových zásob planety, to je limitující faktor existence civilizace. Zatím boj o tyto zdroje ještě s plnou silou nepropukl, nedostatek těchto zdrojů by rychle narostl rychlou industrializací rozvojových států. Je třeba si uvědomit, že současné budování stále náročnější výrobní kvantity, energeticky náročný způsob existence vyspělých států, rychlý růst obyvatel v rozvojových zemích, ničení přírody výrobními zplodinami i extrémním zatížením životního prostředí extenzivním způsobem hospodaření v rozvojových zemích, … to vše dříve nebo později vyústí ve společenském konfliktu, který zničí civilizaci. Rozhodující pro naši budoucnost nejsou naše přání, ale zákony vývoje Života. Ty nás upozorňují, že jsme dospěly k nepřekročitelné bariéře pro nedospělou (kvantitativní) organizaci. Vědomí na úrovni BIII^o a CII^o, tj. nedospělé vědomí člověka, způsobí kvantitativní kolaps, jestliže včas nepřejdeme na organizaci Kosmicky dospělou.

 

CIII^o VĚDOMÍ ČLOVĚKA – ÚČINEK III^o

Vědomí člověka je produktem činnosti nejdokonalejší soustavy hmotného kosmu, našeho mozku. K tomuto tvrzení nás opravňuje význam vědomí člověka jako vědomí AIII^o, BIII^o a CIII^o. Toto vědomí je podmíněno činností induktivní soustavy s nejúčinnějším Nositelem vývoje, který tvoří Paměť ve funkci hmotného základu a naše Duše. Velikost naší paměti činí náš mozek nejdokonalejším „hardvérem“ pro myšlení, avšak nezbytný je i software. A ten realizujeme svým vývojem: civilizace i každého jedince. Jako každý vývoj musí se i metodika myšlení rozvíjet na třech stupních:

- na I^o to bylo v souvislosti s nejjednodušší činností člověka – lov, sběr, nejjednodušší zemědělská a rukodělná výroba

- na II^o to byla stále dokonalejší výroba a myšlenkové programy organizované jednosměrným provozem a budováním produktu z vnějšku. Prostředkem vývoje ke stále vyšším výkonům byla organizace od řešení přímkových až k prostorovým. Současností nastal stav, kdy byla rozvinuta nejdůležitější řešení ve vrcholových možnostech kvantitativní organizace. Pokračovat v přirozeném vývoji je možné jen na stupni vyšším, jež představuje vrcholné možnosti Života v absolutním pohledu

- na III^o myšlenkové a všechny funkční programy musí být organizovány opačně než dosud: dostředným provozem při budování produktu zevnitř, ve vnitřním pracovním prostoru. A to jsou vrcholné možnosti Života Hmotného kosmu z absolutního pohledu.

Rozvíjením organizačních prostředků III^o společnost vytvoří podmínky vrcholové existence, jež hmotný kosmos dovolí realizovat. Dodejme, že teprve ona má prostředky pro trvalou existenci civilizace.

Je třeba se ovšem zamyslet i na spolupráci Hmotného a Duchovního prostoru, a zvláště na nedospělém vývoji Duchovního prostoru.

Spolupráce je možná, jestliže i z Hmotného kosmu do Duchovního odchází energie – pochopitelně příslušné kvality. V jednotlivých sděleních jsem odvodil, že jsou jí Duše všech biologických jedinců. Přitom vývoj na I^o uskutečňuje příchod na úrovni rostlin, na II^o příchod Duší na úrovni zvířat a III^o na úrovni člověka. Ovšem až ty nejjemnější motivační impulsy do Duchovního prostoru vnášejí lidé kosmicky dospělí -  rozvíjející své myšlení a vztahy na podkladě Kosmické organizace myšlení, Kosmické organizace výroby a Kosmické organizace společnosti.

 

10. 2000                                                                                         Ing. Hanák Z.