Prof. Stephen W. Hawking
Harvardova universita
Vážený pane profesore.
Velmi mě zaujal televizní pořad „Temná hmota“, ve kterém byl popsán fenomén konstantní rychlosti pohybu jednotlivých kosmických objektů v galaxiích, existence hmoty na hranicích mezi galaxiemi, uvedeny poučné rovinné řezy kosmickým prostorem a naznačeny metody hledání „temné hmoty“, jež fenomén konstantní rychlosti způsobuje. Vy jste zdůraznil zásadní význam existence temné hmoty pro celý vesmír – význam jejího objevení pro naše poznání. Plně s Vámi souhlasím, a i když některé pozorované skutečnosti aplikuji jinak než současná věda, dovolte mi se k této problematice vyjádřit. Své objevy a zjištění zpřístupňuji na stránce Internetu (adresa: http: //www.bristle.cz/kosmickemysleni//) ve formě, pokud možno, nejjednodušších sdělení pro širokou veřejnost. Popsán je i zákonitý vývoj kosmu od absolutně prázdného prostoru. Zde proto jen v heslech shrnu nejpodstatnější skutečnosti, které se vztahují k tématu – tj. k podstatě organizace kosmu. Dříve však několik obecných poznámek.
Jakýkoliv jev v kosmu je absolutní problematikou týkající se základní Konstrukce Života. Proto pravdivé pochopení pozorovaných jevů vyžaduje myslet v intencích tzv. Kosmické (kvalitativní, absolutní) metody myšlení, která je kvalitativní nadstavbou k současné metodě bádání založené na velmi pracných a často zavádějících experimentech. K základním prostředkům Kosmické metody náleží:
- Zákon kvalitativní symetrie (existence a stálá spolupráce dvou opačných systémů opačných charakteristik v jediném funkčním celku).
- Zákonitý vývoj každého děje (tím více celého kosmu) ve dvou opačných vývojových fázích opačné konstrukce i poslání – ve fázi nedospělé a dospělé, přičemž prvotním úkolem bádání je hledání ZDROJE energie k vývoji s významem akumulace energie, a to jako prostředku k ukončení fáze nedospělé a přerodu vývoje do fáze dospělé, dovršující, jež je vždy konečným cílem Života, neboť teprve dovršující životní forma má kvalitu nezbytnou k trvalé existenci. Kdyby nebylo těchto forem v kosmu (temná hmota), nemohl by být stabilní ani on.
- Organizace jakéhokoliv vývojového děje tzv. induktivní soustavou obecně platné konstrukce, ve které se všechny absolutní zákony kosmu uplatňují ve své nejvyšší efektivnosti i jednoduchosti. Tuto obecně platnou konstrukci, kterou má i náš mozek a každá naše buňka, musí mít i konstrukce celého kosmu. Proto dotváření organizace kosmu je již spíše hledání chybějících veličin na podkladě absolutních zákonitostí. Např. rozhodující význam má Nositel vývoje, ve kterém se akumuluje energie nutná k vývoji soustavy, přičemž právě soustava Nositele, svou zákonitou stavbou, podává veškeré informace o „temné hmotě“.
Omlouvám se, že vytvářím překvapivé závěry – jsou však opodstatněné. Věřte, pane profesore, Život je ve svých absolutních prostředcích a možnostech dokonalý, a to jak v prostředcích praktických, tak i teoretických. Kosmicky dospělé (absolutní) myšlení má pro každý problém snad nespočet zákonitostí a vztahů, které lze uplatnit okamžitě a zadarmo, což z kosmické metody činí prostředek bádání, jehož efektivnost je často i o více řádů vyšší, než jsou možnosti experimentu.
V dalším, s dovolením, nastíním konstrukci kosmu na podkladě induktivní organizace. Omlouvám se, že zde nebudu vysvětlovat souvislosti s významem kvalitativních důkazů, ale jen popíši výsledné skutečnosti:
- Galaxie je základní a nekonečně krát se opakující jednotkou Života (viz řez kosmem – ve Vašem pořadu a na obr.16) s vybavením pro vývoj od absolutně prázdného prostoru až k nejvyšším kvalitám bytí. Základem organizace je spolupráce dvou kvalitativně opačných kategorií – jsou to prostor Duchovní (záporný) a prostor Hmotný (kladný), tedy „náš“. Tyto kategorie existují ve stejném prostoru, avšak navzájem se ve své funkční podstatě neruší, neboť jsou absolutně odlišnými kvalitami a celky odlišného poslání. Existuje jen řídící účinek na nejnižším stupni: silově stabilizační působení hmotného základu celku – hmoty záporného prostoru, jež je hledanou temnou hmotou. Jediné, co spojuje tyto dva funkčně odlišné prostory (v místně totožném objemu), je Nulový přechod dvou opačných funkcí. Jen prostřednictvím tohoto přechodu (a kosmické metody myšlení) lze zkoumat v záporném prostoru – tedy žádnou experimentální metodou.
- Základní soustavou Života, s významem Nositele vývoje, je právě záporný prostor jedné galaxie – viz obr.17. V něm započal vývoj postupným budováním Nositele Života a materiálu pro zrod a vývoj hmoty hmotného prostoru. Bylo to zákonité rození tří hmot zákonité kvality a silového působení – hmot MI, MII, MIII – a to v celém nekonečném prostoru současně, aby účinkem gravitačních sil MIII, vymezující vazby mezi MI a MIII a jejich odpudivých sil s MII, byla MII vytěsňována na okraj galaxie a MI s MIII se soustředily do středu každé galaxie (jako Nulový přechod zákonité funkce). Hmota záporného prostoru MIII je současně prvotní hmotou (Io) kladného prostoru a účinkem gravitačních sil je přetvářena na elementární částice, jež je hmotou IIo, která se odpuzuje od hmoty MI a naopak se přitahuje k MII. Odpudivé síly hmoty MI (k elementárním částicím), stabilizované svými odpudivými silami s MII ve středu galaxie, v pravidelných pracovních intervalech vyvrhovaly elementární částice vždy jako mrak z Nulového přechodu, aby tento mrak byl systémem plně vybaveným k zákonitému vývoji ve hmotném prostoru na třech stupních efektivnosti:
.. Io … vývoj hmoty (Kvasar, termojaderná fúze)
.. IIo … vývoj těla biologicky živých forem
.. IIIo …vývoj myšlení .
To, co tedy můžeme pozorovat v celém nekonečném kosmu jsou jen produkty vývoje hmoty MIII, zatímco vlastní konstrukce Života (kosmu) nám zůstává skryta. Je jí nekonečně rozměrný prostorový „včelí plást“ z hmoty MII, ve kterém každá buňka má rozměr hranice galaxie, v jejímž středu je soustředěna hmota MI a zbytek MIII tvořící Nulový přechod. Tato nekonečně rozměrná konstrukce je díky odpudivým silám mezi MI a MII nekonečně pevná, aby pohyb produktů hmoty MIII (slunečních soustav jako produktů pravdivého vývoje) v každé galaxii byl výslednicí: prvotního impulsu při vyvrhování mraku elementárních částic z Nulového přechodu, gravitačních sil kladné hmoty, jejich přitažlivých sil s hmotou MII a odpudivých sil s MI, přičemž vazby s MI, MII jsou pro pohyb kladné hmoty v galaxii přinejmenším souměřitelné se silami gravitačními, neboť MI,MII a MIII byly zrozeny současně ve stejném tvůrčím procesu. Proto záporné hmoty MI, MII jsou hledanou temnou hmotou, statickou konstrukcí nekonečných rozměrů, Kosmickým prostorovým plástem, jehož pevnost je založena na odpudivých silách hmoty MI a MII, které v nekonečně rozměrném kosmickém prostoru vykouzlily absolutně pevný prostorový skelet bez jakýchkoliv gravitačních účinků. V každé buňce tohoto skeletu, v silovém působení hmot MI, MII, vyvržené mraky elementárních částic měly prostředí lehkosti – aby realizovaly svůj vývoj koncentrace od vytvoření Kvasaru (viz Sdělení 4, 5, 6, 9) … až k naší současnosti.
Absolutně jiná kvalita záporné hmoty MII a MI činí je tedy pro nás neviditelné, a tak na existenci Kosmického prostorového plástu z hmoty MII a MI můžeme usuzovat jen nepřímo:
z vytěsnění kladné hmoty ze středu každé galaxie (důsledek odpudivých sil MI s kladnou hmotou)
ze zachycení „bludné“ kladné hmoty na okrajích galaxie (důsledek přitažlivých sil s MII) a z tvaru linií této hmoty viditelných v rovinných řezech kosmem
z charakteru pohybu kosmických objektů v prostoru galaxie – popsaného ve Vašem pořadu.
Zbývá objasnit, proč teorie Velkého třesku je jen velkým omylem vědy. Opět jen naznačím základní argumenty (podrobněji viz Sdělení 7,9):
Rudý posun v záření kvasaru
Je třísložkovým zářením s obecnou konstrukcí Nositele vývoje, ve kterém gravitační vlnění je hmotným základem a elektromagnetické vlnění duchovní energií. Každá srážka s hmotou kdekoliv v kosmu je energetickou aktivací Nositele, jejímž důsledkem je relativistické přiblížení těchto vlnění, přičemž logicky „hmotnější“ složky (nižší frekvence) elektromagnetického vlnění se ke gravitačnímu vlnění přiblíží více než ostatní. Vzniká rudý posun, a to jako důsledek účinnější vazby hmotnějších složek vlnění při zákonitém vývoji tohoto jediného celku - akumulací energie na své pouti kosmem. Rudý posun tedy není měřítkem rychlosti pohybu zdroje záření, ale vzdálenosti tohoto zdroje od pozorovatele.
Zákonitosti vývoje – zdroj energie
Každý vývoj (ve hmotném i duchovním prostoru) začíná od jednotkové energie E soustavy (tj. klidové soustavy), aby akumulací energie do soustavy se realizoval vývoj podle vzestupné větve křivky vývoje na obr. 1, jehož podstatou je zvyšování energie E až k maximální energii dané vývojové fáze (pro přerod do fáze opačné). Předpoklad soustředění „více než nekonečné energie“ (pro Velký třesk) do jediného místa na začátku vývoje systému je absurdní. Navíc je třeba zdůvodnit existenci tak obrovské energie. Poznamenávám, že rozhodujícím zdrojem energie kosmu je energetické prázdno, jež se musí uplatňovat v kvalitativně symetrických podmínkách v hmotném a duchovním prostoru (viz Sdělení 5, 8, 9,12). V hmotném prostoru je třeba pro zažehnutí energetického prázdna vytvořit nesmírně pevný skelet . Proto skutečný vývoj se vyznačuje postupnou koncentrací hmoty, nikoliv jejím rozpínáním. Zdůrazňuji, že vytvoření vodíku z volných elementárních částic je možné jen v Kvasaru (viz Sdělení 9), ve kterém protony v objektu zaujmou svou nejnižší polohu, „uvězní“ elektrony a vymezí prostory právě pro zažehnutí energetického prázdna – jako zdroje obrovské energie, kterou je při přeměně elementárních částic na vodík nezbytné dodat. Předpokládat, že se vodík „zrodí“ v rozpínajícím se systému a v krátkém čase, je úsměvné – viz konstrukce Kvasaru ve Sdělení 9.
Závěr
Pro pochopení Života je nezbytné si osvojit zákonitosti vývoje, pochopit funkční jemnosti Života, logiku v konstrukci spolupráce a zvláště nutnost funkčního uplatnění kvality hmoty . Nikde v kosmu neexistuje energie bez příčiny. Jestliže přijmeme teorii, ve které předpokládáme nekonečné množství energie, musíme najít mechanismus, který tuto energii vytvořil.
Zákonitosti vývoje dokazují, že naše civilizace svou metodou myšlení IIo je kosmicky nedospělá. Nedospělé jsou všechny současné znalosti ve všech oborech – všechno děláme povrchově i povrchně, bez proniknutí do nitra problému. Důsledkem jsou chyby, důsledkem jsou rozpory. K nim přispívá i model vzniku vesmíru Velkým třeskem, neboť nedává člověku jistoty a vlastně ho i navádí - aby i sám dělal „Velké třesky“, např. atomové. Naštěstí Život je jiný, je dokonalý a má prostředky pro bohatý život člověka i pro své absolutní pochopení. Je mnoho důkazů, že naše civilizace dospěla do závěrečné fáze svého nedospělého vývoje a má se stát kosmicky dospělou, tj. : objevit absolutní zákonitosti, objevit vrcholovou metodu myšlení (absolutní), objevit systémy nezbytné pro naši trvalou existenci – a to ve všech oborech. S konstatováním, že ve všech oborech jsme dosud až naivní, a že brzy nemáme být, zvu vědu i každého člověka této planety k všeobecné diskusi. Mým prostředkem jsou sdělení na adrese : http: //www.bristle.cz/kosmickemysleni//.
Srdečně zdraví
XI. 1998
Co.: Vědecké a mocenské instituce, hromadné sdělovací prostředky
Obrázky – viz Internet
Vážení spoluobčané, přátelé.
Zákonitý vývoj naší civilizace dospěl do výjimečné fáze. Životně nezbytné je vysvětlit si mnohé skutečnosti v celospolečenské diskusi. Mým příspěvkem k této diskusi jsou Sdělení na stránce Internetu. Adresa: http: //www.bristle.cz/kosmickemysleni// . Všechny informace byly získány tzv. Kosmickou metodou myšlení, jež je kvalitativní nadstavbou současné metody experimentu.
Srdečně zdraví
Ing. Hanák
Případné připomínky a dotazy prosím zasílejte na tuto adresu Ing. Hanák