Co by každý měl vědět

a neb žijeme v Kosmické zkoušce dospělosti

Kapitola III

III. Absolutní zákony Života podrobněji

Obsah

1. Zákon tří prvků

a) Činnost elementární

b) Činnost komplexní

c) Vývojový děj

d) Vývoj energie - základ funkční organizace kladného kosmu

2. Zákon kvalitativní symetrie

3. Zákon vývoje (absolutní teorie relativity)

a) Vývoj činností ve Hmotném prostoru

b) Vývoj Duchovního prostoru

Jsou základním prostředkem Kvalitativní metody myšlení. Jejich nezastupitelná efektivnost je dána jejich obecným uplatněním pro jakoukoliv činnost uskutečňovanou kdekoliv v kosmu. Je až neuvěřitelné, že jakýkoliv děj, tj. i ten, který chci objevit, musí mít organizačně funkční charakteristiky, které popisují absolutní zákony. A v tom pramení řádově vyšší efektivnost Kvalitativní metody myšlení oproti experimentu, který musíme bez jakýchkoliv indicií vymyslet, vyprojektovat, pracně realizovat … a nakonec neustále zdokonalovat - za stále nových a stále rostoucích nákladů při snaze o co nejdokonalejší řešení. Přitom exponenciálně rostoucí potřeby současnosti jsou dány právě naší snahou každé současné řešení rozvíjet k nejvyšším výkonům. Ve své naivitě si žel neuvědomujeme, jak primitivní jsou to řešení – nevíme, že Život je mnohem dokonalejší, než si myslíme. Dodejme, že současným zlepšovatelským úsilím stálého zlepšování absolutně nedospělých organizačních systémů se jen zdržujeme od činností hodnotných.

Konstatuji, že vrcholná metoda myšlení má vrcholnou efektivnost. Proto pochopme Absolutní zákony ne jen v její jednoduché definici, ale jako obecně platné charakteristiky a skutečnosti organizace Života, jež se uplatňují i ve všech nám důvěrně známých soustavách – včetně konstrukce našeho myšlení, organizace společenské, výroby naší biologické energie, ale i prostého urychlování hmoty v podsvětelném i nadsvětelném prostoru.

1. Zákon tří prvků

Vyslovme definici Zákona tří prvků:

Jakýkoliv děj, funkční i vývojový, lze realizovat jen organizací tří prvků (resp. vývojových údobí) s významem tří stupňů efektivnosti odpovídajících funkčních charakteristik – a to kvalitativně opačných pro organizaci kvantitativní a pro organizaci kvalitativní.

Skutečnost, že v celém nekonečném kosmu lze jakýkoliv děj vytvořit jen prvky předem daných charakteristik je neuvěřitelně efektivní pro objevení konstrukce Života i všech jeho důležitých souvislostí. Není třeba pracně experimentovat, ale jen ověřovat a dotvářet objevené. K novým, navíc vrcholným poznáním, lze dospět důsledným uplatňováním absolutních zákonů Života. Zákon tří prvků nás informuje, jak prospěšné je myslet v kontextu stupňů efektivnosti. V každé činnosti je třeba rozlišovat prvky podle jejich absolutního poslání, přiřadit jim příslušný stupeň efektivnosti a jemu odpovídající charakteristiky, které musí mít následující obecné vlastnosti na třech stupních, přitom opačné pro vzájemně opačné funkční organizace – kvantitativní a kvalitativní.

CHARAKTERISTIKY STUPŇŮ EFEKTIVNOSTI:

KVALITATIVNÍ CHARAKTERISTIKY

(PROSTOR ZÁPORNÝ):

KVANTITATIVNÍ CHARAKTERISTIKY

(PROSTOR KLADNÝ):

I^o…

KVALITATIVNĚ DYNAMICKÝ (TVŮRČÍ) PROJEV MAXIMÁLNÍ DYNAMIKY

II^o…

STATICKÝ PROSTŘEDEK, AVŠAK DOKONALÁ, KVALITATIVNĚ TVAROVÁ OPORA K FUNKČNÍ ČINNOSTI

III^o…

KVANTITATIVNĚ DYNAMICKÝ PROSTŘEDEK S VÝZNAMEM PRODUKTU

I^o…

KVANTITATIVNĚ STATICKÝ ZÁKLAD NESCHOPNÝ JAKÉKOLIV DYNAMIKY

II^o…

DYNAMICKÝ PROSTŘEDEK, AVŠAK V NESTABILNÍCH FUNKČNÍCH PODMÍNKÁCH

III^o…

PROSTŘEDEK K PŘETVOŘENÍ NESTABILNÍ KVANTITY NA DOVRŠUJÍCÍ KVALITU – NA PRODUKT ČINNOSTI

Konstatujme, že Zákon tří prvků není jen počítáním do tří. Aby se stal pravidlem, které dovoluje objevit celkovou organizaci Kosmu, je třeba předmětné počítání do tří spojit s nezbytnou funkční představou celku a zejména jednoznačnou vnitřní organizací. Zákon tří prvků lze uplatnit při rozvahách vlastní funkční organizace jakékoliv činnosti, tedy při vytváření konstrukce funkčních dějů, ale i k rozvahám o zákonitém průběhu vývoje každého absolutního děje. Pro jednoznačnou představu uveďme příklady.

a) Činnost elementární

Jakoukoliv elementární činnost lze uskutečnit jen prostřednictvím tří prvků určitého poslání: prvku statického, prvku pohybového a prvku funkčního (s významem prvků I^o, II^o III^o efektivnosti).

Příklady:

- řezání materiálu

soustava akce:

prvek statický … prvek I^o … podložka

prvek pohybový ... prvek II^o ... nůž

prvek funkční ... prvek III^o ... rozřezávaný materiál (produkt)

soustava reakce:

prvek funkční ... prvek III^o ... rozřezávaný materiál (zdroj energie reakce)

prvek pohybový ... prvek II^o ... spojení k terénu

prvek statický … prvek I^o … terén (zeměkoule)

Funkce: Každý ji zná, potřebujeme pevnou podložku, ostrý nůž ... a co krájet. Vlastní vedení nože člověkem je již další samostatná soustava nebo více elementárních soustav. Uvědomit si je třeba, že vždy potřebujeme právě jen uvedené tři prvky (zkuste rozřezat tvrdý řízek bez jednoznačné opory), kde vhodně rozřezaný materiál je produktem činnosti. Doplňme i zdůrazněme, že vytvoření produktu je smyslem života ve Hmotném prostoru – vše co činíme je s cílem vytvořit produkt, byť jím by byla jen mlhavá představa někde v našem podvědomí. Poznamenávám, že spolupráci lze uskutečnit jen tehdy, je-li společný jeden prvek. Proto prvek III^o je v soustavě akce i reakce

- magnetofonová hlavice (viz obr. 2c-1)

prvek statický ... prvek I^o ... jádro 1

prvek pohybový ... prvek II^o ... vinutí 2

prvek funkční ... prvek III^o ... magnetofonová páska 3

Funkce: Elektrický proud, procházející vinutím, vytváří tok magnetické indukce v jádře, jež se štěrbinou jádra koncentruje na úzký pruh, ve kterém se magnetofonová páska magnetizuje. Vytváření el. proudu je dílem jiné soustavy, kde každou funkci lze rozložit až na elementární trojné sestavy.

- posun pístu ve válci spal. motoru (obr. 2c-2)

prvek statický ... prvek I^o ... válec 1

prvek pohybový ... prvek II^o ... výbušná směs 2

prvek funkční ... prvek III^o ... píst 3

Funkce: Válec poskytuje oporu k činnosti, výbušná směs je pohybovým prvkem (zdrojem energie), která zapálením svou energii II^o předá pístu. Pohyb pístu je produktem (duševní energií) soustavy, vytvořeným podle principu akce a reakce přeměnou energie II^o. Přeměna přímočarého pohybu pístu na kroutící moment je dílem dalších trojných sestav. Velké množství těchto elementárních soustav je důsledkem nízké úrovně organizace celé soustavy – např. spalovacího motoru

- raketa (obr. 2c-3)

prvek statický … prvek I^o ... spalovací komora 1

prvek pohybový ... prvek II^o ... hořící palivo 2

prvek funkční ... prvek III^o ... plášť rakety 3

Funkce: Spalovací komora 1 vymezuje spalovací prostor, ve kterém urychlováním hořících plynů 2

vzniká reaktivní síla, která se přenáší do pláště rakety 3. Relativně jednoduší základ konstrukce je dán vyšší kvalitativní úrovní – neexistencí převodových prvků, důsledkem je obrovská spotřeba energie.

b) Činnost komplexní

Jakoukoliv činnost v Kosmu se uskutečňující lze rozložit na tři dílčí soustavy: soustavu statickou, soustavu pohybovou a soustavu funkční (s významem soustavy I^o, II^o a III^oefektivnosti)

Příklady:

- pohyb auta:

soustava statická - I^o … vozovka

soustava pohybová - II^o … kola, motor

soustava funkční - III^o … podvozek s karoserií

- spalovací motor (energetická podstata)

soustava statická - I^o … karburátor

soustava pohybová - II^o … spal. prostor, píst, ojnice

soustava funkční - III^o ... kliková hřídel se setrvačníkem

c) Vývojový děj

Jakýkoliv vývojový děj v hmotném (kladném) kosmu lze rozvíjet, a i dokončit, jen ve třech vývojových fázích: ve fázi I^o , fázi II^o a fázi III^o , přičemž zahájení fáze III^o je podmíněno přerodem okrajových podmínek, ve kterých se vývojový děj uskutečňuje - z kvantity do kvality (poznamenávám, že v záporném prostoru je vše opačné).

Příklady:

- vývoj myšlení člověka:

fáze I^o …základní vzdělání

fáze II^o …odborné vzdělání

fáze III^o …dospělá pracovní činnost

- vývoj civilizace:

fáze I^o ... vývoj do 16. století (statické myšlení založené na víře v nadpřirozené)

fáze II^o ... vývoj od 16. stol. do současnosti (myšlení založené na experimentu v podmínkách absolutně nedospělé organizace)

fáze III^o … kosmicky dospělá existence - kosmicky dospělé myšlení založené na obecném uplatnění absolutních zákonů Života a v prostředí uplatnění vrcholných organizačních systémů, jež Život kosmicky dospělému člověku nabízí.

Poznamenávám, že vývojový děj bude dále popisován podrobněji. Proto zde jsem uvedl jen příklady bez podrobnějšího komentáře - podstata analogie vývoje člověka a civilizace v nejjednodušším vyjádření Zákona tří prvků.

d) Vývoj energie - základ funkční organizace kladného kosmu

„Živou" se soustava stává vývojem energie z její formy prvotní (I^o ) na pohybovou (II^o ) a duševní (III^o ), jež je produktem činnosti a lze ho získat jen přeměnou energie II^o podle principu akce a reakce.

Příklady:

- vodní turbina:

voda v nádrži (I^o), proud vody v přivaděči (II^o), točivý moment rotoru (III^o) (viz obr. 10a)

- spalovací motor:

benzin (I^o), hořící plyny (II^o), točivý moment rotoru (III^o)

- žárovka :

elektrické napětí (I^o), elektrický proud (II^o), světlo vlákna (III^o).

Příklady jsou jen triviální - aby bylo ukázáno, že nikdy není třeba více prvků, ale ani méně. Vlastní význam Zákon tří prvků je až při hledání a důkazech pravdivosti systémů nových, zejména kosmických, jejichž funkce i existence je neznámá – viz Induktivní soustavy, Kvasar, Duchovní prostor, myšlení člověka, energie člověka apod.

Zopakujme, že Zákon tří prvků se tedy uplatňuje všesměrně: a to ve funkční organizaci, ve vývoji funkční energie i ve vývoji jakékoliv činnosti. Obecné uplatnění tohoto zákona vyúsťuje v existenci TŘÍ STUPŇŮ EFEKTIVNOSTI s významem úkonu jednoznačných charakteristik, podle kterých se řídí vlastnosti výše uvažovaných prvků a dílčích soustav v konstrukci jakéhokoliv funkčního celku, resp. v charakteristikách dílčích fází jediného vývojového děje. Zopakujme a doplňme tyto obecné charakteristiky jednotlivých stupňů pro hmotný prostor a kvantitativní organizaci:

I^o …kvantitativně statický základ neschopný jakékoliv dynamiky (vzhledem k potřebám pro vytvoření produktu), avšak s vlastnostmi k vytvoření jednoznačné opory
II^o … dynamické podmínky k rozvíjení materiálně funkčního resp. energetického základu I^o efektivnosti až k dovršující avšak nedospělé dynamice, neschopné dlouhodobé existence
III^o … podmínily k přetvoření nedokonalé (nedospělé) činnosti (energie) II^o, vyznačující se velkými energetickými ztrátami, na konečný produkt KP – na dospělou činnost s minimálními energetickými ztrátami. V tomto smyslu je třeba pochopit výjimečné poslání současnosti: „Přetvořit současnou nedospělou energii civilizace II^o(spočívající ve všech současných výrobních a organizačních prostředcích), na energii III^o, kterou jsou Kosmicky dospělé organizační systémy, kde přetvoření současných společenských systémů na KOSMICKY DOSPĚLOU ORGANIZACI SPOLEČNOSTI je naším úkolem prvotním“.

2. Zákon kvalitativní symetrie

Vyslovme definici Zákona kvalitativní symetrie:

„Každá životní forma (s významem jediného celku) musí pozůstávat ze dvou kategorií: KVANTITATIVNÍ a KVALITATIVNÍ, jež jsou navzájem funkčně opačné (kvalitativně symetrické), a to co do organizace i uplatnění kvality prvků. Obdobné platí i o jejím vývoji. Plnohodnotně dokončit jakýkoliv vývojový děj lze jen jeho zákonitým rozvíjením ve dvou opačných vývojových fázích: v kvantitativní a kvalitativní. Z toho přímo vyplývá, že jestliže ve Hmotném prostoru je kvantitativní fáze přípravou pro fázi kvalitativní (tvůrčí), musí v Duchovního prostoru vývoj začít fází tvůrčí (dospělou) a ta musí být přípravou pro fázi kvantitativní (nedospělou).

Uveďme jednoduchý příklad ‑ láska: Kategorií kvantitativní je muž, kvalitativní kategorií je žena. Symetrie se vztahuje na opačné vlastnosti (tělesné i duchovní) muže a ženy, jako nezbytné pro vývoj lásky a zplození dítěte ‑ tj. vytvoření produktu, jenž v hmotném kosmu, jak jsem již dříve zdůraznil, je podstatou jakékoliv činnosti. Každá z kategorií je samostatným subjektem s nulovými možnostmi ( v lásce). Vzájemnou spoluprací ovšem realizují kosmický systém velkých možností – citový vývoj s mnoha zážitky a s možností vytvoření přímo zázraku: zplodit nový život. Dodejme, že láska, stejně jako každý jiný vývojový děj, podléhá zákonitostem vývoje podle Křivky vývoje na obr.1 a ten se uskutečňuje ve dvou opačných fázích (nedospělé .. namlouvání a dospělé .. milování, manželství), jež jsou opět navzájem opačné (kvalitativně symetrické). V dalším již jen uveďme dvojice, které představují jediný funkční nebo vývojový celek a splňují tedy obecné uplatnění Zákona kvalitativní symetrie. Pochopení všech následujících vazeb je cesta k pochopení konstrukce Života:

.. Kosmické vědomí (Bůh) – Energetické prázdno

.. Hmotný prostor – prostor Duchovní

.. podsvětelný prostor – nadsvětelný prostor

.. hmota Hmotného prostoru – hmota Záporného prostoru

.. soustava akce – soustava reakce

.. vývojová fáze nedospělá – vývojová fáze dospělá

.. školní docházka – praxe

.. nedospělý vývoj civilizace (hašteření) - dospělý vývoj civilizace (plnohodnotná spolupráce)

.. kvantitativní charakteristiky (I^o, II^o, III^o) - kvalitativní charakteristiky (I^o, II^o, III^o)

.. činnost vykonávaná nekonečně vysokou energií – činnost založená na vývoji energie

.. činnost ve vnějším pracovním prostoru - činnost ve vnitřním pracovním prostoru

.. prostředkem činnosti je hmota - prostředkem činnosti je Energetické prázdno

.. činnost ve skeletu – skelet jako pevné ohraničení pro tvůrčí činnost

.. energetické prázdno aktivní na povrchu hmoty - energetické prázdno aktivní uvnitř skeletu

.. kladný čas – záporný čas (ve Hmotném prostoru)

.. kladný čas – záporný čas (v Duchovním prostoru)

.. činnost založená na dokonalé kvalitě hmoty - činnost založená na vývoji kvality hmoty

.. muž – žena (láska)

.. člověk 1 – člověk 2 (spolupráce)

.. levá hemisféra – pravá hemisféra

.. řídící centrum mozku - paměť

.. hmotná trojná sestava - trojná sestava silového pole, (paměť – Duše)

.. naše planeta – atmosféra

.. naše planeta (životní prostředí) – civilizace

.. levá (noha, ruka, oko, ucho) – pravá (noha, ruka, oko, ucho).

Uvedené příklady většinou zahrnují obrovský soubor činností a souhrnně popisují základní prostředky v konstrukci Života – od těch základních v celém nekonečném kosmu, až po naše osobní prvotní prostředky. Postupně naznačené pojmy a vztahy podrobně vysvětlím dále, již pouhý výčet však přesvědčuje, že v kosmu je toho mnohem více, než my dnes vidíme, uvědomujeme si a o čem věda připouští vůbec mluvit.

Je třeba si uvědomit, že pravdivá konstrukce Života musí respektovat kvalitativní symetrii ve všech uvedených dvojicích vyúsťujících v opačných funkčních charakteristikách prostoru Hmotného a Duchovního, resp. podsvětelného prostoru a prostoru nadsvětelného a uplatňovat opačné funkční prostředky: hmotně vývojové i tvůrčí v obou základních prostorech.

3. Zákon vývoje (absolutní teorie relativity)

Opět vyslovme definici:

„Každý plnohodnotný systém v nekonečně rozměrném kosmu se neustále vyvíjí, přičemž podstatou tohoto vývoje je zvyšování (akumulace) energie v rozvíjející se soustavě. Předmětný vývoj se vždy uskutečňuje ve dvou opačných fázích ‑ ve fázi NEDOSPĚLÉ a ve fázi DOSPĚLÉ“.

Ve Hmotném ( kladném) prostoru mají tyto charakteristiky:

fáze Nedospělá staví z akumulované energie skelet, a to tím rychleji, čím více se blíží jeho celkové dostavění, jež umožňuje násobné funkční uplatnění prvků skeletu. Proto závěrečné údobí dostavby je údobím nejprudšího vývoje, údobím DOTVOŘENÍ (údobím diplomové práce, údobím relativistickým - viz vzestupná větev Křivky vývoje na obr. 1)

- fáze Dospělá začíná ihned po dostavění skeletu, jehož existence dostatečné pevnosti a kvality je podmínkou zažehnutí tvůrčí práce - jako podstaty vývoje v dospělosti. Zdrojem tvůrčí energie je Energetické prázdno uvnitř skeletu, jež je veličinou opačnou (kvalitativně symetrickou) ke hmotě. A stejně jak dokončený skelet je vrcholným funkčním prostředkem nekonečně vysoké energie pro Nedospělou činnost, stejně čisté Energetické prázdno musí být tvůrčím prostředkem nekonečné energie pro Dospělou činnost. Postupem vývoje je však tvůrčí práce uvnitř skeletu stále složitější, proto relativně nekonečná energie již první vybudovanou vnitřní kvalitou se rychle snižuje, aby později byl úbytek stále pomalejší – viz sestupná větev na obr.1.

V Duchovním (záporném) prostoru jsou tyto opačné charakteristiky: fáze Dospělá buduje skelet (při exponenciálním zvyšování Tvůrčí energie E´ podle vzestupné větve), fáze Nedospělá tento skelet zaplňuje kvantitativní energií z hmotného prostoru – Dušemi biologických jedinců. Toto zaplňování postupně snižuje výkon Funkční energie E (s významem množství nových informací v jednotce času) podle sestupné větve.

Zdůrazněme, že nejen navzájem opačné jsou fáze dospělá a nedospělá v jednom prostoru, opačný je i charakter vývoje v obou základních prostorech, tj. ve Hmotném a Duchovním - ale i v podsvětelném a nadsvětelném prostoru.

a) Vývoj činností ve Hmotném prostoru

Nejdůležitější informace poskytuje vlastní Křivka vývoje na obr. 1, jež každé kvalitativní úrovni V organizačního systému přiřazuje odpovídající Funkční energii E a Funkční hmotnost M. Její konstrukce pro Hmotný prostor vychází z těchto předpokladů:

Život je energie projevující se jako neustálý pohyb, kde pohyb znamená existenci energetického kvanta příslušného množství energie podle dosažené kvalitativní úrovně mezi hodnotou počáteční (hodnotou 1) a hodnotou relativně nekonečně vysokou. Přitom ekvivalentní je pohyb postupný a funkční pohyb v soustavě, neboť vždy se jedná o systém disponující určitými E, M. Není podstatné zda-li příslušné E, M bylo dosaženo okamžitou rychlostí pohybu nebo operační rychlostí funkčního systému, neboť i urychlováním hmoty je budována funkční organizace vyšší E, M. Je jí Nositel vývoje, jež urychlováním stále zvyšuje kvalitu funkčních prvků, jejich koncentraci relativistickými změnami prostorového vymezení a zintenzivňuje jejich vzájemné silové vazby. A těm přísluší určitá okamžitá kvalitativní úroveň V. Proto postupná rychlost modeluje kvalitativní úroveň V jakékoliv činnosti, Funkční energie E množství energie, kterou soustava na dané úrovni disponuje a Funkční hmotnost M vystihuje kvalitativní prostředky k dosažení tohoto E
jinými slovy: každá životní forma má svou funkční organizaci, které přísluší určitá kvalitativní úroveň V a jí odpovídající množství energie, kterou ve svém funkčním provozu disponuje, tj. Funkční energie E
prostředkem dosažení vyšší Funkční energie E v nedospělé vývojové fázi je vyšší Funkční hmotnost M s významem kvality funkčních prvků soustavy a stupně uplatnění této kvality v provozu soustavy, jež se vývojem zvyšuje. Z toho vyplývá, že E = M
podstatou organizace v nedospělé fázi (v oboru podsvětelných rychlostí) je činnost uskutečňovaná ve hmotném skeletu. Každý příčel tohoto skeletu znamená znásobení funkce každého prvku, jež vyúsťuje ve vyšší E i M soustavy. Proto křivka vystihující vztah V (rychlosti pohybu) a E=M musí mít exponenciální průběh jejich zvyšování. Totéž platí i pro prosté urychlování hmoty: i v ní dochází k „zahušťování“ skeletu – právě relativistickými změnami hmoty, jež disponuje stále vyšší energií. Dodejme, že jako nutná příprava pro překonání rychlosti světla, tj. pro opačný, nadsvětelný vývoj, kde pevnost skeletu je nutná k zažehnutí Energetického prázdna (jako zdroj „Dospělé“ tahové síly k pohybu hmoty v nadsvětelném prostoru)
podstatou organizace v dospělé fázi (v oboru nadsvětelných rychlostí) je tedy tvůrčí činnost uskutečňovaná uvnitř hmotného skeletu, kde prostředkem této tvůrčí činnosti je práce Energetického prázdna vymezeného hmotným skeletem nezbytné pevnosti
dosažením této pevnosti skeletu je dokončen nedospělý vývoj soustavy, jež tím získala relativně nekonečně velkou Funkční energii E a Funkční hmotnost M - relativně k vytvoření nutných podmínek pro zahájení tvůrčího (dospělého) vývoje, tj. i k překonání rychlosti světla
zdrojem tvůrčí energie je Energetické prázdno uvnitř skeletu, jež je veličinou opačnou (kvalitativně symetrickou) ke hmotě. A stejně jak dokončený skelet je vrcholným funkčním prostředkem nekonečně vysoké energie pro Nedospělou činnost, stejně i čisté Energetické prázdno (jako tvůrčí prostředek maximální tvůrčí koncentrace) musí být tvůrčím prostředkem nekonečné energie pro Dospělou činnost
tvůrčím vývojem je budována vnitřní kvalita ve vnitřním pracovním prostoru P´, která exponenciálně snižuje výkon tvůrčí práce – tím, že každá nová souvislost vyžaduje úměrně prodloužit tvůrčí pracovní dráhu. Jestliže Tvůrčí hmotností M´označíme stupeň čistoty Energetického prázdna a Tvůrčí energií E´ výkon tvůrčí práce s významem množství energie, jež má funkční soustava k dispozici pro funkční činnost, platí, že E´= M´, přičemž jejich hodnota vývojem na vyšší kvalitativní úroveň se exponenciálně snižuje – tím, že vybudovanou vnitřní kvalitou se prodlužuje operační dráha tvůrčí práce
podstata činnosti nedospělé je opačná k činnosti dospělé, obě činnosti poskytují logiku průběhu křivky vývoje: exponenciálního zvyšování v závěru fáze Nedospělé a exponenciálního snižování na začátku fáze Dospělé. To je důkazem kvalitativní symetrie fáze Dospělé i Nedospělé, a to co do podstaty funkční činnosti, průběhu vývoje i délce trvání obou fází. Zatím co nedospělá má omezenou dobu trvání, fáze dospělá může trvat neomezeně, neboť vždy je tvůrčí práci možné obohatit dalším prvkem (viz zařizování bytu). Naopak v nedospělém údobí závěrečná fáze musí představovat extrémně energeticky náročnou činnost, přičemž vysoká energie soustavy v nedospělých podmínkách vytváří neudržitelný a tím i kritický stav, který lze vyřešit jen jedním způsobem: přechodem z fáze Nedospělé do fáze Dospělé, tj. tvůrčí. (Velmi poučné pro naši současnost).

Zbývá určit průběh křivky vývoje. Analogie se speciální teorií relativity, avšak zvláště konkrétní průběh všech známých příkladů plnohodnotného vývojového děje, podle průběhu rychlosti budování skeletu v nedospělé fázi a průběhu rychlosti zmenšování stupně čistoty Energetického prázdna ve fázi dospělé, dokazují, že:

v oboru podsvětelných rychlostí v platí: E = M = 1 / k, kde koeficient relativity k = (1 - v²/ c²)^1/2
v oboru nadsvětelných rychlostí v platí: E´= M´= 1 / k´, kde koeficient kvality k´ = (1 - c² / v²)^1/2

Vykreslení vlastní Křivky vývoje je již jednoduché: jednotlivým kvalitativním úrovním V, vynášeným na ose X, přiřadíme příslušnou hodnotu E = M na ose Y. Na obr.1 jsem křivku nazval Křivkou vývoje civilizace, ovšem platí pro jakýkoliv vývojový děj uskutečňovaný v Hmotném prostoru, neboť každý vývoj v tomto prostoru má stejnou podstatu vyplývající z prostředku vývoje, a tím je budování skeletu ve fázi nedospělé a vytváření vnitřní kvality tvůrčí prcí Energetického prázdna uvnitř tohoto skeletu. Tuto podstatu mají: Sluneční soustava, myšlení člověka v každém jeho dílčím i dlouhodobém vývoji, vývoj civilizace, lásky apod, tj. pokud jde o kvalitativní soustavu. (Naše tělo je systémem kvantitativním a vše je opačné – viz později). Pro konkrétní konstrukci Křivky vývoje je postačující stanovit dobu učebního vývoje, která zohledňuje okrajové podmínky celého vývoje. Jestliže tyto podmínky zůstanou po celou dobu vývoje stejné, bude průběh E, M a E´, M´ důsledně podle Křivky vývoje. Zajímavé informace získáme o vývoji Sluneční soustavy, jestliže ji považujeme za jedinou soustavu zákonitě se rozvíjejících a na sebe navazujících vývojových celků (Životů): vývoje hmoty, vývoje biologického života, mechanického života a elektronického života. Z délek posledních tří lze stanovit délku celkového vývoje naší Sluneční soustavy na dobu 10¹³ let, představa současná se týká až závěrečné fáze vývoje hmoty.

b) Vývoj Duchovního prostoru

Duchovní prostor je kvalitativně symetrický a proto i opačný ke Hmotnému. Pro vývojový děj opačnými (tj. kvalitativně symetrickými) vlastnostmi pro vývojový děj jsou:

existuje jen jediný vývoj v Dospělé fázi a jediný v Nedospělé fázi, a to jako jediného celku s rozměrem galaxie - zatímco ve Hmotném prostoru každý vývoj může být opakovaný, často v nových okrajových podmínkách a vždy samostatně pro i ten nejmenší celek
vývoj začíná fází Dospělou, kdy je s průběhem vzestupné křivky budován skelet - zatímco ve Hmotném prostoru každý vývoj vždy začíná Nedospělým vývojem
ve fázi Nedospělé není budována žádná vlastní vnitřní energie, naopak vnitřní prostor vybudovaného skeletu Duchovního (Záporného) prostoru je životním prostředím nekonečně vysoké energie pro vrcholnou energii Hmotného prostoru, kterou je Duše každého biologického jedince

Jelikož kvalitativně symetrickou vlastností je záměna Dospělé a Nedospělé fáze, tvar obou větví (vzestupné a sestupné) zůstává stejný. Zbývá vysvětlit funkční procesy v Duchovním prostoru v takových funkčních charakteristikách, které by jednoznačně umožnily funkční vývoj Duchovního prostoru důsledně podle Křivky vývoje na obr.5b. V dalších kapitolách popíší více informací, zde se soustředím na nejpodstatnější:

Dospělý vývoj:

(v Duchovním prostoru) započal motivační indukcí Energetického prázdna Kosmickým vědomím (náboženský název Bůh), jež spolu vytvořili první funkční celek dvou opačných kategorií vyplňujících celý nekonečný vesmír (poznamenávám, že před tím byl relativně nekonečně dlouhodobý vývoj Kosmického vědomí tvořivým úsilím Energetického prázdna bez jakékoliv motivace – byla to jediná činnost bez existence opačného prvku, (i když relativně „brzy“ lze předpokládat prvotní motivaci Kosmického vědomí)
produktem bylo stálé rození tří absolutně dokonalých hmot: MI, MII, MIII
záporná hmota MII, jako veličina II^o kvalitativních charakteristik, je stabilizačním prvkem, na jehož povrchu byly katalytické podmínky pro rození dalších hmotných trojic. Každá nová MII ve zrozené trojici představovala povrch vyšší účinnosti, výsledkem byl exponenciální vývoj E, M Duchovního prostoru podle vzestupné větve Křivky vývoje.

Nedospělý vývoj (v prostoru jediné galaxie, jako jediného i základního funkčního celku):

začíná proniknutím prvních Duší nejjednodušších biologických jedinců (z první sluneční soustavy v galaxii) do Duchovního prostoru, přinášející prvotní informace ze své jednoduché existence. To je impuls k ukončení rození záporných hmot - E, M se přetvářejí na E´, M´, kde „tvůrčí“ náplní je přenos informací mezi dvěma biologickými jedinci, jež se uskutečňuje v prostředí nekonečné energie Kosmického vědomí stabilizované Energetickým prázdnem
velikost E´, M´ je dána přírůstkem nových informací do celého systému. Postupem nedospělého vývoje se stále více informací opakuje a opakování stejného je tím, co exponenciálně snižuje E´, M´ - podle průběhu sestupné větve na obr. 5b
vývoj nikdy nekončí, neboť každý nový zážitek všech dalších biologických jedinců (včetně nás) je novou informací, která obohacuje celek, tj. celý vnitřní prostor jedné galaxie – i když z našich informací jako nové bude považováno jen nepatrné torzo. Podstatné ovšem je, že po „proniknutí“ do Duchovního prostoru budeme prožívat nekonečně krásnou a nikdy nekončící existenci.

S přáním dnes o „proniknutí“ alespoň do absolutních informací se loučí a srdečně zdraví

Ing. Hanák