Adresát:                                                                                                           Otevřený dopis

Pan Daniel Hůlka – zpěvák

Vážený pane,

na dovolené v Řecku pod Olympem se mi k rukám dostala kupa starých stránek Magazínu Dnes. Zaujal mě Váš rozhovor, ze kterého na mě dýchlo dnes tak vzácné, až absolutní odhodlání. Dovolte mi vybrat myšlenky, které mě nejvíce oslovily a vyjádřit se k nim (omlouvám se za vytržení z celku):

.. je nejen dobré, ale taky užitečné být slušný člověk .. Myslím, že by stačilo, kdybychom se k sobě chovali tak, jak si přejeme, aby se k nám chovali ostatní. Nikdo nechce, aby ho někdo pomlouval, okrádal, bil, zabíjel ..

.. V zemi, kterou miluju a rád v ní žiju, není spousta věcí v pořádku. Jsme dvanáct let po revoluci a lidsky jsme na tom hůř než před revolucí. Naše státní garnitura je skoro celá taková, že se za ni stydím .. nechci všechny politiky házet do jednoho pytle, ani je všechny neznám, ale výsledek jejich práce je špatný. Pokud se spousta věcí nezmění teď, tak se nezmění nikdy. A tuším, že to leží právě na mojí generaci třicátníků. Mladší jsou na to příliš mladí a ti starší už často nemají dost rasance..

.. Hledám, jak to změnit. Cítím to jako povinnost. Měl jsem v životě hodně štěstí a myslím, že bych se měl to snažit splatit. Jediné, co mě napadlo, je mluvit nahlas .. věci pojmenovat, aby to nebyla jen abstraktní nespokojenost, naštvanost ..

..Tak to je, lidi věří komediantům a ne myslitelům. Když to vezmu z praktického hlediska, showbyznys má aparát vhodný k tomu, aby roznášel myšlenky. Bohužel se nepoužívá vždycky k bohulibým a důležitým věcem, ale jde to jinak – prostě to zkusím ..

.. chtěl bych si vytvořit takovou pozici, aby lidi brali zřetel na to, co říkám ..

.. (pozn. red: to vypadá trochu mesiášsky) Dobrá, ale kdo to udělá? Když má člověk teoretickou možnost něco dobrého udělat, něčemu pomoct, tak to udělat musí. Je to povinnost ..

Předně mi dovolte říci, že jste těmito výroky jistě potěšil každého přemýšlivého člověka, i když k činům od předsevzetí často bývá hodně daleko. Obtížné je „věci pojmenovat“, tj. odhalit příčinu stavu věcí, a ještě obtížnější je předepsat recept na vyléčení současného marasmu, v jakém se společnost, a nejen v našem státě, nachází. Souhlasím s Vámi, že umělci mají velký vliv při vytváření veřejného mínění a dnes, žel, tato informační síla se utápí často v naivních legráckách. Věřím, že umělci, stejně jak v sametové revoluci, probudí náš národ z letargie a zahájí ozdravný proces společnosti, který již není možné odkládat. Váš postoj, pane Danieli (dovolíte-li mi toto oslovení), nechť je příkladem pro ostatní. Nejdříve je ovšem nutné hodně přemýšlet – abychom vše uměli nejen pojmenovat, ale i nalézt to správné řešení problému. Neboť odpověď politiků je předem známá: „Zkuste to Vy, pojďte dělat politiku“! A jelikož většina nechce dělat politiku, jen slušně žít, je třeba vědět, že žijeme ve výjimečné době, a že ta od nás žádá mnohem více než „dělat politiku“. My totiž musíme: vědět co je Život, co tento Život dnes od nás žádá a požadavky Života jednoznačně plnit – poznamenávám, že jsou přímo apolitické.

Víte, že minulé století „žilo“ Speciální teorií relativity. Abychom pochopili, co od nás dnes Život žádá, musíme si osvojit Absolutní teorii relativity. Není třeba se bát tohoto termínu, zatím je jen třeba si uvědomit, že existují teorie, které dovedou cokoliv absolutně hodnotit, pochopit celou organizaci kosmu ve třech opačných životních prostředích, jak fantastickou organizaci představují naše tělo a mozek, ale i jaké organizační systémy musíme používat, abychom z možných nesčíslně cest dalšího vývoje si vybrali tu JEDINĚ správnou. Poznáme ji snadno: jen ona důsledně uplatňuje Absolutní zákony Života. Dodávám, že jsem je objevil na základě předpokladu, že Trojice boží je vědeckou informací – pro lidi, kteří mají odvahu proniknout do absolutní organizace Života. Přitom povzbudivou je skutečnost, že obecné uplatnění těchto Absolutních zákonů vyúsťuje v existenci tzv. Induktivní soustavy obecně platné konstrukce, kterou je organizován každý kosmicky dospělý děj – právě od organizace našeho těla až po organizaci celého kosmu, včetně organizace naší posmrtné existence. Proto absolutní teorie jsou relativně snadno kontrolovatelné i pochopitelné, pokud existuje dobrá vůle i odvaha myslet v absolutních polohách. A nyní mi dovolte ve zkratce říct to, co je nezbytné pro pochopení současnosti: 

- jakékoliv dění je zákonitým produktem činnosti organizačních systémů určité kvality, resp. Nekvality, přičemž rozlišit je nezbytné soustavy Absolutně Nedospělé, Kosmické Nedospělé a Kosmické Dospělé. Jen Absolutně Nedospělé (všechny současné) vytvářejí zplodiny, mají malý výkon a proto nemohou zajistit hodnotný život člověka. Zákonitým produktem jsou neřešitelné rozpory

- kvalita myšlení i chování každého jedince je dána kvalitou jeho životního prostředí a to je dáno kvalitou společenského systému. Proto existuje přímá odpovědnost politiků za dění ve státě a hodnoceni budou ne podle toho, jak často a „krasopisně“ mluví, ale právě podle celkových poměrů, jak kvalitní životní prostředí je vytvářeno

- kvalita organizačního systému je naopak dána kvalitou funkčních prvků a zejména stupněm uplatnění této kvality ve vlastní činnosti systému. Uvědomíme-li si, že Život nás většinou naformoval do „slušné“ kvality hardwaru, existuje pro současnost jediný problém: „Jak vytvořit plnohodnotné funkční uplatnění pro každého člověka“

- pokud uplatnění funkčních prvků je plnohodnotné, systém se naprosto zákonitě (podle Křivky vývoje na Obr.1) rozvíjí do stále vyšších kvalitativních úrovní, a to nejdříve ve fázi Nedospělé a po přerodu systému (většinou po absolvování příslušné zkoušky dospělosti) i ve fázi Dospělé, Tvůrčí. Přímým důsledkem je vývoj kvality jednotlivých prvků systému. A jelikož provozem kosmického systému lze vytvořit i zákonitý růst kvality prvků neživých, tím přesvědčivěji to musí být uskutečnitelné u člověka. Příklad: Jestliže Váš soubor, Danieli, ve svobodném státě má možnost svobodného uplatnění a má kvalitní jedince (tj. funkční prvky), kvalitní činností souboru narůstá kvalita všech, aby na příslušném stupni vývoje se dostavil i osobní pocit odpovědnosti ve společnosti. A to je podstata Absolutní teorie relativity. Ne však vždy je vývoj přirozený. Důležité je včasné dokončení fáze Nedospělé, tj. přerod systému, neboť až fáze Dospělá má prostředky k trvalé existenci. V tomto smyslu naše civilizace mrhá drahocenným časem

- současný marasmus je přímým důsledkem negativního působení Absolutně Nedospělých systémů, pracujících s obrovskými energetickými nároky. Eliminovat toto negativní působení můžeme jen organizačním systémem, který se týká každého člověka a je snadno vytvořitelný – tj. bez dalších výrobních nákladů. Je jím taková organizace společnosti, ve které každý člověk se stane plnohodnotným funkčním prvkem. A tato společnost, i když bude mít finanční potíže, bude se opět naprosto zákonitě rozvíjet k obecnému přátelství, spolupráci a k absolutní občanské odpovědnosti

- rozhodující chybou našeho polistopadového vývoje bylo zrušení OF, následné politické hašteření a nejrůznější spekulace - neschopnost vlád (zvláště dřívějších) zajistit plnohodnotné uplatnění těm, co klíči zvonili na náměstích. Naopak z nich učinili lidi z ulice, kteří ničemu nerozumějí, zelenou dostali hlavně spekulanti. Neschopnost kontroly, ani včas potrestat nejhorší zločiny, vyústilo v neradostném stavu – v morálním úpadku mnoha lidí, i v infiltraci nejrůznějších zahraničních mafií

- opakuji, že hlavní otázkou pro současnost tedy je: „Co je nutné učinit, aby plnohodnotné funkční uplatnění měli všichni lidé společnosti, nejlépe celé civilizace“. Je naprosto zákonité, že jestliže každý bude začleněn do plnohodnotného organizačního systému, bude se rozvíjet do stále vyšších kvalit. A po dosažení Dospělé kvality u většiny obyvatel bude radost žít: všichni budou vstřícní, budeme se usmívat jeden na druhého, budeme si jeden druhého vážit a budeme považovat za samozřejmé účinně pomáhat potřebným. Povodeň naznačila, že mnoho lidí je až neuvěřitelně vstřícných již dnes a že situace v našem státě tedy není až tak katastrofální. Blízká budoucnost ovšem od každého z nás funkčně žádá násobně víc: „Být absolutně odpovědnými v každé životní situaci, být moudrými i akčními při řešení rozporů kdekoliv v našem životním prostředí“. A k takové kvalitě myšlení a chování všech lidí lze dospět jen budováním Kosmicky dospělé organizace společnosti. Jen ona každému člověku umožní tvůrčí uplatnění při vytváření Společenského vědomí, které každého bude motivovat k tomu, aby byl lepší, vytvořil si zábrany k jakékoliv spekulaci a něco tak nízkého, jako je krádež, způsobení bolesti druhému - aby považoval přímo za absurdní. Přitom terorismus a války, kdy každá hrůznost se povyšuje na strategii, v budoucnu musí být naprosto neodpustitelným proviněním pro každého aktéra. Válečný zásah musí být až posledním řešením a  musí být odsouhlasen tzv. Presidiem civilizace, jež vytváří zasedání Presidentů všech států, kdy každý President reprezentuje stanovisko svého národa. Každý svévolný vojenský zásah je jen prvopočátkem pro konflikty ještě horší, aby na konci dnes již byl totální kolaps společnosti

- Kosmickou organizaci společnosti jsem od r. 1990 popsal mnohokrát, při velikášství politiků a neznalosti úskalí nastoupené cesty, ovšem neměla naději na uplatnění. Degradace lidství, kterou prožíváme více let, vrcholící stále rostoucím násilím a stálými, často nepotrestanými podvody, by měla společnost přesvědčit, že nastal čas začít přemýšlet v nových dimenzích, tj. v absolutních souvislostech, v absolutních potřebách Života

- zde jen uvedu, že Kosmická organizace společnosti má tři prvky:  hodnotný Společný cíl (společenský, výrobní), Teoretickou kategorii, která ho rozpracuje v projektu a kategorii Praktickou, která projekční záměr (po odborném zhodnocení a dotvoření) realizuje vytvořením společenského produktu. Jinými slovy: Kosmická organizace společnosti je založena na kontaktní spolupráci dvou opačných kategorií, Teoretické a Praktické, a to na všech úrovních společnosti a ve všech výrobních a společenských seskupeních. (Teoretická kategorie na úrovni státní koordinuje výrobní úsilí svého státu s potřebami států ostatních). Funkčně relativistickým přibližováním obou těchto kategorií potom dochází k relativistickému (exponenciálnímu) vývojovému skoku až do Kosmicky dospělých úrovní – jako nezbytných pro zahájení Dospělé fáze vývoje civilizace (viz Obr. 1). Zdůrazňuji, že naprosto zásadní význam má Společný cíl. Tzn., že nikdo nedělá nic jiného než přímo, tvůrčím způsobem, se podílí na vytváření hodnotného společenského produktu, zvláště rozvíjením Kosmicky dospělých systémů. Tím odpadá jakákoliv „nám prosťáčkům“ naprosto nepochopitelná „vysoká politika“, tajná jednání, tajné archivy, tajná policie a i „soukromé“  státní armády. Pochopitelně jen přechodné uplatnění musí mít hlavní produkt současné moci: lidské zákony, které vždy jsou cílem nekonečných spekulací a nekonečných způsobů obohacování na úkor druhých. Zákony lidské postupně nahradí Společenské vědomí budované na podkladě obecně uplatňovaných Zákonů Života – až dosáhne nezbytnou akční kvalitu. Dodávám, že politická (mocenská) organizace občana nutí být poslušným „žáčkem školáčkem“, Kosmicky dospělá organizace všem dává možnost tvůrčího, dospělého uplatnění. Změna má ještě větší význam než zrušení otroctví a nevolnictví – umožní kvalitativně vývojový skok do absolutních úrovní 

 - největší změny se týkají všech státních a řídících institucí, neboť jejich existencí se konzervuje starý mocenský systém se všemi známými neduhy, jež jsou zákonitými zplodinami absolutně Nedospělé organizace. Všechny nízkosti od krádeží až po terorismus jsou stejnými zákonitými zplodinami jako páchnoucí dým za autobusem a muldy na jeho zastávce. Před jejich transformací na Teoretické kategorie se ovšem musí nejdříve uskutečnit podrobná celospolečenská diskuse – o věcech absolutních teoretických i absolutních praktických. A zde má možnost přímo historického uplatnění „showbyznys“, pokud zaujme přirozenou tvůrčí polohu odpovídající závažnosti naší doby a uskutečnění přímo historických cílů.

Snad jsem, vážený Danieli, nastínil některá řešení současných neduhů, ještě však několik postřehů k Vašemu následujícímu konstatování, s kterým rovněž souhlasím: „A tuším, že to leží právě na mojí generaci třicátníků. Mladší jsou na to příliš mladí a ti starší už často nemají dost rasance“. Absolutní teorie jsem začal rozvíjet ve Vašem věku. Souhlasím, že ve stáří již člověk nemá dost energie začít něco zásadně měnit, i když vědci odmítají i jako mladí (až na jednoho) se mnou spolupracovat. Představa omezené platnosti zákona zachování energie a hybnosti, tím více představa možnosti naší opačné existence v nadsvětelném prostoru, jim brání k jakékoliv diskusi. Tím větší odpovědnost i uplatnění dnes mají umělci, kteří určitě nejsou zatíženi omezujícími přírodními zákony, mají svobodné myšlení a proto většinou uvažují přirozeně, s fantazií. Nezbytnou „rasanci“ svého působení dnes (při téměř dvojnásobku let) vytvářím zatím „svévolným“ plněním funkce Konzultant civilizace. Pochopitelně ne proto, že bych toužil po nějaké funkci, ale právě proto, abych vytvořil absolutně rasantní podmínky pro absolutní hodnocení činnosti - zvláště vedoucích pracovníků vědy a jakékoliv moci. Výše vyslovené bude základem pro hodnocení i všech ostatních, co dnes spoluvytvářejí Kvantitativní společenské vědomí – tedy i všech novinářů, jež svou diskusí současnost povyšují na pravdivou i hodnou nekonečných oprav.

Stále trvající „rasancí“ k prosazení Kosmického myšlení a k obecné nápravě většiny jsou tři skutečnosti:      

 - možnost neuvěřitelně bohatého života v prostředí vstřícných lidí při možnosti využívání vrcholných Kosmických výrobních prostředků, včetně existence v meziplanetárním prostoru, pro všechny osobně odpovědné a tím i vstřícné

 - možnost cyklické existence v trvání sta až tisíců let pro všechny Kosmicky dospělé jedince. Neuvěřitelné? Naopak, dlouhodobá existence je naprosto přirozená potřeba absolutně dokonalého Života vyplývající z Absolutních zákonů. Současné úmrtí v „první polovině prvního cyklu“ je vyvoláno nutností absolutního oddělení Nedospělé civilizace od Vyspělého života kosmu, neboť vyspělý život by se rázem stal nevyspělým. Smrt v Hmotném prostoru je tedy daň (trest) za absolutní Nedospělost – dosud se týká nás všech a má význam „Dědičného hříchu“. Tím dědictvím je Nedospělé myšlení 

 - je jen logické, že společnost nemůže uskutečnit kvalitativně vývojový skok do Kosmické dospělosti, jestliže se nechá strhávat lidmi nepoučitelnými. Opakovaná prohřešení, resp. brždění vývoje v mocenské funkci, bude analogicky nezbytné řešit separací (v odlehlých vyhrazených územích) všech nepolepšitelných lidí, kde budou mít možnost se „seberealizovat“ podle libosti i na úrovni středověku – tyranizovat se ovšem budou již jen sami mezi sebou (náhrada za současné věznice i nejvyšší tresty). Tito lidé budou mít velmi velké problémy i v posmrtné existenci, při přechodu do Duchovního prostoru, neboť neochota podřídit se Absolutním zákonům Života v nejkritičtější fázi vývoje je prohřešením neodpustitelným. Tím naznačuji svou představu „Posledního soudu“ i skutečnost, že se k němu naše civilizace nezadržitelně blíží. Nevytvoříme-li včas kvalitativní přerod celé civilizace, budeme mít zásadní existenční potíže všichni. Přitom náš stát má nejlepší podmínky kvalitativní přerod společnosti nastartovat jako první.

Doufám, vážený Danieli, že jsem „svou rasancí skoro šestašedesátníka“ příliš neotřásl Vaší rasancí třiatřicátníka a přijmete mou nabídku spolupráce. Navrhuji veřejnými dopisy otázek a odpovědí zveřejňovaných ve vhodném časopise. Pochopitelně cílem současnosti není „hra na rasanci“. Doufám, že absolutní informace, jež sjednocují Náboženství a vědecká poznání v absolutních polohách, včas přesvědčí velkou většinu, že .. je nejen dobré, ale taky užitečné být slušný člověk .

Srdečně zdraví a na spolupráci se těší

PS. Poznamenávám, že více informací (včetně Obr.1) je na stránce http://www.bristle.cz/mysleni/