Motto: Život je láska vystavěná na pravdě.
Hledejme pravdu – najde nás pohoda, úsměv i všeobjímající láska!
Konkrétními funkčními ději jsem popsal vývoj Života od prázdného prostoru až do současnosti, a to jako zákonitý vývoj po sobě následujících konstrukcí vždy s obecnou organizací Nositele vývoje NV (popis obecné konstrukce viz část 2). Zdůraznil jsem podstatu organizace Života založenou na spolupráci vždy dvou opačných kategorií vyúsťující právě ve stavbě Nositele vývoje a ve spolupráci Hmotného a Duchovního prostoru v jedné galaxii – jako základní organizační jednotky Života. Pro pochopení zákonitého vývoje Života a pochopení naléhavých potřeb současnosti mají rozhodující význam tyto další skutečnosti (promiňte, že začnu těmi, co Vám dosud mnoho neříkají):
- podstatou organizace Duchovního prostoru je rozmnožování absolutních kvalit uplatňovaných ve dvou opačných fázích (v Dospělé a Nedospělé) a vytvářených dvěma opačnými zdroji: absolutní tvůrčí prací (v Duchovním prostoru ve fázi Dospělé) a příchodem Duchovních energií z Hmotného prostoru uskutečňujících Nedospělý vývoj Duchovního prostoru – s významem naší posmrtné existence
- podstatou organizace Hmotného prostoru je zákonitý vývoj základní hmoty (MIII resp. Mraku elementárních částic) budováním stále vyšších životních forem vytvářením organizace se stále vyšším stupněm uplatnění kvalitativní podstaty funkčních prvků. Důkazem jsou NV6 až NV26
- podstatou spolupráce Duchovního a Hmotného prostoru je nejdříve vyvržení Mraku elementárních částic z Duchovního do Hmotného prostoru k zákonitému vývoji v tomto prostoru, aby produkt tohoto vývoje, tedy Duchovní energie (Duše biologických jedinců), trvale přecházela do Duchovního prostoru – právě k posmrtné existenci a k dovršení i dotvoření možností Života
- podstatou vývoje ve Hmotném prostoru je nejdříve budování Skeletu až do úrovně Nulového bodu, který obestaví Vnitřní pracovní prostor s takovou energetickou určitostí, která je podmínkou k zažehnutí (nastartování) Tvůrčí činnosti. Tento cíl si musí vytýčit i naše výroba
- budování Skeletu i vývoj Tvůrčího procesu je v každé činnosti důsledně podle Křivky vývoje s exponenciálním průběhem v obou fázích. Tato zákonitá skutečnost, týkající se každého absolutního děje (tj. nutnost vývoje podle vzestupné větve s exponenciálním průběhem budování Funkční hmotnosti M skeletu ve fázi Nedospělé a nutnost Dospělého vývoje podle sestupné větve s exponenciálním průběhem snižování Tvůrčí hmotnosti M´), má význam Absolutní teorie relativity
- skutečně nejdůležitějším poznáním pro současnost jsou tyto absolutní pravdy a potřeby:
.. vývoj naší civilizace dospěl k nepřekročitelné bariéře pro všechny současné činnosti. Příčinou je neschopnost plnohodnotného uplatnění kvalitativní podstaty funkčních prvků ve všech našich současných systémech, přičemž vývoj k vyšším výkonům cestou zlepšování dílčích funkcí pomocnými soustavami vede ke zvyšování pracnosti, jež staví bariéru Nedospělosti. Důsledkem je stálé rozmnožování potřeb výroby, jež nás zotročuje pracovně i duchovně. Naši mysl zahlcuje informacemi nízké hodnoty, vytváří labyrint informací a potřeb, které z každého člověka činí specialistu s „klapkami na očích“ - myslícího jen průzorem své specializace. Proto je tak obtížné vědce (navíc nepřipouštějící možnost omezené platnosti Zákona zachování energie, Zákona zachování hybnosti a tím méně nejen možnosti překročení rychlosti světla, ale i zásadního významu nadsvětelného prostoru – pro naši dlouhodobou cyklickou existenci a možnost neomezeného pohybu v kosmu) motivovat ke studiu a spolupráci při rozvíjení Absolutní metody myšlení
.. tím důrazněji vědcům a politikům připomínám: překonání bariéry Nedospělosti a pokračování našeho přirozeného vývoje je možné jen budováním systémů s vlastní oporou činnosti (nazvěme je kosmické, kvalitativní, nebo absolutní), jež akumulací energie reakce v Nositeli vývoje, s významem opory činnosti, pouhým provozem staví svůj skelet, a takto, co nejefektivněji vytvářejí vývoj: pochopitelně bez budování bariéry a až do úrovně Nulového bodu. Dosažením Nulového bodu jsou již vytvořeny podmínky absolutní Tvůrčí existence - pro Život absolutní dynamiky a nejvyšších funkčních možností. Zdůrazňuji: na Vaše námitky, že jste něčemu až tak fantastickému nemohli věřit, Budoucnost nebude brát zřetel. Máte k dispozici ucelené teorie a k jejich kontrole není třeba vysokých nákladů - hlavně dobrou vůli studovat, uvědomit si závažnost absolutních souvislostí i celé Absolutní metody myšlení s významem dovršující metody IIIo efektivnosti. Konstatuji, že politici, vědci i novináři nesou plnou odpovědnost za oddalování přirozeného vývoje - tím více, že je jím vývojový skok, který má možnost od základu změnit náš život: nedůvěru, spekulaci a stálé podvody nahradit pohodou vstřícné spolupráce. Ano, omluvou nebude ani vaše tvrzení, že jste přece nemohli věřit, že pro člověka dosažení absolutních úrovní myšlení znamená cyklickou existenci stálé mladosti (v trvání až tisíců let) a při nezištné, radostné a přátelské spolupráci pohodových lidí. Naopak, všichni, co dnes spoluvytváříte vědomí společnosti jste přímo odpovědni za současný stav na naší planetě. Vaše „odpovědnost“ přijímáním tisíců protiteroristických opatření není ničím, za co vás bude někdo odměňovat. Vaším úkolem je vytvoření podmínek pro hodnotný život, podmínek pro plnohodnotné uplatnění každého člověka, podmínek pro kvalitativně výchovný skok – a ne velkohubé „bránění míru“ dalším řinčením zbraní. Hodnoceni budete za produkt své činnosti, kterým dnes je současnost ve svých nekonečných spekulacích, krádežích, vraždění a nízkostech všeho druhu
.. ano, chce-li naše civilizace vytvořit efektivnost činnosti nutnou pro odstranění současných rozporů, spekulací a nízkostí, musí si osvojit absolutní konstrukci Života, až neuvěřitelné možnosti absolutních systémů a při jednoznačné motivaci (jež může být vybuzena jen celospolečenskou diskusí) budovat Kosmicky dospělou organizaci společnosti. Přitom prvotním počinem musí být ustanovení Presidia civilizace s významem stálých zasedání Presidentů všech států planety volených přímou volbou svého národa (podrobněji viz Zákon I), jež s tímto národem konzultují každé své závažné rozhodnutí a své zasedání přeruší jen pro tyto konzultace. To proto, že neodkladným úkolem je vytvořit důvěru mezi všemi státy planety, přičemž rozhodujícím opatřením musí být transformace části armád jednotlivých států do společné armády civilizace, pod velení Presidia civilizace, zrušení všech armád státních a zničení jejich zbraní. Vlády všech států se musí zaměřit jen na funkční řízení svého státu (včetně změny výrobního programu veškerého zbrojního průmyslu – zejména se zaměřením na vývoj kosmické výroby) a vytvářet podmínky k transformaci politické moci na Teoretickou kategorii. Tj. ukončit politikaření, vzájemné osočování, neboť každá politická strana je dnes absolutně daleko od skutečných potřeb svých národů i civilizace, z které co nejdříve musíme vytvořit jediný celek. A jestliže politici si uvědomí výjimečnost naší doby, může to být pouhým ustanovením Presidia civilizace a zavedením přímé volby v každém státě. Pochopitelně bez bombastických a teatrálních předvolebních cirkusů, naopak odpovědnou celospolečenskou diskusí o absolutních potřebách současnosti, o potřebě odpovědného konání na všech úrovních s cílem přerodu „lidu z ulice“ na Praktickou kategorii. Dnes výběr Presidenta musí tedy být již nanejvýš odpovědným společenským aktem, celospolečenskou diskusí a ne spekulací politiků. Tím vyzývám politiky ČR, aby přehodnotili své představy. Nepotřebujeme prezidenta k několika podpisům a sepisování slohových cvičení: potřebujeme Presidenta s úkolem vytvořit opačnou i důsledně spolupracující kategorii ke všem lidem svého státu - viz vyjádření: K volbě Presidenta ČR.
Na počátku minulého století věda pronikla do vnitřní organizace hmoty a na pokraj teorie relativity. Úkolem pro současnost je pronikat do nitra organizace celé konstrukce Života, pochopit vnitřní zákonitosti v organizaci každého funkčního systému, pochopit absolutní možnosti Života, naučit se absolutně hodnotit jakoukoliv činnost. Je třeba si uvědomit, že své potřeby můžeme organizovat v rozmezí úrovní, které modeluje rychlost pohybu od nuly v celém oboru podsvětelných a v celém oboru nadsvětelných rychlostí (význam Absolutní teorie relativity), přičemž my až dosud využíváme jen torzo. Jak stále opakuji: jen kvantitativní systémy s jednosměrnou organizací, neschopné funkčně využít kvalitu hmoty. A přitom (opět, jak stále opakuji) stupeň plnohodnotného uplatnění kvality funkčních prvků je měřítkem dosažené úrovně vývoje: vyšší stupeň uplatnění kvality je prostředkem zvyšování výkonu i funkčních možností systému, až do Kosmicky dospělých úrovní!
Zdůrazňuji, že polemika, ve všech oborech (zvláště však politiků, neboť všechny Nedospělosti v organizaci společnosti se sčítají), tedy polemika ve stereotypu současných představ naprosto nic neřeší. Je třeba se zastavit, alespoň nahlédnout do absolutních potřeb Života a uvědomit si: každá současná diskuse je vedena vždy jen v omezených možnostech těchto kvantitativních systémů, které již dále nesmíme rozvíjet. Jejich výkon je dostatečný k zajištění našich skutečných životních potřeb i k budování systémů kosmických. Každý současný nedostatek je vyvolán právě jen budováním „suprvýkonných“ systémů, které jsou ve skutečnosti absolutně nedokonalé – jsou našimi otrokáři. Varuji politiky: Váš nekonečný boj za vývoj „doprava“ nebo „doleva“ je tou současnou zbytečností největší a zejména produktem současných hádek je i všudypřítomné zlo. Vždyť vše je tak jednoduché a prosté:
- socialismus svými mocenskými kontrolními prvky, právě neschopností člověku poskytnout nutnou Tvůrčí svobodu a tím i plnohodnotné uplatnění, vychovává k povrchnosti, k podvodům, k předstírání - čímž limituje vývoj kvality člověka i výkon ekonomiky již na nízké úrovni
- demokracie umožňuje nesrovnatelně vyšší dynamiku společnosti, avšak jen za cenu nekonečných spekulací a vytváření soukromých totalit - rovněž jako zdroj stálých podvodů a nejrůznějších nízkostí, které v podmínkách omezených možností nedospělé ekonomiky, omezených zásob energie a surovin musí vyústit v otevřených konfliktech. Přitom podrobnosti jsou nepodstatné – tak jak všechny diskuse politiků. Vždy je cílem: získání výhody, zakrýt své chyby, nabízet polopravdy. Vše je dovoleno, jestliže se jedná o udržení moci, o získání nebo udržení svého vlivu. Přitom dnes se ještě všechno komplikuje organizovaným zločinem, jež z posttotalitních států se šíří po celé planetě a rozmnožuje zločinnost dřívější. Bez komentáře ponechávám terorismus pramenící v nacionálních a náboženských problematikách – zařaditelný jen do středověku, i když je rovněž produktem současné politiky, Vámi vytvářeného současného společenského vědomí civilizace
- ano, pro současnost již musí být jen jedna cesta: vývoj vstřícné spolupráce na všech úrovních, která jako jediná může každému člověku poskytnout plnohodnotné uplatnění a tím i vývoj osobnosti až do absolutních úrovní. Prostředkem je stále kontaktnější spolupráce Teoretické kategorie a kategorie Praktické s významem Kosmicky dospělé organizace společnosti. Teprve tehdy, až současnou Moc přetvoříme na Teoretickou kategorii, až se navzájem vychováme, zcela přirozeně pominou všechny naše současné neduhy. Nebude třeba velikášský boj za svobodu, vystavovat na odiv hrdinství, ani genialitu vedoucích osobností. „Zůstane“ přirozená radost ze života, radost z radosti druhých, radost nad bohatstvím ducha většiny lidí – radost pramenící z vědomí existence tak dokonalého Života, který překoná i naše nejfantastičtější představy vrcholící: ve hmotné existenci možností prožívat tisíce let tvůrčí mladosti, lásky, navíc i při nepředstavitelně krásné, až snové existenci v nadsvětelném prostoru a ještě méně představitelné a nanejvýš krásné a nekonečné posmrtné existenci v Duchovním prostoru, v náručí Boha s možností všechny své zážitky a vědomosti předávat nekonečnou rychlostí při nepředstavitelně krásných prožitcích v prostředí zářivého tepla a zářivých barev, kterými ve své posmrtné existenci budou obdařeny všechny biologické druhy, včetně dnes již vyhynulých. Ano, Život je krásný, je dokonalý, važme si daru života, pracujme na sobě, buďme upřímní k sobě i druhým – naučme se rozdávat, mít radost z každé maličkosti, milovat … přicházejme k sobě se srdcem na dlani.
Avšak dosti představ, dosti slov. Dnes je realita naprosto jiná. Od každého žádá odpovědnost, iniciativu, konstruktivně bojovat proti každé špatnosti, od každého žádá přehodnotit své postoje, své priority. Vše, co jsem chtěl a také měl říci, jsem v nejrůznějších souvislostech a příležitostech řekl již mnohokrát. Ještě, v Zákoně IV, upřesním kvalitativně symetrické vztahy mezi organizací mitochondrie a naší posmrtnou existencí, jako kvalitativní důkazy vrcholných možností Života v Dospělé organizaci (důkazy obecného uplatnění Zákona kvalitativní symetrie existencí Nositele vývoje i kvantitativní konstrukce) a svou iniciativu přeruším. Na řadě je iniciativa politiků, vědců resp. sdělovacích prostředků, avšak i iniciativa Vás, všech lidí bez mocenského uplatnění - např. upozorněním na existenci stránky http://dt.fme.vutbr.cz/mysleni/, diskusí a nekompromisním požadováním zahájení celospolečenské diskuse. Ano, dnes jde nejen o kvalitu existence každého z nás, ale i o samotnou existenci celé civilizace – o zachování života na naší planetě. Přitom vážnost současné situace každý pochopí až uvědoměním si životní potřeby včasného zahájení Relativistického vývoje civilizace. Jsem přesvědčen, že svým postojem, vytvářením funkce Konzultanta civilizace a svými objevy, jsem splnil podmínky pro vyhlášení Kosmické zkoušky dospělosti na naší planetě. Tímto tedy žádám Vyspělý Život kosmu: aby nevěřícím pomohl naznačením výjimečnosti naší doby a naše Nedospělé trápení a tápání ukončil vyhlášením Kosmické zkoušky dospělosti – abychom rozhodně mohli ukončit nekonečné Nedospělé diskuse na úrovni bludných experimentů a mohli zahájit cílený výchovný skok do Kosmických úrovní. Zdůrazňuji, že prostředkem je jen vytvoření relativistické kvality člověka i výrobních systémů:
- u člověka budováním Kosmicky dospělé organizace společnosti, jež umožní vstřícnou spolupráci všech lidí na všech úrovních – a právě ta je jediným prostředkem k vrcholnému uplatnění kvalitativní podstaty člověka i ke stálému zvyšování kvality jeho myšlení a cítění. Přitom prvotním činem musí být ustanovení Presidia civilizace a přímá volba Presidenta každého státu po základní diskusi o absolutních potřebách současnosti
- u výrobních prostředků směrováním veškeré výroby na zajištění prvotních životních potřeb člověka, zastavení výstavby a výroby všech kolosů kvantitativního charakteru, zejména však okamžité zastavení výroby všech vojenských systémů a všech zbraní. Výrobou jen přímých životních potřeb a rozvíjením kosmické výroby zefektivníme tuto dosud Nedospělou výrobu a i jí dáme vyšší kvalitativní rozměr. Tím učiníme prvotní skok k absolutním úrovním.
Vlády všech států žádám o uvolnění financí pro kontrolu Absolutní metody myšlení vědou. Všem přeji probuzení z nízkých stereotypů do reality Života, která svými Absolutními zákony nás nekompromisně informuje, že nastal čas pravdy, čas absolutních představ: čas vývojového skoku do Kosmické dospělosti s významem odbourání „dědičného hříchu“, s významem „Spasení“! Nastal čas absolutního hodnocení každého našeho činu!
Srdečně zdraví
Ing. Zdeněk Hanák v.r.
V Brně, 20. 2. 2003 Konzultant civilizace
Vyjádření ke snímkům z družice WMAP
Již mnohokrát opakuji a konstatuji:
- Záření přicházející od vzdálených galaxií má skladbu Nositele vývoje, kde elektromagnetická složka je stabilizovaná složkou gravitační a společně tvoří Elektromagneticko gravitační záření EMG. Měřený červený posuv v něm vzniká podle zásad absolutního vývoje, akumulací energie reakce při srážkách s mezihvězdnou hmotou - až na dráze od statického zdroje k nám. Záření EMG se vytváří nerovnoměrným pohybem protonu a elektronu v důsledku Tvůrčí energie Energetického prázdna (uplatnění na IIo) při jejich přetváření na vodík ve statickém objektu (Slunci, planetě). Příčinu vzniku červeného posunu lze prozkoumat srovnáním výsledků měření, od stejného zdroje, na oběžné dráze a na planetě – pokud měření je dostatečně přesné. Průchodem záření atmosférou se červený posuv musí zvětšit.
- Reliktní záření vzniká mikrozážehy Energetického prázdna (uplatnění na Io) při každém přiblížení elektronu a pozitronu v prostředí absolutní nuly, jež se nepředstavitelně krátkým zážehem nepatrně oteplí. Oteplení ve fázích blízkých k zážehu Energetického prázdna na IIo bude vyšší (četnost mikrozážehů s postupem koncentrace elementární hmoty se postupně zvětšuje), přičemž vzniká v procesu vývoje veškeré hmoty v prostoru každé galaxie, kterých je v nekonečném vesmíru nekonečně mnoho a bezezbytku ho vyplňují. Důvodem vzniku mikrozážehů, tj. uplatnění Energetického prázdna na Io, je zamezení vzájemného vybití elektrických nábojů – jako nezbytných k zákonitému vývoji Slunečních soustav z Mraku elementárních částic. Lze předpokládat, že stejný snímek by byl získán i při proniknutí do nekonečně vzdálených míst kosmu. Poznamenávám, že uplatnění Energetického prázdna na IIIo začíná ve skeletu hmoty urychlené do bezprostředních podsvětelných rychlostí, je prostředkem překonání rychlosti světla a je aktivní energií hmoty v nadsvětelném prostoru. Ze zákonitých důvodů jen uplatnění Io nesmí vytvářet kvalitativní změny (produkt) a bylo jen řídícím vědomím v raném vývoji Hmotného kosmu. Reliktní záření není tedy přímým produktem nějakých „praenergií“ hmoty, ale jen energií reakce „vědomí“ bránící vzájemnému vybití elektrických částic.
- Hypotéza Velkého třesku vznikla jako nepravdivá interpretace provedených měření a interpretace snímků z WMAP je jen násilným pokračováním myšlení bez fantazie i odpovědnosti. Dnes, kdy pronikání do absolutní konstrukce Života je naší základní potřebou, je tato hypotéza bariérou pro naléhavé rozvíjení absolutních teorií, jež musí vyústit v kvalitativně výchovném vývojovém skoku civilizace do Kosmické dospělosti – k sjednocení civilizace na cestě logiky, absolutních možností a trvalého odstranění válek. Tímto činím vedoucí pracovníky v oboru kosmologie kolektivně odpovědné za vytváření bariéry k dalšímu přirozenému vývoji civilizace a žádám je o odpovědné i urychlené srovnání výsledků měření červeného posuvu, v záření od stejného zdroje, na oběžné dráze a povrchu planety - i vyjádření k teoriím Kvalitativní metody myšlení.
Ing. Zdeněk Hanák v.r.
V Brně, 20. 2. 2003 Konzultant civilizace
Část 3
1. Duchovní prostor – tvůrčí fáze
1) Zrod prvotní hmoty kosmu: MI,MII,MIII
2) Výstavba skeletu Duchovního prostoru
3) Diferenciace hmot a přetvoření MIII na elementární částice
4) Vyvržení Mraku elementárních částic
2. Vývoj Hmotného prostoru
a) Vývoj na AIo – vývoj hmoty
5) Zamezení anihilaci elektrických nábojů
6) Koncentrace elementární hmoty
7) Rozčlenění Mraku elementárních částic
8) Přetvoření protonu a elektronu na vodík - Kvasar
9) Příčina červeného posuvu
10) Fáze termojaderné fúze
b) Vývoj na AIIo – zrod a vývoj tělesné konstrukce biologických druhů
11) Zrod biologického života
12) Vývoj biologického života v moři, zrod vnitřního prvku Io
13) Vývoj biologického života na souši
14) Závěrečný vývoj mozku, zrod vnitřního prvku IIo
c) Vývoj na AIIIo – vývoj abstraktního myšlení
17) Vývoj Kosmicky dospělého myšlení – uplatnění biocyklu IIIo
19) Kvalitativní uplatnění jedince ve spolupráci
20) Praktická kategorie – budoucí základní organizační prostředek Kosmicky dospělé organizace společnosti
21) Konstrukce Teoretické kategorie
22) Kosmicky dospělá organizace společnosti, kvalitativně výchovný vývojový skok do Kosmické dospělosti
23) Vytvoření Kvalitativní moci civilizace
24) Urychlování hmoty – podstata relativistických změn
25) Zjednodušená funkce Impulsního motoru
26) Paměť člověka – Duše člověka
Ve smyslu části 2 co nejstručněji popíši funkci všech důležitých Nositelů vývoje chronologicky podle uplatnění v zákonitém vývoji Života. Poznamenávám, že každý Nositel vývoje (zkratka NV), působí jako specifické řídící vědomí Života pro zrod a vývoj zákonitě na sebe navazujících dějů, přičemž podstatou tohoto vývoje ve Hmotného prostoru je zvyšování stupně kvalitativního uplatnění hlavních prvků jejich relativistickým přiblížením. Podstatou je zintenzivnění vzájemného silového působení jejich přiblížením a změnou jejich tvaru vyúsťující ve schopnosti dalšího zvýšení stupně funkčního uplatnění hlavních prvků, určující celkovou energii soustavy. Přitom cílem vždy musí být dosažení Nulového bodu, ve kterém NV získá relativně nekonečně vysokou energii soustavy (Funkční energii E) nutnou k zažehnutí Tvůrčí energie, jako energetického zdroje Dospělého vývoje až k vytvoření konečného produktu. V Duchovního prostoru jsou prostředky kvalitativně opačné - viz část 2 a konkrétní Nositelé vývoje.
V Zákoně č. II jsem se soustředil na podstatu vývoje Života. Zde se soustředím na techniku organizace vycházející z obecně platné konstrukce Nositele vývoje. Omlouvám se, že některé informace budou totožné. Ovšem závažnost problematiky žádá každou skutečnost promýšlet znovu a znovu při zvažování všech detailů absolutních souvislostí, zvláště jestliže jsou jedinými možnými důkazy absolutní organizace Života.
Proniknout do podstaty Života a popsat jeho vývoj skutečně od prvopočátku, od absolutně prázdného prostoru, znamená se dotknout základních tezí náboženství. Proto mi dovolte stručně zopakovat, že náboženství bylo prostředkem Vyspělého života kosmu k dlouhodobé výchově naší civilizace, a to od doby prvotního myšlení - bez jakékoliv zkušenosti v metodice. Veškeré informace musely tedy být podány tak, aby byly výchovně účinné a až posvátné, neboť jen tak bylo možné vytvořit instituci pro dlouhodobý vývoj civilizace ke stále vyšším kvalitám myšlení: ke stálé výchově k dobru a lásce – k Bohu i ke všem bližním. Důležité bylo nezkreslovat předkládané učení, z čehož vyplývala potřeba oddané víry bez polemiky o jednotlivých tezích. Víme, že náboženství mělo nezastupitelné poslání po dobu tisíciletí. Avšak člověk musel jíst, bydlet a postupně, tak jak přibývalo lidí, musel zajišťovat stále více výrobních potřeb. Myšlení se rozvíjelo, člověk potřeboval znát odpověď na mnoho pozorovaných skutečností. Rozvíjelo se vědecké myšlení, které se ve svých reálných problematikách mohlo vázat jen na pozorované, odzkoušené – vytvořila se metoda myšlení založená na experimentu. A dnes tedy máme dvě metody myšlení. Jestliže náboženství označíme za metodu základní, metodu Io efektivnosti, je metoda experimentu metodou IIo efektivnosti. Je však třeba zdůraznit, že metodou absolutně Nedospělou, která nemá prostředky k proniknutí do podstaty Života, ani do absolutních konstrukčních systémů. Zdůrazněme, že vývoj civilizace dospěl do fáze, kdy potřebujeme myslet v absolutních úrovních, a to vyžaduje:
- sjednotit tyto metody Io a IIo, za současného vytvoření kvalitativní nadstavby - v metodě IIIo, kterou je Kvalitativní (absolutní) metoda myšlení, jež teprve umožňuje proniknout do podstaty organizace Života a být prostředkem naší výchovy do Kosmicky dospělých úrovní
- dotvořit své představy do absolutních úrovní a tím dosáhnout úrovně těch, kteří nás prostřednictvím náboženství vychovávali – úrovně Vyspělého života kosmu.
Níže tedy uvedu základní informace k pochopení Života v intencích metody IIIo, jež nás mají přiblížit Vyspělému životu kosmu a umožnit nám myslet na úrovni reálného absolutního myšlení. Cílem bude vysvětlit funkci organizačních systémů s důslednou stavbou Nositele vývoje, jež uskutečňovaly zákonitý vývoj Života od absolutně prázdného prostoru až do současnosti a budou i prostředkem našeho vývojového skoku do Kosmické dospělosti.
1. Duchovní prostor – tvůrčí fáze
Poznamenávám, že dnes, v závěru vývoje myšlení metodou experimentu, je věda v postavení inkvizice ve středověku: i ona (jako nositel metody IIo) odmítá logiku prostředků a souvislostí metody funkčně vyšší, tj. metody IIIo. Nezbývá, než konstatovat, že každý je strůjcem svého štěstí, že ve fázi vývojového skoku je povinností vědy úměrně rychle pochopit nevyhnutelnost relativně okamžitě uplatňovat nová poznání a soustředit se na možnosti metody IIIo – možnosti a poslání jednotlivých Nositelů vývoje. V konkrétních příkladech, ve smyslu části 2, stavbu Nositele nejdříve uvedu jen hlavními prvky.
1) Zrod prvotní hmoty kosmu: MI,MII,MIII
Nositel vývoje NV1: /Energetické prázdno/ - /Kosmické vědomí (Bůh)/:
Na úplném počátku bylo jen Prázdno, neboť jen to mohlo existovat zcela přirozeně – nikdo ho nemusel vytvářet. Ovšem je třeba si uvědomit, že toto prázdno je již základní fyzikální veličinou - základním energetickým prostředkem Tvoření a naznačuje nezadržitelnou Tvůrčí podstatu Života. Přitom ve smyslu Zákona tří prvků a Zákona kvalitativní symetrie musí existovat trojí uplatnění Energetického prázdna v Duchovním prostoru a trojí uplatnění ve Hmotném prostoru. Dále je třeba si uvědomit, že k cílené činnosti Energetické prázdno potřebuje nezbytnou motivaci, jež ve smyslu Zákona kvalitativní symetrie musí mít dvojí i opačný charakter. Ve Hmotném prostoru musí být obestavěno relativně nekonečně pevným skeletem (s energií Nulového bodu), z čehož vyplývá, že v Duchovním prostoru je k cílené činnosti nutná absolutní motivace indukcí Tvořivého vědomí s významem vnitřních okrajových podmínek k Tvůrčí činnosti.
Na úplném počátku nebylo žádné motivace. Proto Energetické prázdno muselo tvořit bez motivace, bez uvědomění si cíle tvoření – tedy všesměrně i relativně nekonečně dlouho. Avšak Produktem nekonečného tvůrčího procesu byla energie stále konkrétnější kvality, jež postupně umožňovala stále aktivnější spolupráci. Na konci této prvotní spolupráce byla vytvořena Kvalita opačných vlastností k Energetickému prázdnu: Kosmické vědomí, jež je Nekonečnou energií uvědomující si všechny souvislosti i možnosti Života – způsob jeho organizace k zákonitému vývoji, k vytváření opačných kvalit ke své Duchovní podstatě existence, kterou je Hmotná existence. Tehdy byl dokončen relativně nekonečný vývoj Nositele vývoje NV1 a mohl začít reálný vývoj Života v reálném čase. Tehdy Kosmické vědomí, Bůh, uplatnil svůj Záměr, uplatnil absolutní Vědomí ducha k své Tvůrčí činnosti, jež byla dostatečným počinem k zákonitému vývoji Života až do jeho vrcholných možností. Touto Tvůrčí činností byla indukce Tvořivého vědomí v Energetickém prázdnu k rození vždy trojice absolutních hmot: MI, MII, MIII (podrobněji viz Zákon II, nebo kap. VI). Tyto hmoty mají absolutní kvalitu a právě v této kvalitě již je zakódován absolutně zákonitý vývoj Života postupně až k nejvyšším funkčním kvalitám, kterými je funkční existence nejvyšší kvality Hmotného kosmu (jeho Duchovní energie – Duše biologických jedinců) v Duchovním prostoru. To však jsem ve své úvaze přeskočil celý dlouhý vývoj Duchovního i Hmotného prostoru. Vraťme se tedy na počátek vývoje Duchovního prostoru: hmoty MI a MIII mají k sobě vymezující silovou vazbu a účinkem gravitačních sil MIII (účinkem NV3) se koncentrovaly do středu své galaxie, hmoty MII se odpudivými silami s MI vytlačovaly na okraj galaxie, aby společně (MII všech galaxií) vytvořily prostorový skelet, jež je základní hmotnou konstrukcí nekonečného kosmu. Pevnost skeletu je dána existencí Nositele vývoje NV2 (viz níže) Duchovního prostoru: vzájemnými odpudivými silami mezi hmotou MI, jež se soustředila přesně do středu galaxie a veškerou hmotu MII vytěsnila na okraj každé galaxie, kde tvoří prostorový „včelí plást“ nekonečných rozměrů. Tento skelet z hmoty MII je páteří nekonečně rozměrného kosmu - páteří stabilizující veškerou hmotu Hmotného prostoru vždy samostatně v každé galaxii. Přitom každá buňka skeletu s rozměrem galaxie je základní a nekonečně se opakující funkční jednotkou Života.
2) Výstavba skeletu Duchovního prostoru
Nositel vývoje NV2: /hmota MI/ – /hmota MII/
Z výše uvedeného shrňme: soustředěním hmoty MI do středu galaxie, vytěsněním hmoty MII na okraj galaxie a existencí nekonečného počtu galaxií odpudivá síla mezi MI a MII má rozhodující význam pro celkovou organizaci Života. NV2 se stala stavebním prvkem tvořící nekonečně rozměrnou, avšak i nekonečně pevnou konstrukci a je na ni možné „navěšet“ veškerou hmotu Hmotného prostoru.
Vlastní NV2 má tedy rozměr galaxie a je základní organizační jednotkou Života nekonečně se opakující v nekonečně rozměrném kosmu. Budování skeletu NV2 mělo průběh podle vzestupné větve Křivky vývoje, a to v důsledku katalytických účinků hmoty MII při vytváření nových trojic (MI, MII, MIII), přičemž každá nová MII byla novou oporou k exponenciálnímu průběhu vývoje tohoto Absolutního tvoření. Zdůrazněme, že vytvoření NV2 znamenalo vybudování páteře Života Kosmu, pro který hmota Hmotného prostoru je novou kvalitou, avšak jen s posláním zákonitého vývoje pro vytvoření opačné Duchovní energie. (Aby jejím příchodem uvnitř mrtvé konstrukce mohl začít život – viz Nedospělý vývoj Duchovního prostoru). Proto příslušnost k jedinému celku logicky musí vyústit ve vzájemné silové vazbě hmot obou prostorů a důsledné stabilizaci hmoty Hmotného prostoru, kde MI ji vytlačuje ze středu galaxie a MII ji přitahuje ke skeletu MII, tj. na okraj galaxie. Pro spolupráci obou prostorů je ovšem nutná existence Nulového přechodu opět se stavbou Nositele vývoje – viz NV3.
Ve smyslu Zákona kvalitativní symetrie platí: zatím co v Duchovním prostoru je vše absolutně dokonalé, tj. Kosmické vědomí, Energetické prázdno, hmoty MI, MII, MIII, naopak do Hmotného prostoru je vyvržena prvotní hmotná energie a podstatou Hmotného prostoru je její neustálý vývoj k vyšším funkčním kvalitám nespočtu životních forem. Nedokonalou je i konečný produkt Hmotného prostoru: Duchovní energie (Duše) biologických jedinců, jež před vstupem do Duchovního prostoru se proto musí absolutně očistit – aby i ona byla dokonalou kvalitou pro absolutně dokonalý vývoj Duchovního prostoru v jeho Nedospělé fázi. To je nejjednodušší úvaha upozorňující na nutnost nekompromisní i bolestné očisty každého člověka po své hmotné smrti. Přitom skutečnost, že spolupráce je podstatou Života, je současně i logickou nutností naší posmrtné existence – v podobě nezbytné pro uplatnění v Duchovním prostoru, tedy v podobě Duchovní, kterou má naše Duše s významem silového pole naší paměti (viz NV26).
3) Diferenciace hmot a přetvoření MIII na elementární částice
Nositel vývoje NV3: /hmota MIII/ – /gravitační pole/
NV3 se uplatňuje dvakrát. Poprvé koncentruje hmoty MIII a MI z celého prostoru galaxie do jejího středu, kde tyto hmoty s vymezující vazbou (samostatné objekty z těchto hmot se k sobě přiblíží na funkčně účinnou vzdálenost) vytvoří Nulový přechod NP se stavbou Nositele vývoje (NV4). Druhým účinkem je přetváření hmoty MIII na elementární částice a lze ho označit za Relativistický vývoj NV3: Hmota MIII v důsledku gravitačních sil (uplatněním NV3) se, po překročení přetvárných hodnot tlaků ve střední části objektu MIII, přetváří na elementární částice, které se odpuzují s hmotou MI. Ihned jak tyto odpudivé síly dosáhnou nadkritických hodnot, jsou všechny částice vypuzeny z objektu MIII - jako Mrak do Hmotného prostoru k samostatnému vývoji. To je ovšem již funkce Nulového přechodu NP s konstrukcí Nositele vývoje NV4. Poznamenávám, že ve středu galaxií byly pozorovány dva objekty: přesně ve středu je tedy objekt MI (veškerá MI zrozená v prostoru své galaxie), kde středové umístění je dáno odpudivými silami s MII na pokraji galaxie, objekt v blízkosti a bez rychlejšího pohybu je zbytek hmoty MIII, jež se nemůže spojit s MI v důsledku vymezujících sil. Předpoklad kosmologů, že objekt ve středu galaxie je černá díra, je již zbytečnou a neopodstatněnou spekulací.
4) Vyvržení Mraku elementárních částic
Nositel vývoje NV4: /hmota MIII/ - /hmota MI/
Je důležitou konstrukcí mezi Duchovním prostorem a Hmotným prostorem, je přechodem mezi těmito prostory. Nazvěme ho Nulovým přechodem NP a konstatujme, že ve smyslu Zákona kvalitativní symetrie má dvě opačné funkce. Vyvržení mraku elementárních částic vždy po dosažení nadkritických odpudivých sil je funkcí první a byla již naznačena. Hmoty MI a MIII mají svou vymezující vazbu, avšak elementární částice jsou již novou kvalitou a s MI se odpuzují. Odpudivé síly v průběhu přeměny MIII narůstají až sevření hmotou MIII se uvolní a elementární částice jsou vyvrženy s obrovskou energií do Hmotného prostoru. Nutnou energii reakce objekt MI vnáší do nekonečně rozměrného skeletu MII, tedy do nekonečně rozměrného a tím i nekonečně pevného skeletu, kde úlohu „vystužení“ plní odpudivé síly mezi MI a MII. Silové vazby mezi hmotami jsou dány jejich kvalitou a my na ně můžeme usuzovat z logiky konstrukce, uplatnění Zákona kvalitativní symetrie a opačných kvalitativních charakteristik Hmotného prostoru a Duchovního prostoru. Předesílám, že druhou funkcí NV4 je konstrukce „Očistce“ ve fázi Nedospělého vývoje Duchovního prostoru (viz Zákon IV). Dodávám, že v konstrukci Života je třeba řešit každý detail v návaznosti funkčních dějů.
Poznamenávám, že zárodečná hmota do Hmotného prostoru tedy byla vyvrhována postupně, vždy ve středu každé statické galaxie, a to vždy jako Mrak elementárních částic vybavený pro zákonitý i samostatný vývoj. Většina vytvořila Sluneční soustavu se zákonitým vývojem až k vytvoření civilizace – viz dále.
2. Vývoj Hmotného prostoru
a) Vývoj na AIo – vývoj hmoty
Podstatou vývoje Hmotného kosmu je vždy samostatný vývoj jednoho Mraku elementárních částic, jež většinou vyústí v zákonitém vývoji Sluneční soustavy (zřejmě až na fázi Relativistického vývoje NV1, kdy v obrovských Mracích vyvržených do částečně znečistěného prostředí se vždy neuplatnil NV5 a tím docházelo k anihilaci elektronů a pozitronů doprovázené příslušnými „ohňostroji“ kosmu). Rozhodující význam v zákonitém vývoji Hmotného kosmu mělo a má uplatnění Energetického prázdna na třech stupních a následující Nositelé vývoje, jež vždy mají význam obestavění prostoru, který jen takto se může stát vnitřním a umožnit Tvůrčí práci – jako silový zdroj kvalitativního (absolutního) vývoje.
5) Zamezení anihilaci elektrických nábojů
Nositel vývoje NV5: /proton, pozitron/ - /elektron/
Každé kontaktní přiblížení opačných elektrických nábojů znamená jejich anihilaci. Jen v době existence absolutně čistého prostředí se vytvoří mikrozážeh Energetického prázdna (jako důsledek okamžitého vytvoření skeletu), který náboje od sebe odmrští a tím NV5 rozpojí. Na začátku vývoje měl Mrak nejmenší koncentraci. Vývojem narůstala a zvětšoval se počet mikrozážehu i teplota prostředí, jež na počátku mělo hodnotu absolutní nuly. Nejvyšší teplota byla bezprostředně před trvalým zažehnutím Energetického prázdna, kdy mikrozážehy vystřídala fáze přestavby elementárních částic na vodík a produkováno bylo záření EMG. Záření vytvářené mikrozážehy je dnes identifikováno, označováno Reliktním zářením, avšak není důkazem pro hypotézu Velkého třesku.
Zdůrazňuji, že vytváření mikrozážehů má význam základního řídícího vědomí Hmotného kosmu a pro Energetické prázdno je uplatněním na Io (na IIo je budování energie vodíku, na IIIo je vytvářena tahová síla a vzájemná interakce hmoty v nasvětelném prostoru – vyúsťující v absolutní spolupráci bez možnosti destruktivní srážky dvou nadsvětelných hmot).
6) Koncentrace elementární hmoty
Nositel vývoje NV6: / hmota mraku elementárních částic/ - /gravitační pole/
Působením přitažlivých sil (prvek 3, 3´) dochází k postupné koncentraci Mraku elementárních částic s významem vytváření stále vyšší M,E podle vzestupné větve Křivky vývoje až do Nulového bodu, kdy protony zaujmou nejnižší možnou polohu v objektu. Je to poloha, kdy mezi každým protonem je elektron a nezbytný Vnitřní pracovní prostor pro zažehnutí Energetického prázdna. Vývoj koncentrace elementárních částic je Nedospělým vývojem podle vzestupné větve Křivky vývoje, kdy každé přiblížení hmot znamená zvětšení jejich přitažlivých sil, jež současně znamená zvýšení stupně kvalitativního uplatnění hmoty. Dodejme, že po celou dobu koncentrace se uplatňuje odmršťování elektronů od protonů, přičemž se stále větší četností, jež zvyšuje teplotu prostředí při vytváření záření mikrozážehy, jež dnes je nazýváno záření reliktní. Proto na snímcích z družic jsou místa s rozdílnou teplotou – v žádném případě neznamenají existenci nějaké praenergie hmoty. Tou je jen hmota MIII přetvářená na mrak elementárních částic.
7) Rozčlenění Mraku elementárních částic
Nositel vývoje NV7: /hmota mraku elementárních částic/ - /elektromagnetické pole/
Rotačním pohybem mraku elementárních částic (pohybová energie hlavního prvku 1) se vytváří vířivé elektromagnetické pole (pohybová energie hlavního prvku 1´), které postupně, v procesu koncentrace mraku, zpětně působí na hmotu a odtrhává z ní zárodečné hmoty planet. Způsobení změn v hlavním prvku 1´ indukcí pohybové energie hlavního prvku 1 a zpětné působení těchto změn v hlavním prvku 1 je obecně podstatou funkce Nositele vývoje (uplatněním prvků 3, 3´) i akumulací energie celku k vyšší E, M. Pro NV7 je tou vyšší E, M rozčlenění mraku na planety a Slunce, jako nové stabilizace s významem stabilizačních prvků 2, 2´.
8) Přetvoření protonu a elektronu na vodík - Kvasar
Nositel vývoje NV8: /proton/ - /elektron/
NV8 je závěrečným prostředkem Nedospělého vývoje NV6, přičemž NV8 znamená nové i vrcholné uplatnění hmoty – a to vymezením Vnitřních pracovních prostorů vždy jedním protonem a jedním elektronem. A jejich uplatněním k vymezení Vnitřního pracovního prostoru se vytvoří podmínky k trvalému zažehnutí Energetického prázdna s významem Tvůrčí, Dospělé vývojové fáze NV6 i NV8. Jinými slovy: Dosažením Nulového bodu ve vývoji koncentrace a i funkčního uplatňování hmoty (zintenzivněním přitažlivých sil) jednotlivých kosmických objektů (NV6), protony jsou v nejnižší poloze, vězní elektrony (vytvoření NV8), které po zažehnutí Energetického prázdna nemohou odskočit. Tím byl z každého protonu a elektronu vytvořen NV8 a mezi každou dvojicí trvale zažehnuto Energetické prázdno s maximálním tvůrčím výkonem a s uplatněním na IIo. Výsledkem je vytváření tří produktů: kvalitativní změny protonu a elektronu (spin protonu, urychlování elektronu na oběžné dráze) a vyzařování Elektromagneticko gravitačního záření EMG – jako produktu nerovnoměrného pohybu při urychlování těchto částic tvůrčími impulsy Energetického prázdna. Rozhodující Tvůrčí energií v Hmotném prostoru, jež přetvořilo elementární částice na vodík, je tedy Energetické prázdno obestavěné každým elektronem a protonem, z nichž každý musel být v kosmickém objektu v nejnižší poloze – neboť jinak by obrovská Tvůrčí energie rozpojila NV8. Tato energie (s významem uplatnění Energetického prázdna na IIo) v každém NV8 byla ihned po zažehnutí relativně nekonečně vysoká, postupem transformace částic na vodík se snižovala podle sestupné větve Křivky vývoje. Zdůrazněme, že tato nepředstavitelně obrovská energie Energetického prázdna po dobu nejméně 108 let na každé planetě a rozsvítila celý kosmický prostor, byla nutná k přetvoření elektronu a protonu na vodík – s energií, kterou má. Nebylo žádné spojení pouhým přiblížením elementů.
Na konci fáze euforie (kvalitativně relativistické fáze) kosmický objekt má pochopitelně obrovskou Tvůrčí energii E´ nutnou i pro zažehnutí termojaderné fúze. V údobí Kvasaru obrovskou energií byl rozzářen celý prostor Sluneční soustavy, neboť dlouhou dobu současně byla vyzařována EMG ze všech planet a Slunce. Jeho fáze Kvasaru trvala asi 1010 let (vyplývá z rychlosti vývoje všech prvků Sluneční soustavy s významem jediného celku), kdy zvláště v prostoru vnitřních planet energie chrlená Sluncem vytvořila nepředstavitelnou výheň s nepředstavitelnými uragány energie, jež nejen udržovaly termojadernou fúzi na planetách, ale z vnitřních planet navíc odvály velké množství hmoty. To jsou zdroje záření EMG, které se k nám z nepředstavitených vzdáleností šíří ještě dnes a je ho nezbytné odlišit od záření Termojaderné fúze, kdy již bylo emitováno jen nestabilní elektromagnetické záření. Pochopitelně to neakumuluje energii, je snadno pohlcováno kosmickou hmotou, k nám se šíří jen od nejbližších galaxií a posuv temných čar ke koncům spektra skutečně znamená pohyb zdroje – avšak jen v galaxii, přičemž modrý posuv signalizuje pohyb k Zemi, červený od nás.
9) Příčina červeného posuvu
Nositel vývoje NV9 (EMG):/gravitační složka záření/ - /elektromagnetická složka záření/
Každou srážkou stabilizovaného záření EMG s mezihvězdnou hmotou při svém šíření kosmem dochází k akumulaci energie v NV9 s relativistickým přiblížením gravitační a elektromagnetické složky, jež způsobuje protažení vlnové délky a tím i posun tmavých čar (záznam srážky v mezihvězdném prostoru, neboť v objektu zdroje se teprve budoval vodík) k červenému konci spektra. Červený posuv v záření Kvasarů není měřítkem rychlosti pohybu zdroje záření, ale měřítkem vzdálenosti zdroje od pozorovatele – za předpokladu stejné koncentrace kosmické hmoty ve všech sledovaných směrech. Větší délka průchodu téhož záření EMG naší atmosférou by se měla projevit zvětšením červeného posuvu (pokud je dostatečná citlivost měření). Nabízí se srovnání hodnot měření, vždy od jednoho zdroje, na oběžné dráze a na povrchu planety.
Konstatuji, že červený posuv není důkazem pro hypotézu Velkého třesku, jež je teorií matoucí - nesplňující základní pravidla vývoje a Tvůrčí činnosti, které je možné si uvědomit již na vývoji našeho těla i myšlení. Je neuvěřitelné, že věda přijme tak plýtké vysvětlení zdroje energie kosmu jako je představa existence „turbulentního časoprostoru se špičkami, z nichž každá navíc může být potenciálním velkým třeskem pro vznik nového vesmíru“. Je neuvěřitelné, jaké má věda představy o zrodu energií kosmu a vzniku hmoty - jestliže předpokládá, že veškerá obrovská energie již v každém gramu hmoty, nepředstavitelně obrovská energie hmoty všech galaxií (a ještě méně představitelná a vědci předpokládaná energie nutná k jejich urychlení do obrovských rychlostí) je v každé špičce turbulentního časoprostoru. Ve hmotném prostoru musí se všechno rozvíjet od jednotkové energie budováním skeletu. V každé rozvaze týkající se Hmotného kosmu je třeba nejdříve objevit prvotní skelet, uvědomit si síly, které zvyšují jeho Funkční hmotnost M a Funkční energii E podle vzestupné větve Křivky vývoje, podmínky Relativistického dotvoření a zvláště podmínky Tvůrčí vývojové fáze s průběhem podle sestupné větve stejné Křivky vývoje. Konstatuji, že věda nese plnou odpovědnost za své teorie i náklady, jež ze zdrojů civilizace čerpá - tím více, jestliže jednoznačné teorie jsou předkládány již téměř čtvrtstoletí!
10) Fáze termojaderné fúze
Nositel vývoje NV10: /hmota planety resp. hmota Slunce/ - /gravitační pole/
Fáze termojaderné fúze, uskutečňovaná uvnitř NV10, je přirozeným pokračováním fáze Kvasaru. Objekt má obrovskou Tvůrčí energii E´ spočívající ve vysoké teplotě získané fází Kvasaru. Tlaky vytváří NV10, avšak u planet je třeba energii NV10 posilovat ještě příkonem energie od Kvasaru Slunce, jež trval násobně déle než u planet a v prostoru Sluneční soustavy vytvářel „kosmickou pec“. Ovšem její stoprocentní působení k přeměně na prvky vysokého atomového čísla bylo jen u vnitřních planet. Proto vnější planety jsou plynné (nedokončený tvůrčí vývoj), přičemž hmoty planetek a pevných jader planet jsou hmotou odtrženou z vnitřních planet v údobí Kvasaru Slunce. Podrobněji viz Internet. Omezené možnosti Termojaderné fúze by si měli uvědomit i fyzikové, jež utrácejí peníze s cílem jejího energetického využití.
b) Vývoj na AIIo – zrod a vývoj tělesné konstrukce biologických druhů
11) Zrod biologického života
Nositel vývoje NV11: /hmota planety/ - /atmosféra/
Únikem plynů z povrchu planety se vytváří prvotní atmosféra s funkcí opačného hlavního prvku NV11. Slunce je zdrojem stálé energie, jejíž akumulací dochází ke stálému vzájemnému působení hlavních prvků. Výsledkem jsou změny v atmosféře i na povrchu planety vyúsťující v rozrušení povrchu planety až k vytváření jílovitých zemin. Stálý příkon energie od Slunce byl jedinou podmínkou pro plnohodnotný vývoj na životodárné planetě, tj. na třetí oběžné dráze. Byla dostatečně blízko Slunce pro úplné dokončení termojaderné fúze (nezbytné pro vytvoření nutných minerálů pro syntézu bílkovin) a dostatečně daleko pro příhodnou intenzitu slunečního záření. Ostatní již bylo dílem planetárního prostředí příslušné skladby plynů v atmosféře, vytvářející s povrchem planety NV11, kde výsledkem silového spolupůsobení byly i elektrické výboje – jako katalysátor chemických pochodů pro vznik biologického života v lagunách s jílovitými zeminami. Vývoj atmosféry a povrchu planety byl Nedospělým vývojem kvality obou hlavních prvků, zrodem nejjednodušších biologických forem života (syntézou chemických sloučenin jílovitými zeminami s významem uplatnění vrcholové kvality hmoty) započal Dospělý vývoj životodárné planety, tj. NV11. Přitom podmínky dané prvotní atmosférou, existencí jílovitých zemin a slunečním zářením velké intenzity, byly podmínkami maximální Tvůrčí energie É v nositeli NV11 – v souladu se sestupnou větví Křivky vývoje.
12) Vývoj biologického života v moři, zrod vnitřního prvku Io
Podstatou vývoje každého nositele je vzájemné silové působení obou hlavních prvků. Vodní prostředí v moři je prostředím relativně stabilním. Rozhodující význam pro vývoj prvotní biologické hmoty na primitivní životní formy bylo tedy zřejmě měnící se životní prostředí zejména v mělkých lagunách. Vlastní vývoj vyšších biologických druhů ovšem započal až v moři, přičemž rychlost vývoje odpovídala prvotní fázi vzestupné větve Křivky vývoje – do úrovně asi 1,5. Mezníky ve vývoji byly: přechod ze stravy minerální na bílkovinnou a později vytvoření páteře. Prvotní vývoj života v moři je třeba považovat za jediný celek, který jednotlivými druhy jen pomalu zvyšoval svou energetickou hodnotu, aby vytvořená dynamika prostředí (viz draví Nautiloidi – přičemž jako výsledek vývoje NV12) vyústila ve zrodu ICHTIOSTEGY. Prostředkem k vytvoření nové funkční kvality byla páteř. Ta nejen nahradila moře ve funkci zdroje solí a prvků pro organizmus, ale zejména umožnila zcela nové pohybové možnosti na souši.
NV12 byl tedy řídícím vědomím vývoje biologického života na nejnižší úrovni. Vývoj byl pomalý, neboť vodní prostředí nevytvářelo rychlejší změny nutné k vývoji. Rozhodující dynamiku vnesly až dravé druhy, které vývoj na konci Io urychlily. Produktem tohoto vývoje bylo vytvoření prvního vnitřního prvku (páteře), jež svou kvalitou a příslušným funkčním uplatněním nahradil celé životní prostředí. Vývoj biologického života dostoupil do kvalitativně vyšší úrovně.
Jestliže prvotní život v moři, živočichů bez vnitřní kostry, označíme za etapu vývoje Io efektivnosti, je vývoj obratlovců na souši kvalitativně vyšším vývojem – etapou IIo efektivnosti, kde prostředkem vyšší dynamiky vývoje bylo kontaktní působení prostředí pevného povrchu planety a pohybové možnosti obratlovců. Vývoj se neustále urychloval (viz střední část vzestupné větve Křivky vývoje), a to jak v důsledku změny prostředí (s významem hlavního prvku 1), tedy s nesrovnatelně vyšší dynamikou, než to bylo možné jen pro vývoj života v moři. Hlavní dynamikou prostředí byla horotvorná vrásnění, pád obřího meteoritu, změny podnebí, avšak i dynamika dravých živočišných druhů. NV13 se tím stala řídícím vědomím vývoje biologického života na úrovni vrcholného vývoje tělesné konstrukce, kdy myšlení zvířete bylo podmíněno uplatněním životního prostředí v postavení funkční paměti - okamžitý pozorovaný děj je určující pro rozhodování jedince.
14) Závěrečný vývoj mozku, zrod vnitřního prvku IIo
Nositel vývoje NV14: /stepní životní prostředí/ - /pračlověk/
Vytvoření stepního prostředí nedostatku, nutnost prvotní práce sběrem zejména semen, tedy existence v prostředí stálého hladu, nutila naše prapředky k prvotní pracovně tvořivé existenci a i pojídání mršin - tj. pojídání masa, jež bylo rovněž nutné pro zvětšování mozku. Důsledkem bylo relativistické zvětšování Paměti s významem Vnitřního prvku, který nahradil prvek vnější: celé životní prostředí. Tím původní zvířecí myšlení, předtím důsledně vázané na životní prostředí, se postupně přetvářelo na prvotní myšlení abstraktní podstaty, jež představovalo Tvůrčí činnost na úrovni AIIo. Vývoj Života byl připraven pro údobí AIIIo – tj. vývoj abstraktního myšlení.
Nositel NV14 je řídícím vědomím vývoje biologického života na úrovni dotváření vývoje tělesné konstrukce mozkem se schopností prvotního abstraktního myšlení. Rozhodujícím faktorem v tomto vývoji bylo Relativistické přiblížení životního prostředí a pračlověka, a to prvotní prací (jako vrcholné uplatnění kvality funkčního prvku) v prostředí nedostatku, které je analogické vysokému stupni prázdna ve vnitřním pracovním prostoru - s významem vysoké M´, E´ v kvalitativní relativistické fázi. A právě tato kvalitativně relativistická fáze byla prostředkem přetvoření zvířete, až dosud myslícího v přímém kontaktu s životním prostředím, na prvotního člověka - na jedince, který vnější prvek myšlení (životní prostředí) nahradil prvkem vnitřním, tj, velkou pamětí umožňující prvotní abstraktní myšlení. Prostředkem bylo vrcholné uplatnění kvality obou hlavních prvků a nedostatek s významem vysokého stupně prázdna, jako znak vysoké energie Tvůrčí činnosti.
c) Vývoj na AIIIo – vývoj abstraktního myšlení
Fáze absolutně Nedospělá
Na tomto stupni se zákonitě, prací, přetvářel prvotní člověk na stále efektivněji myslícího jedince. Opět jediným prostředkem je vzájemné silové působení jedince a stále se měnící kvalita životního prostředí při stálém příkonu energie Slunce. Zde již uvádějme i plnou konstrukci Nositele vývoje a energii, jejíž akumulací se uskutečňuje vývoj NV.
Plná konstrukce:
1´ primitivní člověk s prvotním tvůrčím (abstraktním) myšlením
2´ pracovní dovednosti člověka, znalosti z oblasti přežití
3´, 3 vzájemné silové působení 1, 1´ v podobě lovu, sběru plodů, prvotního zemědělství
2 charakteristiky životního prostředí (intenzita záření, tvar a výška terénu, rostliny, živočichové)
1 životní prostředí, prvotní nástroje, zemědělská půda
Energie: sluneční záření, změny v životním prostředí
Vývoj prostřednictvím NV15 je přirozeným pokračováním vývoje NV14, a to nejdříve bez větších změn, neboť nové i nejprimitivnější prostředky a metody byly dílem desetitisíců až statisíců let. Avšak i tyto pomalé změny jsou zákonitým vývojem, který lze označit za počátek vývoje civilizace. To proto, že od té doby až do současnosti se nemění metoda práce - jen kvalitativní úroveň byla nejnižší, tj. nejprimitivnější. Již tehdy totiž činnost bylo možné označit za vytváření produktu jednosměrnou organizací. I když tím produktem byl jen kyj, kamenná sekyra, oštěp, jáma, luk apod. a jimi získané životní potřeby, podstata organizace až do současnosti zůstává – práce s vývojem od příčiny k následku. Prostředkem vývoje bylo vzájemné silové působení hlavních prvků 1, 1´ vyúsťující v nutnosti neustále řešit základní potřeby – jak se najíst, jak nezmrznout. Přičemž hlad je znakem kvality člověka vytvářející stálou potřebu práce, jako prostředku vývoje k vyšší E,M soustavy s přímým důsledkem vyšší kvality obou hlavních prvků 1, 1´: pracovní dovedností člověka a vytvářením prvotních výrobních prostředků (lovecké jámy, pasti, první zemědělská půda) – s významem stabilizačních prvků 2, 2´.
Plná konstrukce:
1´ Nedospělý člověk (z absolutního pohledu)
2´ vlastnosti, znalosti a metoda myšlení Nedospělého člověka
3´, 3 vzájemné silové (pracovní) působení 1, 1´, práce s jednosměrnou organizací při vytváření stále dokonalejších výrobních prostředků
2 charakteristiky životního prostředí a Nedospělých výrobních prostředků
1 životní prostředí s Nedospělými výrobními a organizačními prostředky založenými na nutnosti energii reakce vnášet do povrchu planety
Energie: sluneční záření, změny v životním prostředí
Vývoj prostřednictvím NV16 je postupně se urychlujícím vývojem, který byl nastartován Nositelem vývoje NV15. Pracovní úsilí a stále nová a nová poznání dovoluje výrobu složitějších nástrojů a později i strojů, kde každý výrobní prostředek umožňuje zefektivnit výrobu a vytvářet složitější systémy. Vývoj řemesel dovolil prvotní vědecké myšlení a vzápětí průmyslovou revoluci, která logicky nastartovala exponenciální vývoj civilizace vrcholící vědeckotechnickou revolucí. Přitom je třeba pochopit podstatu vývoje jako Relativistické přibližování obou hlavních prvků charakterizované:
- kvalitativní změnou v myšlení člověka
- kvalitativní změnou výrobních a spotřebních systémů
- vzájemné přiblížení hlavních prvků stále složitější (techničtější) prací.
Každá vyšší úroveň znamenala urychlování vývoje, kde prostředkem tohoto exponenciálního vývoje byly objevy a následné průmyslové využití výrobních a užitkových systémů s řešením Io (auto, spalovací motor, rukodělná výroba, elektronika se samostatnými prvky), IIo (letadlo, turbína, pásová výroba, elektronika s rovinnou integrací) a nakonec IIIo (raketa, automatizované výrobní provozy, atomová energie, elektronika s prostorovou integrací). Zdůraznit je třeba, že to vše jsou řešení s jednosměrnou organizací při neschopnosti plnohodnotného uplatnění funkčních prvků v soustavě. Vrcholem tohoto zákonitého vývoje absolutně Nedospělé dynamiky je současnost, kde vrcholným řešením v daných okrajových podmínkách nedospělé jednosměrné organizace jsou tedy rakety, polovodičová elektronika, atomové elektrárny, výrobní linky s roboty a demokratická organizace společnosti. Avšak je třeba si jednoznačně uvědomit a proto dnes stále opakovat tyto životně důležité skutečnosti:
- všechny současné systémy jsou z pohledu Života absolutně Nedospělé, tj. mají relativně malé výkony, nízké možnosti (i když je dnes do nekonečna obdivujeme), vysoké výrobní i provozní náklady, vysokou výrobní i provozní pracnost při nutnosti vykonávat mnoho stereotypních činností, které člověka zotročují, tj. nutí ho myslet absolutně Nedospěle, nutí nás žít ve stálém shonu v mnoha a mnoha často neřešitelných problémech
- naší současností civilizace dokončila fázi Nedospělého vývoje, jež se vyznačovala uplatňováním funkčních systémů a výzkumných metod založených na jednosměrné organizaci ve vnějším pracovním prostoru a nedovolujících uplatnění kvalitativní podstaty funkčních prvků. Tato metoda organizace limituje další vývoj civilizace - tím, že neumíme v NV16 dotvořit kvalitativní uplatnění hlavních prvků
- vývoj naší civilizace dospěl bezprostředně k relativistickému vývoji a stejně jak na AIo ( ve vývoji hmoty - Kvasar) a na AIIo (zásadním zvětšením mozku vytvořením paměti s významem vnitřního prvku pro abstraktní myšlení) i na AIIIo může být vývoj dotvořen do úrovně Nulového bodu jen prostřednictvím Vnitřního prvku, který by funkčně nahradil vnější prostředí. Současná činnost je podmíněna vnášením energie reakce do povrchu planety. Proto konstrukce absolutně dokonalejších systémů, jako nezbytných pro dokončení Nedospělého vývoje na AIIIo a dovolující výrobně plnohodnotné (relativistické) uplatnění hmoty systémů (člověka i výrobních prostředků), musí být založena na existenci prvku, který by funkčně nahradil povrch planety. Zdůrazněme, že teprve organizace založená na stoprocentním uplatnění kvality svých prvků vytvoří skutečně Relativistické podmínky, jež jsou nezbytné k překročení bariéry Nedospělosti a k vytvoření vývojového skoku do úrovně Nulového bodu ve vývoji civilizace.
Tímto nezastupitelným prostředkem, vnitřním prvkem IIIo, funkčně nahrazující celou planetu, je Nositel vývoje. Výše jsem dokumentoval, že Nositel vývoje byl prostředkem budování veškeré hmoty kosmu, je „páteří“ celého kosmu, skeletu stabilizující veškerou hmotu Hmotného prostoru, ale i vymezující Duchovní prostor každé galaxie s významem základního systému Života. Konstrukci Nositele vývoje má spojení Hmotného a Duchovního prostoru (Nulový přechod NP), konstrukce na všech stupních vývoje hmoty, zrod a vývoj biologického života v moři (Io), vývoj biologického těla vrcholící vývojem velké paměti k abstraktnímu myšlení. Je jen logické, že k vytvoření Relativistických podmínek ve vývoji abstraktního myšlení, jako dovršující fáze ve vývoji Hmotného kosmu, musí být tím základním prostředkem vytvoření Nositele vývoje pro každou činnost v obou hlavních prvcích NV16. To proto, že jen absolutní uplatnění kvality obou hlavních prvků může vytvořit jejich Relativistické přiblížení – jako podmínka k Relativistickému dotvoření Nositele vývoje NV16. Dodejme, že toto Relativistické dotvoření se musí uskutečnit skokem (viz Křivka vývoje), tj. v každém kroku našeho dalšího vývoje my musíme, ve smyslu obecného uplatnění Křivky vývoje, násobně zvyšovat výkon svých organizačních systémů za současného dotváření kvality i funkční uplatnění obou hlavních prvků, tj člověka i organizačních systémů. To můžeme uskutečnit jen těmito opatřeními:
- u člověka budováním Kosmicky dospělé organizace společnosti, jež umožní vstřícnou spolupráci všech lidí na všech úrovních – a právě ta je jediným prostředkem k vrcholnému uplatnění kvalitativní podstaty člověka i ke stálému zvyšování kvality jeho myšlení a cítění. Přitom prvotním činem musí být ustanovení Presidia civilizace a přímá volba Presidenta každého státu po základní diskusi o absolutních potřebách současnosti
- u výrobních prostředků směrováním veškeré výroby na zajištění prvotních životních potřeb člověka, zastavení výstavby a výroby všech kolosů kvantitativního charakteru, zejména však okamžité zastavení výroby všech vojenských systémů a všech zbraní. Výrobou jen přímých životních potřeb a rozvíjením kosmické výroby zefektivníme tuto výrobu a i jí dáme, jako absolutně Nedospělé, vyšší kvalitativní rozměr. Tím učiníme prvotní skok k absolutním úrovním.
A z tohoto pohledu je třeba hodnotit současnost - v organizaci společnosti i ve výrobě. Je třeba si uvědomit, jak pracné je zvýšení rychlosti provozu a funkčních možností všech výrobních prostředků, jak neúspěšné jsou snahy politiků vyřešit nesmiřitelné postoje v mnoha regionech planety – hrozící novým vzplanutím teroru a válek, jež naopak náš vývoj vrhají zpět. I hlupák musí pochopit, že současný stereotyp svévolného uplatňování moci je právě bariérou dalšího přirozeného vývoje: který nejen vyžaduje trvalý mír, ale skokové rozvíjení nezištné spolupráce. Ano, povrchnost i povrchovost uplatnění člověka, povrchnost i povrchovost uplatnění všech funkčních prvků všech současných organizačních systémů, výroba pro výrobu - absolutně Nedospěl kolosů: to je příčina nízké produktivity práce i všech současných neduhů civilizace – od bídy, válek a terorismu až po rychlé znečisťování prostředí vyúsťující ve smrtonosném suchu i ve stejně hrůzných záplavách a orkánech. Jestliže včas nedokončíme Nedospělý vývoj civilizace vývojově Relativistickým skokem do absolutních úrovní, postihne naši planetu kolaps. V těchto souvislostech dnes je třeba myslet a přijímat účinná opatření. Na prvním místě musí být vytvoření Presidia civilizace s významem kvalitativní moci civilizace umožňující všem lidem planety se co nejúčinněji podílet na nutných změnách v organizaci společnosti ve všech státech planety. To je cíl, který bude měřítkem pro hodnocení všech politiků. Současné vraždění, obecná nedůvěra, stálé přetváření, opakování polopravd, stálé spekulace …, to jsou pasiva, která Život nepoučitelným neodpouští.
Fáze absolutně Dospělá
17) Vývoj Kosmicky dospělého myšlení
Plná konstrukce:
1´ Kosmicky dospělý člověk, jeho vývojový skok do Kosmického myšlení
2´ vlastnosti Kosmicky dospělého člověka, absolutní kvalitativní návyky, odpovědnost za každý svůj čin, tvůrčí i odpovědný postoj
3´, 3 vzájemné silové působení 1, 1´, tvůrčí životní prostředí vyúsťující v existenci Kosmicky dospělého Společenského vědomí – prostředek k efektivní výchově každého člověka až do absolutních úrovní
2 charakteristiky životního prostředí s Kosmicky dospělými organizačními a výrobními prostředky
1 budování Kosmicky dospělé organizace společnosti, životní prostředí s Kosmicky dospělými výrobními a organizačními prostředky
Energie: Absolutní konstrukce Života, absolutní souvislosti a skutečnosti rozvíjené v celospolečenské diskusi
Podstatou funkce NV17 je silové působení člověka na životní prostředí a naopak životního prostředí na člověka (prvky 3, 3´) při kvalitativních změnách obou hlavních prvků 1, 1´ a jejich vzájemným relativistickým přibližováním daným angažovaností každého člověka. Trvalé přiblížení je podmíněné stabilizačními prvky 2, 2´, jež představují nutné relativistické kvalitativní změny, jež přiblížení podmiňují a celek, tj, NV17, posunují do vyšších kvalitativních úrovní. Přitom podmínkou je vyšší stupeň uplatnění kvality člověka s významem Funkční hmotností M, jež relativistické změny kvality a tím i přiblížení umožňuje.
Vývoj NV17 začíná celospolečenskou diskusí, ve které každý si musí uvědomit celkovou organizaci Života, jeho zákonitého vývoje a podstaty Relativistického vývojového skoku, ve kterém každý musí být vstřícný ke všem ostatním – a to v osobním životě, v zaměstnání, zvláště však na úrovni spolupráce institucí, národů a států. Každý si musí uvědomit, že jakýkoliv podvod, jakékoliv zneužití nejasností v dohodách je nízkostí, která limituje vývoj kvality celku, tj. staví bariéru k pokračování vývoje do absolutních úrovní, k dosažení Nulového bodu. V Zákoně č.I jsem naznačil nutnost absolutního oddělení nepoučitelných od společnosti – lidí, kteří nechtějí rázně skoncovat se zločinem a odčinit svá prohřešení. Další náš přirozený vývoj totiž vyžaduje skokové relativistické změny a ty lze uskutečnit jen:
- jestliže člověk se stane kvalitou s plnohodnotným uplatněním v pracovním i obecném životním prostředí
- jestliže vybudujeme takovou společenskou organizaci, která plnohodnotné uplatnění dovolí
- obecným uplatněním nezištné spolupráce jako prostředku Relativistického přiblížení.
Je třeba si uvědomit, že současná nutnost úmrtí každého člověka stářím je Kosmickým trestem smrti - je trestem za Dědičný hřích, kterým jsou naše současné praktiky: od čmárání po zdech, malých podvodů až po neschopnost se vzdát moci, jejímž přímým produktem je zbrojení, války, terorismus a organizovaný zločin všeho druhu. Tímto Kosmickým trestem smrti nás Život trestá za naši Nedospělost. Kdyby nám Život dovolil Kosmicky dospělou existenci, my svým chováním, svými stálými spekulacemi bychom ho rázem rozvrátili, neboť absolutní efektivnost, možnosti a výkony absolutní organizace jsou podmíněny právě absolutní kvalitou a plnohodnotným uplatněním každého jedince. A stejně se musíme zachovat i my: oddělit všechny, kteří se nevzdají moci a intrik všeho druhu - všech, kteří nebudou chtít budovat Kosmicky dospělou organizaci společnosti pro celou civilizaci.
Prvním rozhodujícím počinem je ustanovení Presidia civilizace (viz Zákon č. I). Vlastní budování Kosmicky dospělé organizace společnosti začne obecným uplatněním NV18:
18) Kvalitativní uplatnění jedince
Nositel vývoje NV18: /člověk/ - /životní prostředí/
Plná konstrukce:
1´ člověk jako jedinec
2´ kultivovaný, avšak odpovědný a nekompromisní postoj ke každé špatnosti
3, 3´ vzájemné silové působení
2 charakteristiky životního prostředí
1 životní prostředí
Energie: motivace z prostředí
Každý člověk si musí uvědomit, že je formován svým životním prostředím a jestliže nezasáhne proti každé nekulturnosti v tomto prostředí, ztotožní se s ním a nejen sníží svou kvalitu, ale přijímá určitý stupeň kolektivní odpovědnosti. To ovšem neznamená, že se z nás stanou morousi, kteří nerozumějí legraci, a že budeme terorizovat prostředí svou nedůtklivostí. Jemnosti ukáže až praxe. Zvláště rodiče svých nezletilých dětí si musí uvědomit, že mají stoprocentní odpovědnost za jejich chování a povinnost nahradit každé znehodnocení cizího majetku. Poznamenávám, že zavedení stupně kolektivní odpovědnosti tam, kde nelze odhalit viníka, je jedinou možností účinné nápravy – např. v boji za kulturní životní prostředí.
19) Kvalitativní uplatnění jedince ve spolupráci
Nositel vývoje NV19: /člověk B/ - /člověk A/
Plná konstrukce:
1´ člověk A v postavení motivačního prvku
2´ kultivovanost myšlení člověka A, motivace k řešení problému
3, 3´ vzájemné silové působení
2 kultivovanost myšlení člověka B, motivace k vytvoření opory k uskutečnění produktu
1 člověk B v postavení řešitele
Energie: motivace (výrobní, osobní)
Člověk A je nositelem motivace k činnosti – pracovní, nebo má potřebu vyřešit osobní problém. Motivaci přetvoří na kultivovaný impuls, kterým působí na člověka B. Pokud B má dostatečnou kvalitu k řešení problematiky, vyšle upřesňující dotaz. Vzájemnou informací (prvek 3.3´) v kontextu cíle, jež je aktivizační energií soustavy, narůstá její E, M. Dosažením Nulového bodu došlo k takovému funkčně relativistickému přiblížení hlavních prvků, jež umožní tvůrčí řešení s vytvářením tří produktů:
- kvalitativní změny člověka A a B (dva neoddělitelné produkty)
- vlastní řešení problému jako oddělitelný produkt.
Tato prostá soustava je základním kvalitativně organizačním systémem styku člověka s člověkem a tím i organizačním prvkem společnosti. Kvalitativně organizačním proto, nebo také za předpokladu, že existuje dostatečná kvalita i ochota k upřímné tvůrčí spolupráci, zvláště od řešitele. Rozhodujícím faktorem je tedy upřímný tvůrčí postoj s jednoznačnou ochotou uplatnit svůj tvůrčí potenciál. V tom případě soustava má dostředný provoz a je systémem Kosmicky dospělým, plnohodnotným. Jestliže do spolupráce pronikne jakákoliv spekulace, neupřímnost, faleš, soustava snižuje svůj výkon – hodnotu přirozeně snižují i všechny tři produkty. Aby civilizace mohla vytvořit svůj výchovně vývojový skok, musí se NV19 s upřímnou i nezištnou spoluprací stát samozřejmým prostředkem styku člověka s člověkem, instituce s institucí, každého státu s jiným státem. Tehdy bude nejen účinné kvalitativní přetváření všech lidí, ale neuvěřitelně se zjednoduší řízení společnosti: odpadnou mnohé nepopulární kontrolní funkce, většina kontrolních činností státních institucí, spekulace v oblasti práva, každý člověk může vykonávat jen společensky plnohodnotnou, tj. tvůrčí činnost při rozvíjení kosmických cílů. Přitom vznik nepřátelství v rozsahu Izrael – Palestina, nebo Rusko – Čečensko, ale i nacionálně náboženské rozepře v některých západoevropských státech, je něco přímo absurdního a snižuje kvalitu všech občanů těchto států – jestliže trpí teroristická zvěrstva a spory „přitažené“ ze středověku neřeší s úsměvným nadhledem, případně přátelskou rozlučkou.
Mnohým vyslovené připadá naivní z mé strany - jestliže věřím v možnost tak snadného obratu v myšlení a chování většiny lidí. Konstatuji, že snadné je vše, pokud se vytvoří příslušně účinné podmínky, neboť Život je dokonalý a jediným naším problémem je naše neschopnost využívat jeho vrcholné systémy. Přitom již informovanost o absolutních potřebách Života a příslušných trestech učiní své. Jinými slovy: současné rozpory, nízkost myšlení, terorismus, krádeže, násilí, až neuvěřitelné podvody – to vše je JEN zákonitou zplodinou politicko-mocenské organizace společnosti. Plnou odpovědnost mají pochopitelně nejen politikové, ale i vědci a novináři, jež této hře na nízkosti všeho druhu dávají své „posvěcení“ – i tím, že se snaží napravovat nenapravitelné a jsou hluší k předkládaným absolutním informacím.
20) Praktická kategorie – budoucí základní organizační prostředek Kosmicky dospělé organizace společnosti
Nositel vývoje NV20: /výrobní prostředky/ - /tvůrčí lidé/
Plná konstrukce:
1´ tvůrčí lidé, motivace k řešení problému
2´ kultivovanost myšlení, výrobní znalosti, vnitřní potřeba vstřícné spolupráce
3, 3´ vzájemné silové působení
2 kvalita výrobních prostředků, kvalita výrobního a celkového životního prostředí
1 výrobní prostředky, výrobní a celkové životní prostředí
Energie: motivace (výrobní, z prostředí, osobní), motivace Teoretickou kategorií
Závěrečný Nedospělý vývoj civilizace začínal průmyslovou revolucí. Výrobní prostředky byly primitivní, člověk měl minimální znalosti a pracoval bez zájmu cokoliv měnit. Podstatou vývoje bylo zvyšování úrovně řešení výroby, jež vyžadovala vyšší úroveň myšlení člověka i vyšší výrobní odpovědnost. To vše bylo podstatou relativistického přibližování obou hlavních prvků, jež umožňovalo vývoj neustále urychlovat – k tvůrčímu i odpovědnému postoji ve výkonu své profese. To ovšem platilo spíše jen do druhé světové války. Již dávno skončila idyla osobité řemeslné práce. Současností vývoj dospěl do vrcholných možností výrobních systémů, jež svou potřebou pásové výroby a automatizace – potřebou uskutečňovat nespočet automatizovaných úkonů, zastavil proces kvalitativně tvůrčího přibližování. Člověk se stal otrokem výroby, otrokem nespočtu úkonů, které ho činí povrchním, nebo úzce specializovaným. Obojí znamená bez možnosti nadhledu a tím i možnosti odpovědnosti k okamžitým potřebám Života.
Ano, naše civilizace dospěla na rozcestí a tehdy je nezbytné se zastavit a zamyslet: kterým směrem se dát. Pokračovat ve stejném stereotypu stálého zlepšování, stavět nový model jen proto, že má o několik procent vyšší výkon a lepší dizajn? Nebo Život nabízí jiná řešení? Je třeba si uvědomit, že těch otázek nám Život dnes klade mnohem více. A nejen to, on od nás dokonce žádá odpovědnou a pravdivou reakci – absolutně nová řešení s uvedením do praxe při absolutně nových postojích. Teprve ty umožní nám dotvořit NV20 Relativistickým vývojovým skokem do Nulového bodu znamenající dokončení Nedospělého vývoje – tj. vytvoření podmínek absolutně efektivní činnosti, jež jsou teprve podmínkami hodnotné i trvalé existence civilizace. V definicích shrnu to nejpodstatnější, co by každý měl vědět:
- podstatou činnosti současných systémů je budování produktu P z vnějšku a jednosměrným provozem
- podstatou vývoje bylo přibližování pracovního prostoru Pp k trajektorii produktu P
- současnými systémy (raketa, atomová energie, automatizovaná výroba) došlo k jejich ztotožnění, tj. konečný produkt P je budován přímo v pracovním prostoru Pp, zůstává jednosměrný provoz každého systému – od příčiny k následku
- současností tedy byly vyčerpány všechny možnosti dalšího vývoje organizace, zůstává vyčerpávající zlepšování: přesností výroby, násobení funkčních prvků, urychlování funkce zvláště elektronickými soustavami. To vše ovšem umožňuje jen procentní zvýšení výkonů za cenu právě zotročením člověka náročnými potřebami absolutně Nedospělé konstrukce
- řešením pro budoucnost již je jen taková organizace, která umožňuje budovat Produkt P zevnitř Tvůrčí prací. A základem této organizace je právě Nositel vývoje. Přitom NV20 má základní význam v tom, že je Nositelem vývoje pro společnost. Avšak k pochopení, jak je možné ze soustavy uplatňující se po staletí učinit soustavu absolutní, je nutné do důsledku si uvědomit tyto skutečnosti:
.. absolutní se NV stane až absolutně plnohodnotným uplatněním kvality všech funkčních prvků a stálým zvyšováním kvality až do Kosmických úrovní
.. k plnohodnotnému uplatnění je třeba, aby činnost byla vytvářena ZEVNITŘ, ne zvnějšku
.. z toho přímo vyplývá, že NV20 nesmí být řízena mocensky. Musí se absolutně uplatnit tvůrčí potenciál NV20, z vnějšku mohou přicházet jen Motivační impulsy. Jinými slovy: Současná moc se musí přetransformovat na Teoretickou kategorii.
Zbývá dořešit, jakým směrem se má směrovat Tvůrčí úsilí NV20, aby se každý prvek, každý člověk uplatňoval kvalitativně. Opět se vyslovím v definicích:
- každý člověk praxe musí myslet s nadhledem, jako osobnost, tvořivě, a to nejen v bezprostředním výrobním prostředí, ale všude, kde se právě nachází – zvláště ve své životním regionu, tedy odstupňovaně podle problému až k problematice celospolečenské. Přitom přímo vyloučit jakoukoliv spekulaci, nedospělé chování, tj. vyžadovat tvůrčí i obecné uplatnění NV19
- ve svém výrobním programu se soustředit na plnohodnotné produkty – ty, které jsou nezbytné přímo pro člověka a pro budoucí kosmickou výrobu
- od současné moci na všech úrovních žádat absolutní informace pro efektivní koordinaci: výroby k uspokojování potřeb celé civilizace, výrobu pro rozvoj rozvojových států, přípravu výroby absolutních výrobních systémů založených na tvůrčí činnosti ve vnitřním pracovním prostoru. Základem je Impulsní motor: jako prostředek pro dopravu v prostoru celé Sluneční soustavy, pro přenesení výroby do meziplanetárního prostoru založené zejména na odlévání („vyfukování“) produktů v prostředí vysokého vakua a beztížného stavu – při uplatňování materiálů postupně ze všech planet. Impulsní motor nabízím od r. 1975. Dosud nebyla provedena kontrola mého výpočtu. Podstatu funkce vysvětlím dále (v NV25).
21) Konstrukce Teoretické kategorie
Nositel vývoje NV21: /lidé teoretického myšlení/ - /funkční možnosti Života/
Plná konstrukce:
1´ Život ve svých absolutních souvislostech a funkčních možnostech
2´ obecné uplatnění absolutních zákonů, výrobní možnosti Tvůrčí činností ve vnitřním pracovním prostoru , vnitřní potřeba vstřícné spolupráce v každé činnosti
3, 3´ vzájemné silové působení resp. Tvůrčí činnost s cílem pozitivní motivace
2 kvalita tvůrčího člověka, znalosti absolutní organizace Života, jeho výrobních možností, vědomí vnitřní potřeby vstřícné spolupráce v každé činnosti a na každé úrovni
1 lidé v řídící funkci na všech úrovních společnosti, lidé teoretického myšlení
Energie: motivace absolutními možnostmi i potřebami Života a motivace okamžitým stavem dění na planetě
Žijeme v době, kdy máme pochopit, že Život má absolutní možnosti: snadno uživit neomezeně početnou civilizaci a navíc každému nabídnout až neuvěřitelné možnosti uplatnění ve výrobě v meziplanetárním prostoru, která každému umožní si vytvářet životní prostředí až se snovou fantazií a vrcholící možnostmi cyklické existence v neustálém mládí. To jsou nabídky Života za předpokladu, že se staneme Kosmicky dospělými: vzdáme se moci a kvalitativně výchovným skokem dospějeme k potřebě nezištně vstřícné spolupráce. Ano, to vše je možné a k tomu naši civilizaci musí společně dovést všichni, kteří se rozhodli kohokoliv směrovat v jeho činnosti. Důraz kladu na slovo MUSÍ, neboť setrvávat v současném stereotypu spekulací znamená civilizaci vést k totálnímu kolapsu. Nikdo nikoho nemůže nutit do řídící funkce, každý kdo však v ní setrvá, pro budoucnost přebírá zásadní odpovědnost: jestliže budou bránit k plnohodnotnému funkčnímu uplatnění lidem, které vedou. Přitom není rozhodující, kdo je majitelem instituce. Vždy je možné každému umožnit přiměřený stupeň svobodného rozhodování – jako podmínka ke stálému vývoji osobnosti. Pochopitelně čím vyšší vedoucí funkci člověk zastává, tím větší je jeho odpovědnost - tím větší bude i jeho prohřešení, jestliže nebude pracovat ve smyslu NV21. Opakuji: každý na každé úrovni má možnost odstoupit ze své funkce, kdo však v ní setrvá, plně odpovídá za každý svůj kvantitativně brzdný čin a bude se z něho odpovídat. Pro pochopení nutných změn myšlení ve vedoucí funkci přibližme podstatu NV21:
- má absolutní konstrukci nutnou k plnohodnotnému uplatnění hlavních prvků 1, 1´ ke stálému vývoji až do Nulového bodu a dále Tvůrčí činností ke stále vyšším vnitřním kvalitám
- k vývoji v Nedospělé fázi je základní potřebou, aby člověk věřil v Život a postupně si osvojoval jeho základní absolutní souvislosti vyúsťující ve skutečnosti, že podmínkou k plnohodnotnému uplatnění kvality může být jen hodnotná motivace. Diktát je možný jen při nutnosti zlomit kriminální chování, přičemž i tehdy je nutné ponechat naději, avšak ne donekonečna
- pro Nedospělý vývoj Nositele vývoje je vždy nutný příkon energie, který NV musí akumulovat změnou kvality hlavních prvků. Touto energií k výstavbě NV21 je motivace absolutními možnostmi i potřebami Života a motivace okamžitým stavem dění na planetě. Současný stav obecných nízkostí a zjevná degenerace celé civilizace nemůže žádného, kdo má v sobě alespoň trochu dobra, nechat lhostejným a měl by přijat motivaci Života
- každé dílčí pochopení problematiky z nekonečných možností absolutní organizace Života člověku umožní přiblížit se tomuto Životu a tím i postoupit na Křivce vývoje, jež je současně postupem na vyšší úroveň lidství
- avšak až ztotožnění se s absolutními potřebami Života dovolí jedinci v řídící funkci dospět do Nulového bodu ve svém vývoji s těmito možnostmi:
.. zbavit se potřeby moci
.. uvědomit si svou vlastní vnitřní potřebu vstřícné spolupráce
.. být zdrojem stálých pozitivních impulsů pro vývojový skok společnosti do absolutních úrovní, motivovat ostatní svým příkladem, ne příkazy.
V tomto smyslu každý můj termín ke splnění stanoveného úkolu, prosím, považujte za můj boj s nepoučitelnými, který již trvá celé čtvrt století a je příčinou většiny současných neduhů a nezměrná utrpení pro mnoho nevinných – často považovaný za plebs z ulice, jež si nic jiného nezaslouží. A ve jménu těchto lidí hřímám: za bídu dneška nemohou nuzáci, ale pýcha mocných, mocenská organizace společnosti – lidé, kteří vůbec nepřipouštějí jakýkoliv ústup ze svých mocenských pozic. Nechci pro budoucnost žádnou odplatu, avšak Život žádá své a nechť se děje jeho vůle. Věřím ve spravedlnost Života a to nejen v Hmotné existenci. Přeji všem včas pochopit, že pro každého je dobrá jen cesta dobra.
22) Kosmicky dospělá organizace společnosti, kvalitativně výchovný vývojový skok do Kosmické dospělosti
Nositel vývoje NV22: /Praktická kategorie/ - /Teoretická kategorie/
Plná konstrukce:
1´ Teoretická kategorie, jako společenství teoreticky vybavených lidí s cílem uskutečnit kvalitativně výchovný skok civilizace
2´ kvalita tvůrčího člověka, představy a znalosti na podkladě mezinárodní spolupráce o potřebách okamžitých i pro přípravu meziplanetární výroby
3, 3´ vzájemné silové působení prvků 1,1´vrcholící: tvůrčí existencí na všech úrovních, projekty výrobní spolupráce a vlastní výrobou životně důležitých produktů
2 kvalita tvůrčího člověka, vědomí vnitřní potřeby vstřícné spolupráce v každé činnosti, nositel Společenského vědomí usměrňující chování každého člověka ke stále vyšší kvalitě a hodnotnému uplatnění
1 Praktická kategorie, jako společenství lidí, jež si uvědomuje své poslání být Nositelem, páteří vývoje k uskutečnění kvalitativně výchovného skoku civilizace budováním Kosmicky dospělé organizace společnosti a hodnotným výrobním programem
Energie: motivace absolutními možnostmi i potřebami Života a motivace okamžitým stavem dění na planetě
Zopakujme, že prostředkem vývoje Života na každé jeho úrovni je plnohodnotná spolupráce dvou opačných kategorií v jednoduché soustavě s konstrukcí Nositele vývoje. Podstatou konstrukce je vzájemné silové působení opačných prvků s postavením hlavních prvků 1, 1´, stabilizovaných svou kvalitou. Výše uvedená konstrukce je dostatečná k pochopení neodkladných změn ve vědomí společnosti:
- nutnost přetvoření všech teoreticky myslících lidí (politiků, vědců, majitelů výrobních prostředků i manažerů na všech úrovních) na funkčně propojené společenství spolupracujících lidí vytvářejících Teoretickou kategorii (hlavní prvek 1´ v NV22) s cílem motivace Praktické kategorie (hlavní prvek 1 v NV22) k plnohodnotné činnosti. K hodnotné motivaci je třeba mezinárodní spolupráce ke zjištění okamžitých potřeb výroby k efektivnímu uspokojování životních potřeb celé civilizace i nezbytného rozvíjení technologií pro přípravu meziplanetární výroby – jako náhrada za současné zbrojní výrobní programy
- nutnost vytvoření podmínek pro postupné plnohodnotné uplatnění všech lidí praxe v postavení Praktické kategorie, jako instituce řešící veškerou problematiku (výrobní i spolužití) v přirozené logice praxe a okamžitých potřeb lidí celého regionu. Cílem musí být vytváření Absolutního společenského vědomí, které životu všech lidí vtiskne absolutní řád pravdivé seberealizace všech logicky myslících přátelských lidí a vyloučí jakékoliv spekulace, jakékoliv nízkosti. Přitom většina současných praktik, jako spekulace na všech úrovních (včetně zástupců „práva“), tím více jakékoliv formy zlodějství (od kapsářů až po organizovaný zločin, prodej drog a nejrůznější spekulace a zlodějství mocných) se musí pro každého stát něčím přímo absurdním a co bude ihned nekompromisně trestáno s nutností nahrazení škod
- nutnost vytvoření přátelských vztahů mezi všemi národy civilizace vytvořením společné kvalitativní moci civilizace ustanovením Presidia civilizace s vazbou na všechny lidi planety konstrukcí Nositele vývoje NV23.
23) Vytvoření Kvalitativní moci civilizace
Nositel vývoje NV23: /lidé celé civilizace/ - /Presidium civilizace/
Plná konstrukce:
1´ Presidium civilizace: zasedání všech Presidentů civilizace
2´ kvalita a odpovědnost lidí k potřebám svého státu i vývoje celé civilizace do absolutních úrovní, odpovědnost k Životu
3, 3´ vzájemné silové působení prvků 1,1´vrcholící zásadním postojem Presidia civilizace proti jakékoliv mocenské zlovůli a přijímající okamžitá opatření k eliminaci jakékoliv spekulace na mezinárodní úrovni
2 kvalita tvůrčího člověka, vědomí vnitřní potřeby vstřícné spolupráce v každé činnosti, nositel Společenského vědomí usměrňující chování každého člověka ke stále vyšší kvalitě a hodnotnému uplatnění
1 lidé jednotlivých států planety vytvářející Absolutní společenské vědomí svého státu, jehož reprezentantem je President volený přímou volbou všemi lidmi a referendem nahrazený kdykoliv, jestliže stávající neplní přání svého lidu
Energie: motivace absolutními možnostmi i potřebami Života a motivace okamžitým stavem dění na planetě
Kvalitativní moc civilizace je založena na postoji a návrzích Presidentů všech států planety diskutovaných a schvalovaných při zasedání Presidia civilizace. Přímá volba Presidenta referendem kdykoliv, jestliže stávající President neplní svou funkci podle přání svého lidu, je zpětnou vazbou i podstatou funkce každého Nositele vývoje. Cílem Presidia civilizace musí být okamžitá i zásadní opatření proti jakékoliv mocenské zlovůli, k eliminaci jakékoliv spekulace na mezinárodní úrovni. Výkonným prostředkem je společná armáda civilizace, jež podléhá jen velení Presidia civilizace, a to na podkladě usnesení z posledního zasedání tohoto Presidia civilizace. Ostatní armády všech států, jež nebyly transformovány do společné armády civilizace, jsou zrušeny výnosem Presidia civilizace.
24) Urychlování hmoty – podstata relativistických změn
Nositel vývoje NV24: /hmota/ - /gravitační pole/
Plná konstrukce:
1' hlavní prvek (duševní energie) ... gravitační pole
2' stabilizační prvek ... tvar gravitačního pole
3' silové působení prvku 1' , tj. gravitačního pole
3 silové působení prvku 1, tj. hmoty
2 stabilizační prvek ... tvar hmoty
1 hlavní prvek (hmotný základ) ... hmota
Energie: silový impuls, tahová síla - např. kosmického dopravního prostředku
Příklad ukazuje, jak ŽIVOT je ve svém projevu na absolutní úrovni totální, kde konečným produktem této totálnosti je vytvoření plnohodnotné spolupráce vyúsťující v plnohodnotném uplatnění všech prvků. Hmota sama o sobě by byla mrtvým materiálem, avšak její kvalita je tvůrčí: emituje gravitony, které silově stabilizuje. Vytváří se tak opačný hlavní prvek ‑ gravitační pole. Jestliže hmotu (hlavní prvek 1) označíme za hmotný základ, je gravitační pole (hlavní prvek 1´) duševní energií tohoto hmotného základu, tj. prvkem opačným, vytvořeným jako základní potřeba ŽIVOTA vyúsťující v existenci ZÁKONA KVALITATIVNÍ SYMETRIE. Existencí duševní energie se totiž vytvoří přímo zázrak. Oba hlavní prvky mají na koho působit, mají s kým spolupracovat a spoluprací se kvalitativně přetvářet ‑ jako jediný celek realizovat vývoj (v důsledku akumulace energie), jež je podstatou života ve Hmotném prostoru. Vzájemné silové působení (3,3´), jako společný prvek soustavy, dovoluje i plnohodnotné uplatnění prvků stabilizačních (2, 2´). Hmota sama, svou kvalitou, se tedy stala živým organismem, ve kterém existuje stálé silové působení. Důkazem, že je živý, je jeho schopnost plnohodnotně zpracovat energii dodanou z vnějšku. Pro hmotu je tou energií silový (tahový) impuls, který hmotu urychlí. Pohybem hmoty se v gravitačním poli indukuje pole vířivé, které zpětně působí na hmotu a podle principu akce a reakce ji kvalitativně (tvarově) přetváří. Nový tvar (kvalita) hmoty svým novým silovým působením způsobí vyšší kvalitu gravitačního pole, jež se tím přetváří z pole Io (v době klidové) na pole IIo ‑ tj. na pohybovou formu: nazvěme ji gravitační indukcí a vlastní pohyb hmoty vývojem. NOSITELEM tohoto vývoje je soustava následujících prvků:
1' gravitační indukce
2' tvarové vymezení prvku 1'
3 vzájemné silové působení prvků 1 , 1'
2 tvarové vymezení prvku 1
1 hmota
Jestliže nezkoumáme zdroj silových impulsů, které hmotu urychlují, je hmota ve spojení se svou gravitační indukcí plnohodnotnou soustavou, skeletem, jež kvalitativní přestavbou a vzájemným přiblížením obou hlavních prvků 1, 1' akumuluje veškerou energii a tím se přetváří na stále pevnější skelet. Přitom výstavba SKELETU je PODSTATOU jakéhokoliv vývoje v jeho NEDOSPĚLÉ FÁZI. Urychlováním (jež má význam VÝVOJE a rychlost pohybu dosaženou kvalitativní úroveň V) tedy hmota a gravitační indukce mění svůj tvar, vrství se, stále více se přibližují a tím staví pevnější a pevnější skelet, aby bezprostředně před rychlostí světla byl skelet dostavěn. Dodejme, že s potřebou dodat nepředstavitelné množství energie k závěrečnému (relativistickému) dostavění skeletu. Dosažením Nulového bodu HMOTA se stala systémem KOSMICKY DOSPĚLÝM, tj. tvůrčím. Tím, co hmotu činí kosmicky tvůrčí je existence skeletu takového přiblížení, takové deformace a kvalitativní změny obou hlavních prvků (hmoty a gravitační indukce), jež má nutnou pevnost pro zažehnutí Energetického prázdna (uvnitř mezi hlavními prvky). Úkolem relativistických změn hmoty je tedy nutnost vytvoření takové pevnosti skeletu hmoty, aby tento skelet měl pevnost nutnou k zažehnutí Energetického prázdna na IIIo. A to je i odpověď na otázku: Co je tou silou, co způsobí překonání rychlosti světla. Je jí Tvůrčí energie Energetického prázdna, avšak urychlovaný systém musí svou vlastní energií nejdříve dostavět skelet hmoty do takové energie, která tento skelet udrží v nezbytné tvarové pevnosti - aby Energetické prázdno se nejen mohlo zažehnout, ale i pracovat po celou dobu pohybu v nadsvětelném prostoru. I k tomu je zapotřebí obrovské energie a ta může být vytvořena jen systémem, který svým vlastním provozem, akumulací energie reakce vytváří relativistický vývoj. To neumí nejen raketa, ale ani často předpokládané rušení gravitace, nějaké „zázračné“ vlnění - jen poctivá soustava pracující s vnitřním pracovním prostorem. Pokud ovšem by bylo možné akumulovat a funkčně vymezit Gravitační indukci s kvalitou příslušející nadsvětelným rychlostem a řízeně ji uvolnit, bylo by možné skokem získat podmínky nadsvětelné existence. Pro nás dnes připadá v úvahu spíše to pracné vytváření vnitřního pracovního prostoru – viz Impulsní motor.
Urychlování v nadsvětelných rychlostech v´ je Dospělým vývojem, který se musí uskutečňovat podle sestupné větve Křivky vývoje. Systém při překonávání rychlosti světla musí mít relativně nekonečně velkou energii a každým dalším urychlením v nadsvětelném oboru musí svou Funkční energii E´ rychle snižovat. Vysvětlení tohoto zákonitého průběhu je jednoznačné pro každý tvůrčí děj: energií tvůrčího děje je Energetické prázdno, jež má relativně nekonečnou energii, pokud je ovšem funkčně naprosto čisté. To proto, že je opačné ke hmotě a jen absolutní čistota z Energetického prázdna činí prvek absolutně účinný (opět opačná vlastnost ke hmotě, jež je v klidové fázi energeticky neaktivní). Tvůrčím procesem, urychlováním, se ovšem vytváří vnitřní kvalita, která tvůrčí proces činí stále složitější a tím snižuje jeho výkon. Soustava postupně snižuje svou tvůrčí energii E´podle sestupné větve na obr. 1, aby přibližně v rychlosti 106 km/s urychlení již bylo jednotkové. Tehdy hmotný systém vytvoří stabilní životní prostředí opačné k našemu současnému. Důležitou je ovšem i tato informace: Tvůrčí proces, podle Zákona tří prvků, musí vytvářet tři produkty. První dva jsou vnitřní kvalitou (hlavních prvků 1, 1´), třetí je záření, které z hmoty neustále vyzařuje a stává se motivačním pro všechny ostatní hmoty v Nadsvětelném prostoru. Z toho vyplývá, že v Nadsvětelném prostoru nemůže nastat žádná srážka. Napadá mi paralela, že ani v kosmicky dospělé společnosti nemůže dojít k žádnému konfliktu, jen k dospělé diskusi a spolupráci. K neshodám, nebo dokonce k teroristickému činu, může dojít jen následkem velmi nízké úrovně myšlení – dá se říci tmářství.
Vraťme se však k tématu. V nadsvětelných rychlostech je tedy jediným zdrojem energie k urychlování Energetické prázdno, kosmický motor je jen řídící soustavou, která motivací řídí směr pohybu celku. Přičemž nikdy nemůže nastat jakákoliv destrukce, např. srážka s jiným „korábem kosmu“. Bezproblémový je i pobyt posádky kosmického korábu, neboť tvůrčí fázi neprožívá jen hmota, ale i každá buňka biologického jedince (viz Nositel energie biologického života – mitochondrie), jež postupuje totální regeneraci.
Jistě si kladete otázku: jaký motor musí být, aby hmotě dodával relativně nekonečně vysoké tahové impulsy, nutné k dostavění hmotného skeletu? Konstrukci naznačím organizací Nositele vývoje.
25) Zjednodušená funkce Impulsního motoru
Nositel vývoje NV25: /píst v aktivní poloze/ - / píst v pasivní poloze /
Plná konstrukce:
1' hlavní prvek …píst v pasivní poloze
2' stabilizační prvek ... válcová dutina s regulačním prvkem
3, 3' vzájemné silové působení prvků 1, 1' , řízené regulačním prvkem
2 stabilizační prvek ... válcová dutina s regulačním prvkem
1 hlavní prvek ... píst v aktivní poloze
Energie: řízená regulace pohybu pístů po tzv. Trajektorii Energetické stálosti
Podstata funkce:
Tvůrčí činnost obecně začíná vystavěním dostatečně pevného skeletu, který tím zažehne vlastní tvůrčí činnost. Pro mechanickou tvůrčí činnost v podsvětelných rychlostech musí být vytvořena trajektorie takového vejčitého tvaru, aby oba písty po ní se pohybovaly nerovnoměrným pohybem. To proto, že statická existence hmoty má Io efektivnosti, rovnoměrný pohyb IIo efektivnosti a teprve nerovnoměrný pohyb má dovršující, IIIo efektivnosti funkčního projevu (viz rovněž sport). Teprve nerovnoměrný pohyb dvou spolupracujících hmot (pístů) po trajektorii vejčitého tvaru (energetické stálosti ES) umožňuje:
- aby regulace se stala vnitřní tvůrčí prací (uvnitř Trajektorie energetické stálosti) se značným energetickým ziskem, tj. vytvářela energii bez potřeby přeměny paliva
- současně byla vytvářena tahová síla, a to jako energie reakce při tvůrčí regulaci, opět značných hodnot k urychlení velkých hmot. Podrobněji viz http://dt.fme.vutbr.cz/mysleni/, Sdělení 11.
Jinými slovy: činnost, která se uskutečňuje jako potřeba k udržení pohybu hmotných prvků po dráze ES, vyústí ve vytvoření tahové síly a výroby energie podle zákona, jež je opačný k zákonu zachování energie. Nazvěme ho zákonem tvůrčí činnosti a vyslovme jeho definici: „Výkon výroby energie uvnitř trajektorie Energetické stálosti ES je roven rychlosti konání vnitřní práce nutné k vytvoření této trajektorie ES, jež má charakter působení brzdných sil jednostranně zatěžující kosmicky dospělou soustavu“.
Při urychlování soustavy s Impulsním motorem mění se tvar trajektorie ES, hmotnost prvků i operační rychlost motoru tak, že všechny relativistické změny (dilatace dráhy, času, zvětšování hmotnosti) přispívají ke zvětšování výkonu kosmického motoru až k relativně nekonečným hodnotám, jež jsou nezbytné právě pro výstavbu skeletu hmoty v bezprostředních podsvětelných rychlostech - až do doby, kdy hmota se stane tvůrčí. Řízení v podsvětelných i nadsvětelných rychlostech se děje nastavením směru trajektorie ES motoru. V nadsvětelných rychlostech ovšem motor již není zdrojem tahových impulsů, ale jen impulsů motivačních, neboť urychlování se uskutečňuje tvůrčí energií hmoty – zažehnutím Energetického prázdna. Poznamenávám, že dosud nebyl proveden kontrolní výpočet, dovolující eliminovat vliv průměrovaných veličin.
26) Paměť člověka – Duše člověka
Myšlení člověka má plnou Induktivní organizaci (viz Sdělení 10), oporu a tím energii reakce kvalitativně zpracovává Nositel vývoje NV26: /paměť/ - /Duše/
Plná konstrukce:
1´ Duše člověka
2´ kvalitativně tvarové vymezení a záznam Duše
3, 3´ vzájemné silové působení prvků 1, 1´, tvůrčí myšlení po dosažení Nulového bodu
2 tvarové vymezení (mozaika bílkovinné substance) paměti
1 paměť
Energie: ve fázi nedospělé informace přicházející z prostředí, ve fázi dospělé motivace
V učební fázi každá informace přicházející do mozku (jež má stavbu induktivní soustavy) se v našem vědomí přetváří na energii akce (uvědomovaná myšlenka) a energii reakce, jež přichází do paměti jako energetický impuls (energie reakce). Tento impuls indukuje v naší Duši (prvku 1´) vířivé proudy, které zpětně působí na naši paměť a formuje v ní záznam v podobě bílkovinné substance. Vyšší kvalita paměti (hlavního prvku 1) indukuje vyšší kvalitu Duše člověka (hlavního prvku 1´).
Nositel vývoje myšlení - paměť a Duše - se v prvotní kvalitě vystaví v lůně matky a bezprostředně po narození se stává klidovou soustavou, ve které Duše má svou statickou kvalitu – podobně jako gravitační pole hmoty v Nositeli vývoje hmoty. V prvopočátku, souhlasně s průběhem vzestupné fáze křivky vývoje na obr. 1, je vývoj velmi pomalý, neboť chybí jakékoliv zkušenosti. Každý vjem, energetický impuls, proběhne, aniž by zaznamenal větší stopu. Avšak vysoká energie dítěte a velký počet vjemů vykonají své. Začíná vývoj, ve kterém se prvotní Duše postupně přetváří na svou dynamickou formu – pochopitelně stejně rychle jak v dříve čisté paměti se budují první tvarové záznamy s významem stabilizačního prvku 2. Vývoj se stále více urychluje, neboť paměť zachycuje stále více energie z přicházejících informačních impulsů. Přitom každý impuls procházející pamětí indukuje vířivé pole v Duši, jež zpětně formuje záznam v paměti s významem kvalitativní změny hmotného základu 1 Nositele myšlení. Kvalitativní změna paměti mění kvalitu Duše a zvyšuje její tvarovou stabilizaci za jejich současného přiblížení. Až Funkční energie E Nositele dosáhne hodnotu Nulového bodu, vzhledem k potřebám oboru, systém se stane tvůrčí, přičemž tvůrčí činnost začíná relativně nekonečně vysokou energií E´(fáze tvůrčí euforie), aby každý tvůrčí krok vytvořil příslušnou vnitřní kvalitu obou hlavních prvků (1, 1´) a snížil Tvůrčí energii E´ Nositele podle sestupné větve.
Opakujme, že celková organizace myšlení má opět Induktivní konstrukci (viz Sdělení 10). V těchto obecných úvahách shrňme podstatné o vývoji myšlení člověka:
- Každý problém má svou absolutní hodnotu. Problematika jednoduchá má svůj Nulový bod nízké energetické hodnoty E a člověku umožní bez větší přípravy prožít tvůrčí fázi, která vždy nemusí být povznášející, neboť i krádež je „tvůrčím“ procesem.
- Pravdivý vývoj vyžaduje plnohodnotné studium a život v plnohodnotném životním prostředí – v prostředí lásky, kamarádství, důvěry a respektu k těm, co umí. Toto studium obyčejně vyžaduje celého člověka. Tehdy narůstá energie v myšlení člověka podle vzestupné větve Křivky vývoje, tj. narůstá Funkční energie E a Funkční hmotnost M (s významem schopnosti vytvořit oporu k porozumění stále složitějších informací) Nositele. Okamžité velikosti E, M přísluší odpovídající kvalita hlavních prvků 1, 1´, jejich tvarová vyhraněnost (s významem stabilizačních prvků 2, 2´) a vzájemné silové sepětí těchto hlavních prvků s významem společného prvku 3.
- Naše paměť (Nositel) zaznamená každou informaci, které jsme porozuměli a takto, kvalitativní přestavbou, buduje skelet, který tvoří celá paměť ve svém kontaktním silovém sepětí s Duší. Při tvůrčím myšlení postaví náš Nositel jen dílčí skelet na základě motivace. Tvůrčí činností je potom stálé hledání: toho správného skeletu a budování pravdivých prvků uvnitř toho správného skeletu. Hodnotná tvůrčí činnost často i hodně bolí.
- Člověk se stane dobrým až vybudováním Nositele vyšších hodnot E a M, přičemž těchto lze spolehlivě dosáhnout i prostými prostředky: hodnotnou spoluprací a láskou. Dodejme, že účinek těchto jen zdánlivě prostých až primitivních prostředků je dán tím, že ve skutečnosti mají absolutní kosmickou organizaci, jež i v nejprostších úkonech staví plnohodnotnou konstrukci našeho Nositele. V tomto smyslu je třeba hledat východiska ze současné povrchnosti vyúsťující v honbě za penězi, často za cenu i těch největších prohřešení – vzpomenout si na vše dobré, co v nás je a stát se odpovědným.