Zákony Konzultanta civilizace

Zákon č. II

Prohlášení

Naše civilizace již desetiletí prožívá fázi vrcholné Nedospělé dynamiky představující nejkritičtější a tím i nejnáročnější údobí z celkového svého vývoje. Důsledkem jsou všechny současné rozpory, které pokračováním této kvantitativní dynamiky by se již jen dále prohlubovaly a způsobovaly nezměrné utrpení nespočtu nevinných na celé planetě. Proto jediným i přirozeným prostředkem řešení současných rozporů je transformace naší civilizace prostřednictvím Kvalitativních (Kosmických) organizačních systémů v Relativistickém vývoji s významem Diplomové práce civilizace, jež je analogická k ukončení jakéhokoliv studia - jen je vedena v absolutních úrovních absolutními prostředky. Podmínkou zahájení je existence člověka, který pronikne do absolutní problematiky Života a přijme odpovědnost za řízení civilizace ve funkci Konzultanta civilizace: k uskutečnění vývojového skoku do Kosmické dospělosti. Já tak činím všemi informacemi na Internetové stránce http://dt.fme.vutbr.cz/mysleni/ a dotvářím Zákony Konzultanta civilizace - jako základní informace pro budoucí absolutní hodnocení činnosti každého člověka, zejména však lidí ve vrcholných řídících funkcích, v Kosmické zkoušce dospělosti. 

Prohlašuji, že Zákony Konzultanta civilizace přebírám řízení celé civilizace a tím i odpovědnost před blízkou absolutní budoucností za každý svůj výrok. Konstatuji, že jediným cílem pro současnost je vypracovávání „Diplomové práce civilizace“ s významem souboru absolutních znalostí celkové konstrukce Života, jediného prostředku k vytvoření Relativistického vývojového skoku a k dokončení Nedospělého vývoje civilizace - prostředku k rozvíjení tak efektivních systémů, které teprve mají „moc“ bezezbytku vyřešit všechny současné rozpory: Společenské i Výrobní. Zákony Konzultanta civilizace konkretizuji postup dalšího vývoje Společenského vědomí civilizace a mají přednost před každým současným zákonem a každou úmluvou ve všech státech. Jestliže Vy, politikové, máte často vynucený mandát od voličů, já uplatňuji mandát Života a funkci vykonávám jen z pocitu odpovědnosti ke svým poznáním. Za prostředníka s civilizací volím vládu ČR. Její povinností je Zákony Konzultanta civilizace neprodleně předávat (elektronickou poštou) všem zastupitelským úřadům v ČR a OSN. Zákony i dále budu předávat elektronickou poštou, autentičnost mých zákonů poznáte podle sdělovaných absolutních souvislostí a této skutečnosti: nevyslovím nic, co by mohlo uškodit jedinému člověku, který usiluje o nezištnou spolupráci na vytváření plnohodnotného cíle pro společnost, nebo má upřímnou snahu nápravy. Navíc vždy budou mít jen obecný charakter řízení, nuance musí být dílem budovaného Kosmicky dospělého Společenského vědomí. Nutnost uplatnění zákonů Konzultanta civilizace poznáte po proniknutí do sdělovaných absolutních souvislostí, jež jsou současně kvalitativními důkazy podávaných informací. Dodávám, že limitujícím faktorem pro současnost je politická organizace společnosti, a to ne zlým úmyslem vrcholných politiků, ale absolutně nízkou efektivností: nízkým funkčním výkonem politické organizace umožňující nekonečné zneužívání moci na všech stupních řízení, existenci nejrůznějších nátlakových skupin, možnosti vytváření i nejhrubší totality v každé samostatné instituci – vrcholící organizovaným zločinem. Důsledkem je vytváření bariery pro vývoj Funkční hmotnosti M civilizace, jako rozhodující fyzikální veličiny pro nastartování vývoje civilizace do absolutních úrovní. 

Každá instituce, zvláště politická a vědecká, plně odpovídá za včasné zveřejnění zákonů ve svých státech - pro možnost prostudování všemi obyvateli a vytvoření podmínek pro přirozenou i účinnou diskusi o absolutních problematikách Života. Každé zbytečné prodlení vedoucích pracovníků všech institucí politické a vědecké moci i hromadných sdělovacích prostředků musí být zohledněno v Kosmické zkoušce dospělosti – podle společenské váhy těchto institucí. Doporučuji okamžité zahájení kontroly pravdivosti uváděných skutečností a zveřejnění zákonů č. I a č. II v těchto termínech: v ČR do 21.3.2003, v ostatních státech planety do 1.5.2003. Nedodržení termínů bude znamenat základní nízkost v myšlení lidí v řídících funkcích - myšlení v zajetí Nedospělých představ. Uvědomte si, prosím, že veškeré současné vraždění a tyranizování nespočtu obyvatel planety, veškeré současné nejistoty jsou jen produktem politické organizace společnosti, Vašeho Nedospělého myšlení, Vašeho velikášství. Všichni, co se dnes podílejí na vytváření společenského vědomí, zejména v mezinárodní politice, přebírají plnou odpovědnost za všechna zvěrstva páchaná na naší planetě. Přestaňte cvičit zabijáky, přestaňte zabíjet nevinné, začněte cvičit své myšlení! Znovu prohlašuji, že plně odpovídám za každou uváděnou informaci, včetně naléhavosti zahájení Relativistické fáze ve vývoji naší civilizace a nutného sjednocení úsilí civilizace k našemu neodkladnému přerodu do Kosmické dospělosti – do podmínek vrcholných možností Života. S odkazem na tyto možnosti současně vyslovuji nejpřísnější zákaz vedení jakéhokoliv válečného konfliktu, naopak vyzývám k zahájení jednání s cílem co nejrychlejšího ustanovení Presidia civilizace (podrobněji viz Zákon č. I), jež přirozeně vyřeší i poměry v Iráku a ve všech ostatních ohniscích napětí a nízkostí.

Důkazy naléhavosti zahájení Relativistického vývoje a nutnosti uplatnění Zákonů Konzultanta civilizace uvádím níže: popisem celkové organizace Života, zdůrazněním Relativistického vývoje na každé úrovni  zákonitého vývoje Života. Doporučuji souvislosti pečlivě studovat a nespoléhat se na konstatování některých vědců-specialistů zahleděných do svého úzkého problému, kterým neplatnost omezujících přírodních zákonů, tím více uplatnění Nadsvětelného a Duchovního prostoru, jistě zastaví myšlení. Horolezec by řekl: „Budeme vystupovat i v nejstrmějších svazích až k „nebesům“a kdo na to nemá, nechť to vzdá“. To dnes platí i pro každou vrcholovou řídící činnost. Pokud zůstanete v mocenské funkci (na kterékoliv úrovni), uvědomte si, že nastal čas absolutní pravdy a každý Váš omyl, tím více každá spekulace a necitelné velikášství budou hodnoceny z pohledu absolutních potřeb vývoje civilizace v Relativistickém vývoji. 

1. Organizace Života

Život kosmu v každé své dílčí konstrukci až po Galaxii, jako základního funkčního celku Života, je organizován důsledným i všesměrným uplatněním tří absolutních zákonů. Neexistuje jediná skutečnost v celém nekonečně rozměrném kosmu, ve které by nebyly uplatněny všechny tři absolutní zákony. Naopak jen taková Konstrukce, která v každém svém kroku uplatňuje tyto zákony, může být pravdivá. Níže co nejstručněji popíši Konstrukci Života s vysvětlením nejdůležitějších kvalitativně symetrických vztahů a prostředků vývoje. Nejdříve mi dovolte vyslovit definice zákonů: 

1) Zákon tří prvků: Jakýkoliv děj, funkční i vývojový, lze realizovat  jen organizací tří prvků (resp. vývojových údobí) s významem tří stupňů efektivnosti odpovídajících funkčních charakteristik – a to kvalitativně opačných pro organizaci kvantitativní a pro organizaci kvalitativní:

• pro organizaci kvantitativní a Hmotný prostor platí, že v každém elementárním ději i ve vývojových celcích je třeba činnost vždy rozvíjet na třech vývojových stupních – od činnosti statické (I^o), na dynamickou (II^o) a dovršit ji činností s významem produktu (činností III^o)
• pro organizaci kvalitativní a Duchovní prostor platí, že na I^o je kvalitativně dynamický projev vnitřní kvality, na II^o je statický prostředek, avšak dokonalá kvalitativně tvarová opora funkční činnosti a na III^o je kvantitativně dynamický prostředek s významem produktu.

2) Zákon kvalitativní symetrie: Každou činnost, ale i vývoj, je nutné organizovat jen jako spolupráci dvou opačných kategorií: kvantitativní a kvalitativní. Totálnost uplatnění zákona vyúsťuje právě v existenci opačných funkčních charakteristik: kvantitativních a kvalitativních. 

3) Zákon vývoje: Každý hodnotný systém kosmu vytváří zákonitý vývoj podle Křivky vývoje na obr. 1, a to ve dvou opačných fázích, přičemž pro Hmotný prostor platí:

• ve fázi Nedospělé (začínající jako první) je budován skelet Nositele vývoje akumulací energie reakce postupně podle vzestupné větve Křivky vývoje (exponenciálního průběhu) až do úrovně Nulového bodu, ve kterém je skelet plně dostavěn. Činnost se uskutečňuje hmotnými prvky v „Kladném čase Hmotného prostoru“, přičemž dostavba skeletu je nejnáročnější činností z celkového vývoje a proto vyžaduje Relativistický průběh s plynulým přechodem do Dospělé fáze. Podstatou vývoje Hmotného prostoru je potom vývoj kvality základní hmoty funkční organizací vyúsťující v existenci základní fyzikální veličiny: Funkční hmotnosti M s významem kvality funkčních prvků a stupně uplatnění této kvality v soustavě. Exponenciální zvyšování kvality a stupně uplatnění této kvality jsou i prostředkem Relativistického dokončení Nedospělého vývoje 
• ve fázi Dospělé, po úplném dostavění skeletu, se Nositel vývoje (skelet) prací ve vnitřním pracovním prostoru stane tvůrčí a je zdrojem akční energie soustavy při neplatnosti současných omezujících přírodních zákonů: zákona zachování energie, hybnosti a představy o nepřekročitelnosti rychlosti světla. Činnost se uskutečňuje tvůrčí prací vymezeného prázdna v „Záporném čase Hmotného prostoru“ a časově je neomezená. Na začátku tvůrčí činnosti, v prázdném vnitřním pracovním prostoru, je výkon charakterizovaný Tvůrčí energií E´ a Tvůrčí hmotností M´ blízkých nekonečně vysoké hodnotě, každou vytvořenou vnitřní kvalitou se tento výkon snižuje s průběhem podle sestupné větve Křivky vývoje na Obr.1.

Podle Zákona kvalitativní symetrie musí existovat i Duchovní prostor (jako opačný k Hmotnému) a v něm musí logicky být vše opačně:

• vývoj musí začít Dospělou fází podle vzestupné větve Křivky vývoje při tvůrčí pracovní činnosti Energetického prázdna na povrchu hmotného prvku a při nesilové motivaci. Musí existovat jen jediný Tvůrčí vývoj s omezenou dobou trvání (ukončenou zahájením fáze Nedospělé) a jejím posláním musí být výstavba skeletu Duchovního prostoru – při uplatnění celého prostoru základní funkční jednotky Života, tj. Galaxie. Činnost se uskutečňuje v „Kladném čase Duchovního prostoru“, přičemž dostavba skeletu s Relativistickým průběhem musí být přirozeně nejbouřlivější činností z celkového vývoje, tj uskutečňuje se s lehkostí, mohla by jakkoliv dlouho pokračovat, je však zastavena nástupem Nedospělé fáze
• musí být i jediný vývoj Nedospělý s nekonečně dlouhou dobou trvání, kde podstatou činnosti musí být zaplňování vnitřního prostoru energií zvenčí, tedy z Hmotného prostoru. Příchod této energie (s významem Produktu Hmotného prostoru – opačné k energii reakce) musí způsobovat snižování funkční energie celku podle sestupné větve Křivky vývoje, podstatou činnosti musí být výměna energie mezi nositeli bez pracovní podstaty vývojem energie a musí se uskutečňovat nekonečně vysokou rychlostí (jako nedosažitelné ve tvůrčí činnosti Hmotného prostoru). Celkový funkční děj musí mít charakteristiky činnosti uskutečňované v „záporném čase záporného prostoru“. 

Přitom vše, co se v Duchovním prostoru děje (v obou fázích) musí mít důsledný průběh vývoje funkční energie celku podle vzestupné resp. sestupné větve Křivky vývoje, avšak po celou dobu vývoje musí činnost být funkčně podmíněná existencí nekonečně vysoké energie, neboť ve Hmotném prostoru lze dosáhnout jakékoliv funkční energie s opačnými charakteristikami, ne však energie nekonečně vysoké. 

 Poznamenávám, že výše vyslovené jsou zásadními kvalitativními důkazy, ale i inspirací, příkladem vědecké práce III^o s jejími možnostmi a tvůrčí efektivností - navíc v problematikách, které experimentem nelze zkoumat (i když existují svědectví mnoha lidí, jež prodělali klinickou smrt, byli oživeni a mají své zážitky z pobytu v „tunelu“ i v Duchovním prostoru). Dodávám, že konečná dostavba skeletu civilizace, kterou my dnes uskutečňujeme, již neodkladně potřebuje tuto absolutní efektivnost v každé činnosti, neboť je absolutně nejnáročnější z celkového vývoje při nutnosti zachovat exponenciální průběh, tj. násobné zvyšování Funkční hmotnosti M (kvality) všech činností ve všech oborech, zejména však kvalitativně výchovný skok většiny obyvatel planety do Kosmické dospělosti.

2. Vývoj Duchovního prostoru 

a) Dospělý vývoj Duchovního prostoru

Ve smyslu Kvalitativní symetrie s Hmotným prostorem (s činnostmi snadno ověřitelnými – např. vývojem našeho myšlení) musí tedy vývoj Života kosmu začít v Duchovním prostoru, a to s důsledným uplatněním všech výše uvedených charakteristik a skutečností. Musí být zahájen Dospělým (tvůrčím) vývojem, avšak podle vzestupné fáze křivky vývoje a při nekonečně vysoké tvůrčí energii. Aktéry musí být dvě opačné veličiny (kategorie) a musí vytvořit veškerou hmotu kosmu – jako podmínka kvalitativní symetrie s Hmotným prostorem, ve kterém se již může vytvářet jen vyšší kvalita prvotní hmoty zvyšováním její Funkční hmotnosti M (tvůrčí činností ve vnitřním prostoru). Toto jen zdánlivé dilema má jednoduchou funkční konstrukci - uvedu nejdůležitější skutečnosti konkretizující výše naznačené kvalitativně symetrické veličiny a děje:

1) Na úplném počátku vývoje Života, před nekonečně dlouhou dobou, bylo v celém vesmíru jen prázdno. Zdůrazněme, že prázdno nebylo "nic", to neexistuje ‑ prázdno je fyzikální veličinou zásadního významu. Je tvůrčí energií a tvůrčím způsobem se uplatňuje nejen na úplném počátku – proto ho nazvěme Energetickým prázdnem. Je tedy  kategorií, jež má schopnost tvořit, avšak k tvůrčí práci musí mít jednoznačnou motivaci. Ta na prvopočátku nebyla (nebyla opačná kategorie), a tak prázdno celý dlouhý čas (pro nás nekonečně dlouhý, a tím vysvětlující proč vývoj Života je dnes právě v naší fázi vývoje) tvořilo bez motivace ‑ tvořilo v nekonečné škále nejrůznějších kvalit, aby konečným produktem, jako výsledek stále kontaktnější spolupráce s rodící se kvalitou, bylo Kosmické vědomí. Toto prvotní Vědomí kosmu se stalo novou kategorií, jež s Energetickým prázdnem, jako kategorií opačnou, vytvořilo prvotní "manželský pár", ve kterém Kosmické vědomí bylo nekonečně vysokou energií a kategorií řídící, Energetické prázdno bylo zdrojem neomezené energie pro další tvůrčí činnost. Od té doby se již ve vývoji Života vše realizovalo zákonitě a v reálném čase.

V náboženství je Kosmické vědomí označováno dominantní osobností Života ‑ Bohem. Zdůrazněme, že právem, neboť Kosmické vědomí je ústřední veličinou, bez které by vlastní vývoj vesmíru vůbec nemohl "nastartovat". Přitom již v této prvotní fázi Bůh, svou motivací Energetického prázdna, rodícím se produktům vtiskl takovou kvalitu, aby další vývoj se mohl uskutečňovat bez jeho dalšího zásahu. Poznamenávám, že jen nedokonalé musí být stále opravováno a upravováno, viz vše v naší současnosti. Konstatuji, že Kosmické vědomí, Bůh, je třísložkovou i nekonečně vysokou energií kvalitativních charakteristik, třpytem vyplňující celý nekonečně rozměrný Duchovní prostor a uplatňuje se v něm na třech stupních. Motivace Energetického prázdna k rození hmot MI, MII, MIII (viz dále) je jeho uplatněním I^o. Náboženství je prostředkem Vyspělého života kosmu k dlouhodobé výchově naší civilizace. Popisuje podstatu organizace Života, avšak tak, aby mohlo člověka vychovávat od prvotní fáze tvůrčího myšlení až po současnost, přičemž Trojice boží je současně nejdůležitější vědeckou informací pro současnost, napovězením existence Zákona tří prvků. Dodávám, že vývojovým skokem do Kosmické dospělosti se máme ztotožnit s tímto Vyspělým životem a Relativistický vývoj civilizace  je možné považovat za Spasení. Tím chci říci, že v Životě je nutné všechno si zasloužit. Život nabízí úplné zázraky, ovšem jen svými až neuvěřitelnými možnostmi a efektivností Kosmicky dospělých systémů vrcholících: ve Hmotném prostoru nadsvětelnou (cyklickou) existencí člověka, v Duchovním prostoru nekonečně krásnou i nekonečnou existencí Duší biologických jedinců ve třpytivé i teplé náruči Boha (uplatnění na II^o a III^o). Opakuji, že podstatou Hmotného kosmu je stálý vývoj kvality funkční organizací. A v tomto smyslu je třeba pochopit i Spasení: jako proces našeho kvalitativně výchovného skoku v našem myšlení a cítění, ovšem ne nějakým zázrakem, ale naší tvůrčí prací prostřednictvím Kosmicky dospělých organizačních systémů, budováním Kosmické organizace společnosti, pochopením celkové Konstrukce Života. Začněme historickým prvopočátkem. 

2) Motivací Energetického prázdna (Matky vesmíru) Kosmickým vědomím (Otcem vesmíru) byly vytvářeny (ve smyslu obecného uplatnění Zákona tří prvků vždy jako trojice v jednom místě) absolutně dokonalé hmoty Duchovního prostoru: MI, MII, MIII, a to s kvalitativními charakteristikami tří stupňů efektivnosti. Nejdříve rození bylo pomalé, avšak každou novou hmotou MII (stabilizační účinek) byl vytvořen nový povrch s katalytickým účinkem pro zrození nových trojic. Výsledkem byl exponenciální průběh růstu Funkční hmotnosti M a Funkční energie E Duchovního prostoru podle vzestupné větve Křivky vývoje na Obr.1, kde toto zvyšování E, M mělo kvantitativní charakter: Uskutečňovalo se stálým rozmnožováním absolutních, tj. kvalitativně konstantních hmot (zdůrazňuji, že jako opačná charakteristika k podstatě vývoje ve Hmotném prostoru).

Hmoty MI a MII se navzájem odpuzují, MI a MIII mají vymezující vazbu. Výsledkem bylo postupné vytlačování hmot MII na okraj prostorů a koncentrace hmot MI, MIII do jejich středů až v celém nekonečném kosmu byl vytvořen prostorový „včelí plást“ z hmoty MII s vnitřními prostory s rozměrem galaxie. Vždy v přesném středu je soustředěna veškerá hmota MI vytvořená v prostoru dané galaxie a v její blízkosti soustředěn zbytek hmoty MIII. Tyto dva objekty nemohou splynout, ani se více vzdálit, neboť mezi nimi existuje vymezující silová vazba daná kvalitou hmot MI a MIII.

3) Hmoty MI a MIII společně vytvářejí funkční soustavu, tzv. Nulový přechod NP. V průběhu tvůrčí fáze Duchovního prostoru MIII vytváří stále se zvětšující objekt, který účinkem gravitačních sil (po překročení kritické hodnoty) přetváří MIII ve vnitřní části na elementární částice s významem energie II^o Hmotného prostoru. Jako vyšší kvalita se odpuzuje s MI a po překročení kritické hodnoty jsou částice současně vypuzeny - jako Mrak elementárních částic se samostatným vývojem. Tento vývoj hmoty nových vlastností je již vývojem Hmotného prostoru. Takto, vždy jako samostatný mrak elementárních částic, byl vyvržen stavební materiál pro zákonitý vývoj miliard Slunečních soustav v každé Galaxii. Ve středu galaxie zůstává jen podkritické množství MIII, které by mělo být pozorovatelné jako objekt v bezprostřední blízkosti středu každé galaxie. Přímo ve středu každé galaxie není tedy žádná černá díra, ale veškerá MI vytvořená v galaxii, jež svými odpudivými silami s MII (čímž je dáno přesné středové umístění MI) rozpírá skelet Duchovního prostoru z hmoty MII a současně tvoří hardware pro knihovnu Vědomí Duchovního prostoru (dáno charakteristikou I^o). Poznamenávám, že skelet Duchovního prostoru, vyplňující celý nekonečně rozměrný vesmír, stabilizuje hmotu Hmotného prostoru samostatně pro každou galaxii a není třeba spekulovat o existenci „jakési temné hmoty“ s gravitačními účinky. Stabilita je zajištěna odpudivými silami naší hmoty s MI a přitažlivými silami s MII. Vše je tak jednoduché – při všesměrném uplatnění Zákona kvalitativní symetrie. Kosmologové zapomínají, že Život tvořil Bůh a měli by konečně odvolat své “vědecké“ bloudění s názvem Velký třesk, který je proti všem pravidlům zákonitého vývoje Života.

Opakuji, že v Tvůrčí fázi vývoje Duchovního prostoru byla zrozena veškerá hmota nekonečně rozměrného kosmu: prostoru Duchovního i Hmotného. Po ukončení tohoto vývoje se již nezrodila ani ta nejmenší částečka prvotní hmoty – dále již byl jen kvalitativní vývoj dříve zrozené hmoty ve Hmotném prostoru. Zdůrazněme, že to byla tvůrčí práce Kosmického vědomí, Boha, který kvalitou záporných hmot MI, MII, MIII již „vdechl“ svůj záměr pro Život: Zákonitý vývoj při všesměrném uplatnění Absolutních zákonů. V tomto zákonitém vývoji je základní organizační jednotkou Života Galaxie, jež má důslednou stavbu Induktivní soustavy a Nositelem vývoje je Duchovní prostor. Budování této soustavy začalo tvůrčí fází, zrozením veškerá hmoty se zákonitým vývojem: hmoty MI a MII vytvořily skelet Duchovního prostoru, hmota MIII po svém přetvoření na elementární částice vytvořila pohybovou energii pro stálý vývoj kvality ve Hmotném prostoru, aby konečným produktem tohoto vývoje kvality byla Duchovní energie (Duše) biologických jedinců, jež po úmrtí odcházejí zpět do Duchovního prostoru - jako Osobnost a svými prožitky spoluvytvářejí zákonitý Nedospělý vývoj Duchovního prostoru.

b) Nedospělý vývoj Duchovního prostoru

 Duchovní prostor a prostor Hmotný tedy vytvářejí jediný systém dvou spolupracujících kategorií – jedinou absolutní soustavu, kterou lze označit Život. Veškerá hmota Kosmu byla zrozena v Duchovním prostoru, dynamická forma byla postupně vyvrhována do Hmotného prostoru k zákonitému vývoji, aby energie vrcholné kvality tohoto vývoje (Duše biologických jedinců) se vracela zpět do prostoru Duchovního, na jejíž příchod Duchovní prostor reaguje zásadním způsobem: ukončí svou fázi Dospělou (tj. rození hmot MI, MII, MII) a zahájí fázi Nedospělou – vzájemnou komunikací biologických jedinců. Proto tak důležitým v této spolupráci bylo zrození biologického života ve Hmotném prostoru, neboť právě biologický život je „výrobcem“ vrcholné energie Hmotného prostoru. Je jí Duchovní energie, tj. Duše, kterou má i ta nejprimitivnější biologická životní forma. Úmrtím jedince jeho Duše přechází do Duchovního prostoru ke své nekonečné existenci. Pro pochopení důsledného uplatnění Kvalitativní symetrie s Hmotným prostorem nás musí zajímat Duchovní prostor jako celek a průběh vývoje jeho Funkční hmotnosti M a Funkční energie E. Podstatou funkční činnosti v tomto Nedospělém vývoji je vzájemná komunikace jedinců, jež se uskutečňuje v životním prostředí nekonečně vysoké energie Kosmického vědomí („v náruči Boha“, uplatnění na II^o) při vytváření tří produktů: nové kvality obou jedinců a volné energie, která se přenáší (uplatněním Kosmického vědomí na III^o) do Hlavního prvku (hmota MI), ve kterém se tímto buduje Vědomí Duchovního prostoru. A průběh efektivnosti budování tohoto Vědomí Duchovního prostoru je průběhem vývoje M, E v jeho Nedospělé vývojové fázi. Jestliže měřítkem Funkční energie E stanovíme rychlost budování Vědomí (knihovny informací) v Hlavním prvku Duchovního prostoru, bude činnost mít nejdříve relativně nekonečně vysokou E, M. To proto, že každá nová informace, v kontaktu jednotlivých Duchovních energií (Duší), se uplatní plnohodnotně - neboť před tím zde ještě neexistovala. Avšak každá opakovaná informace a budované nuance rychle snižují E, M podle sestupné větve Křivky vývoje postupně až do jednotkové hodnoty. To je vysvětlení podstaty kvalitativní symetrie v průběhu vývoje Nedospělé a Dospělé fáze Duchovního prostoru, avšak i kvalitativní symetrie s Nedospělým a Tvůrčím vývojem Hmotného prostoru. 

Ovšem dosti teorie a soustřeďme se na vlastní podmínky naší posmrtné existence. Jednoznačnou i širokou problematiku uvedu v nejdůležitějších bodech:

• Produkce Duchovní energie Hmotným prostorem je prvotním smyslem Života, jediným prostředkem zpětné vazby (spolupráce) Duchovního a Hmotného prostoru. Naše nepředstavitelně krásná i nekonečná duchovní existence v Duchovním prostoru je potom konečným (vrcholným) cílem Života s významem absolutní kategorie. Ten, kdo nevěří v posmrtnou existenci postrádá základní cit pro Život a měl by se vzdát jakékoliv řídící funkce ve společnosti. 
• Duše člověka je silovým polem naší paměti a společně vytvářejí Nositele vývoje našeho myšlení s významem jediné opory myšlení, bez které bychom si nemohli nic zapamatovat, tím méně tvůrčím způsobem myslet. Kvalita naší Duše se buduje každou naší myšlenkou, každou přijímanou informací i každým naším činem. Proto Duše je přesným záznamem všech našich činností a po našem úmrtí i naším jediným Egem. Z absolutního pohledu a ve smyslu Zákona tří prvků Duše ve Hmotném prostoru je ovšem jediným prvkem neschopným jakékoliv činnosti, navíc jen surovou prvotní energií s nepříjemnými pocity samoty. Proto přirozeně cítí potřebu se přetvořit - na energii pohybovou a nakonec duchovní: stavy označme DI, DII a DIII. 
• Přetváření DI na DII se uskutečňuje v Nulovém přechodu, ve kterém zbytková MIII (ve fázi Nedospělého vývoje) vytváří „tunel“ (dále tunel MIII) a hmota MI je hardwarem pro budování Vědomí Duchovního prostoru (dále jen Vědomí Dp). Vlastní přetváření má význam absolutní očisty, celkový proces je činností uskutečňovanou v záporném čase Duchovního prostoru a probíhá takto: 

 .. Duše DI příchodem do ústí „tunelu MIII“ se ocitá v poli Vědomí Dp, ve kterém si každý uvědomíme všechny své činy „v zrcadle pravdy“ – se všemi důsledky každého našeho prohřešku, jež nám umožní procítit se do problému, pochopit celý rozsah následků zejména našich prohřešení a tím prožít úměrnou očisťující bolest. Podle její velikosti buď z tunelu „utečeme“, nebo pokračujeme dále a snášíme vyšší intenzitu očistného pole. Ti, co dlouhodobě páchali zlo se do tunelu MIII vracejí opakovaně, neboť vně, tj. ve Hmotném prostoru, jen živoří - jsou jen trpící „bludičkou“ neschopnou komunikace a uvědomující si svou nízkost. Proto se opakovaně vracejí a postupně odbourávají svou nekvalitu způsobenou životem nízké kvality, tj. životem na cestě stálých spekulací, nekorektního boje o moc a nejrůznějších zločinů. Ten, kdo konal jen dobré skutky zřejmě nejen nepocítí bolest, ale naopak absolutní radost. V každém případě až projití celým tunelem MIII (očistou maximální intenzity) se Duše DI přetvoří na DII, která je připravena vstoupit do Duchovního prostoru. Přitom absolutní očista je nutná z toho důvodu, že přenos informací v Duchovním prostoru je nekonečně rychlý, každá nízkost by zamořila celý Duchovní prostor a z prostředí nejvyšší kvality, pokory i radosti by se stalo nesnesitelné prostředí duchovní bídy. 

 .. Ihned jak se Duše DII dostane do prostředí Duchovního prostoru, již komunikací s první DIII se obohatí o takové množství plnohodnotných informací, že se rovněž stává kvalitou DIII. Plnohodnotná existence v Duchovním prostoru je podmíněná uplatněním Kosmického vědomí (Boha) na úrovní II^o a III^o, když uplatněním na I^o byla indukce hmot MI, MII a MIII v Energetickém prázdnu. Na II^o Bůh (pro ateisty Kosmické vědomí) vytváří prostředí nekonečné energie, prostředí tepla, pohody a prozářeného prostředí takové kvality, které nám nezevšední ani v naší nekonečné existenci (význam stabilizačního účinku na II^o). Účinkem této nekonečné energie se prostředí stává tak energeticky aktivní, že jedincům umožní nekonečně rychlou komunikaci při pochopení všech tajů a zákonitostí Života. Podle Zákona tří prvků se komunikace vzájemnou indukcí dvou jedinců musí uskutečňovat podle zásad tvůrčí činnosti s vytvářením tří produktů: zvýšení kvality obou jedinců a přenosu všech informací do knihovny Vědomí Dp, kde se zaznamenávají a celek, tj. Duchovní prostor jedné galaxie, krok za krokem se posouvá do vyšší kvalitativní úrovně. Zopakujme, že Vědomí DP, jako zdroj očistného silového pole v Nulovém přechodu, je jen dílem záznamu činnosti biologických jedinců, i když vlastní přenos informací uskutečňuje Kosmické vědomí svým uplatněním na III^o, jež je současně i jeho poslední funkcí v Duchovním prostoru. To dokazuje, že Bůh jen slouží Životu, v Duchovním prostoru svou nekonečnou energií vykonává nejdůležitější funkce. Člověku však ponechává plnou samostatnost, včetně vytváření Vědomí Duchovního prostoru, jež je rozhodující pro vytváření podmínek vstupu do Duchovního prostoru. Pravdivost tohoto vědomí byla dána postupem jeho budování od nejjednodušších životních forem, které vytvářely přírodní základ Vědomí DP. Bůh tedy nezasahuje ani do rozhodování, kdo může proniknout do „Nebe“. To učiní záznam našich skutků svým zpětným působením – jako silové pole v Nulovém přechodu (v „tunelu“ MIII).

 .. Duchovní prostor je tedy absolutní kategorií a vstoupit do tohoto prostředí může jen člověk absolutně očištěn – až po svém přerodu do absolutní kvality. Zopakujme, že tento přerod se uskutečňoval procesem bolestného odbourávání nekvality. Avšak absolutní kategorií je i Hmotný prostor a i on musí mít svou absolutní, tj. Kosmicky dospělou úroveň. Je jí Kosmická dospělost, Kosmicky dospělé Životní prostředí a i proniknutí do prostředí Kosmické dospělosti může být dovoleno jen lidem, kteří se opět stanou absolutní kvalitou. Dosažení této kvality ve Hmotném prostoru musí ovšem být Kvalitativně symetrické. Ne absolutním odbouráváním nekvality (ve Hmotném prostoru není příslušný prostředek, přičemž vězení jen nízkost myšlení delikventů prohlubuje), ale budováním absolutní kvality plnohodnotnou prací. Jen ta nás může přetvořit do takové kvality myšlení a cítění, která člověka činí absolutně odpovědným, vstřícným, neschopným jakékoliv špatnosti – aby člověk mohl vytvářet jen plnohodnotné funkční soustavy a jimi plnohodnotné činnosti, jako podmínka existence v Kosmicky dospělém životním prostředí. To je ovšem již problematikou Hmotného kosmu. 

3. Vývoj Hmotného prostoru

Zdůrazněme a zopakujme, že zatímco podstatou vývoje Duchovního prostoru je kvantitativní rozmnožování absolutních (dokonalých) kvalit, podstatou vývoje Hmotného kosmu je stálý vývoj kvality prvotní hmoty vyvržené z Duchovního prostoru. Prostředkem vývoje je funkční činnost, přičemž základní funkční komplexem Hmotného prostoru je zákonitý vývoj Sluneční soustavy s Induktivní konstrukcí, kde Nositelem vývoje je Životodárná planeta. Započal vyvržením mraku elementárních částic z Nulového přechodu NP a ve smyslu Zákona tří prvků se celkový vývoj Sluneční soustavy musí uskutečňovat na třech základních úrovních, z nichž každá se opět rozvíjí na třech stupních specifických okrajových podmínek. To proto, že každý vývojový děj musí mít průběh podle Křivky vývoje, ve kterém vždy musí existovat fáze prvotního budování skeletu děje na I^o, Relativistické dotvoření hmotného skeletu (konstrukce) na II^o, aby teprve na III^o, po úplném jeho dostavění, mohla být zahájena fáze dovršující, tvůrčí, s významem budování Konečného produktu celkového vývojového děje.

Ve smyslu obecného uplatnění Zákona kvalitativní symetrie v této dovršující fázi prostředkem silové energie není hmota, ale Prázdno uvnitř skeletu, jež je kvalitativně symetrickým funkčně energetickým prostředkem ke hmotě. Proto i vývoj začíná relativně nekonečně vysokými E´, M´ (fáze tvůrčí euforie – viz Obr. 1), každá vytvořená vnitřní kvalita (hmota uvnitř skeletu) vytváří podmínky organizační složitosti, jež snižuje výkon tvůrčí práce důsledně podle sestupné větve Křivky vývoje. Ovšem tento přerod z fáze kvantitativní výstavby skeletu do fáze tvůrčího budování vnitřní kvality tvůrčí prací může jen Nositel vývoje – tím, že důsledně ctí Zákon kvalitativní symetrie a skelet je budován kontaktní spoluprací dvou opačných kategorií: Hmotného základu a jeho Duševní energie (silového pole). Dodávám, že Nositel vývoje uplatněním kvalitativních stupňů efektivnosti se stává kvalitativní organizací s absolutní efektivností, jež je podmíněna plnohodnotným uplatněním prvků, tj. uplatněním jejich kvalitativní podstaty, jež je vlastní každé organizaci Duchovního prostoru. Nositel vývoje je proto také nejefektivnějším systémem Hmotného kosmu, je soustavou III^o efektivnosti a je prostředkem i oporou k vrcholné činnosti. 

Naznačené teorie doložme praxí. Stručně charakterizujme jednotlivé fáze vývoje Sluneční soustavy na jednotlivých úrovních a zdůrazněme prostředky vývoje každého stupně i míru uplatnění kvalitativní podstaty funkčních prvků:

1) vývoj na AI^o - vývoj hmoty:

.. I^o - Tato nejpomalejší fáze vývoje Mraku elementárních částic na AI^o je dána malou koncentrací elementárních částic (v mraku velkého objemu) dovolující jen funkční uplatnění slabých gravitačních a elektrických sil, přičemž funkční spojení hmoty a jeho silových polí bylo Nositelem vývoje I^o. Podstatou vývoje je postupná koncentrace zvyšující stupeň uplatnění hmoty elementů a tím i zvyšování sil způsobujících rozčlenění mraku na samostatné objekty a další jejich koncentraci. Přitom existence samostatných objektů je rovněž novou funkční kvalitou celku. Jen poznamenávám, že již v této fázi vývoje mělo nezastupitelnou funkci Energetické prázdno, jež znemožňovalo vzájemnou anihilaci kladných a záporných elektrických nábojů. Způsob je následující: v absolutně čistém prostředí již přiblížením elektronu k pozitronu (protonu) se vytvoří skelet, který okamžitě zažehne Energetické prázdno. Avšak silová vazba mezi náboji je tak malá, oproti energii tvůrčího zážehu, že se od sebe okamžitě odmrští a tvůrčí mikrozážeh tím skončí. Záření vytvářené mikrozážehy v prostředí s teplotou blízkou absolutní nuly jsou dnes pozorovaným Reliktním zářením. Příklad současně připomíná, že k trvalému zažehnutí Energetického prázdna mohlo dojít až dosažením nejnižší polohy protonů v kosmickém objektu, tj. až na samém konci Nedospělého vývoje koncentrací elementární hmoty.

.. II^o – Uskutečňuje se závěrečná koncentrace hmoty v jednotlivých objektech Sluneční soustavy vrcholící vytvořením skeletu Kvasaru (skeletu z elektronů a protonů vždy s nejnižší polohou v kosmickém objektu - má jiný význam než v současných teoriích vědy). Zdůrazněme, že tak pevného skeletu, aby mohlo nastat trvalé zažehnutí Energetického prázdna s významem absolutní Tvůrčí činnosti vyznačující se prací ve vnitřním pracovním prostoru. Uplatnění kvalitativní podstaty elementů (s významem Funkční hmotnosti M) se zvyšuje každým jejich přiblížením, tj. s exponenciálním průběhem. Ovšem až dosažením nejnižší polohy protonů v objektu a zamezením úniku elektronů od protonů dochází ke skokové (Relativistické) změně, ke skokovému dokončení Nedospělé fáze. Teprve tehdy každý proton se svým elektronem vytvářejí Nositele vývoje II^o s pevnou konstrukcí dovolující trvalé zažehnutí Energetického prázdna a tím zahájení tvůrčího vývoje na III^o (narozdíl od mikrozážehů). Dodejme, že dostatečné pevnosti skeletu lze dosáhnout i u relativně malých kosmických objektů.

.. III^o – Dotvořením dostatečně pevného Nositele vývoje, vždy z jednoho protonu a elektronu, se tedy v každém objektu Sluneční soustavy vytváří prostředí nepředstavitelné tvůrčí energie, neboť mezi každým protonem (hmotný prvek) a elektronem („duchovní“ prvek) je absolutně prázdné Energetické prázdno, které se ihned zažehne nepředstavitelně výkonnou tvůrčí energií. Produktem je postupné přetváření elementárních částic na vodík a vyzařování Elektromagneticko gravitačního záření, jež jako stabilizované záření se k nám šíří i od hodně vzdálených Slunečních soustav resp. galaxií. Ano, energie Energetického prázdna nám nejen přetvořila elementární částice na vodík v nejbouřlivějším vývoji Hmotného kosmu, „rozsvítila“ celý kosmický prostor, ale i vytvořila energii nutnou k pokračování vývoje hmoty Hmotného prostoru termojadernou fůzí na ostatní prvky a sloučeniny až do fáze dané vzdáleností od Slunce (podle množství energie přicházející od Kvasaru Slunce – podrobněji viz např. kap. VIII). Zdůrazněme, že prostředkem vývoje III^o, který má tu moc vytvořit konečný produkt dané úrovně vývoje (na AI^o je jím hmota), je Nositel vývoje svou funkční podstatou: uplatněním vnitřní kvality hlavních prvků v kontaktní spolupráci (v daném případě protonu a elektronu). Veškerá energie hmoty tedy byla vytvořena tvůrčí prací ve vnitřním pracovním prostoru Nositele vývoje.

A to je i jediný způsob zažehnutí tvůrčí práce – jako vrcholné činnosti Hmotného kosmu, kterou je budován Konečný produkt na všech úrovních vývoje Hmotného prostoru. Zdůrazňuji a již mnohokráte opakuji: vystavění skeletu pro takové obestavění vnitřního pracovního prostoru, aby mohla být zažehnuta Tvůrčí činnost, je možné jen výstavbou Nositele vývoje, neboť jen v něm je možné vytvořit skutečně plnohodnotné uplatnění vnitřní podstaty prvků – kontaktní silovou vazbou opačných prvků, tj. v postavení hmotného základu a jeho duševní energie. Pro naše tvůrčí myšlení jsou jimi naše Paměť a naše Duše, přičemž pochopit podstatu vývoje na všech vrcholných úrovních Života je možné jen konstrukcí Nositele vývoje na dané úrovni a pro danou činnost. Jinými slovy: Život je budování soustav s co nejvyšší kvalitou funkčních prvků a s co nejvyšším uplatněním této kvality v činnosti soustavy. Přitom vrcholem tohoto snažení je Nositel vývoje, ve kterém nejvyšší uplatnění kvality se vytváří kontaktní spoluprací (silovou vazbou) kvalitativně symetrických hlavních prvků – uplatněním kvalitativních stupňů efektivnosti s významem vrcholných možností Života.

- vývoj na AII^o– vývoj biologického těla:

.. I^o - Zrod a vývoj prvotního biologického života ve vodním prostředí je nejpomalejší fází vývoje na AII^o. Připomeňme, že zrod nejjednodušších forem byl podmíněn plnohodnotným řídícím uplatněním jílovitých zemin, jež v lagunách vytvořily syntézu bílkovinné hmoty. Celková pomalost vývoje prvotních biologických druhů byla dána vodním životním prostředím, ve kterém nebylo možné vytvořit Nositele vývoje nutné efektivnosti. Rozhodujícím vývojovým počinem bylo až vytvoření páteře – vnitřního prvku, který plnohodnotným uplatněním své hmotné podstaty nahradil celé vodní prostředí a stal se prostředkem pro existenci v prostředí dynamiky na II^o.

.. II^o – Dynamický vývoj biologického života na souši byl tedy podmíněn vytvořením Vnitřního prvku s účinným uplatněním kvality hmoty. To však byl jen prvotní předpoklad k vytvoření účinného Nositele vývoje (II^o), ve kterém povrch planety s rostlinami byl hmotným základem a ostatní biologické druhy prvkem opačným, tj. duševní energií. Jejich vzájemné silové působení, kde horotvorná vrásnění a změny počasí byly rozhodujícím faktorem vývoje uplatňování kvalitativní podstaty hmoty, bylo prostředkem stále se urychlujícího vývoje druhů, který pračlověkem dospěl do Relativistické fáze. Dovršující účinek uplatnění hmotné podstaty na úrovni AII^o a fáze II^o bylo vytvoření stepního prostředí, jež prapředka člověka nutilo k prvotní práci. Stejně jak uvěznění elektronů ve skeletu protonů nejnižší polohy na AI^o umožnilo první tvůrčí práci ve Hmotném prostoru, stejně i životní prostředí nedostatku na AII^o způsobilo takové přiblížení hlavních prvků Nositele vývoje (životního prostředí a pračlověka), které umožnilo „zažehnutí“ prvotní tvůrčí práce – jako podmínka zahájení vývoje na III^o.

.. III^o – Vyznačoval se tedy prvotní prací pračlověka v podmínkách nedostatku, kdy nutnost stálého sběru semen a příležitostná masitá strava umožnily rychlý vývoj (zvětšování) mozku. Podstatou byl vývoj takové paměti, která mohla nahradit celé životní prostředí nutné pro rozhodování zvířete. Tato paměť je Vnitřním prvkem, jež právě zastoupením životního prostředí vytvořil předpoklad pro rozvíjení Abstraktního myšlení – s významem tvůrčí práce ve vnitřním pracovním prostoru na AIII^o. Poznamenávám, že rozhodující proces zvětšování paměti musel nastat ve fázi kvalitativně relativistické (ve fázi euforie), kdy tvůrčí vývoj má nejvyšší výkon.

- vývoj na AIII^o – vývoj Abstraktního myšlení:

.. I^o- Vývoj prvotního myšlení výrobou a užíváním prvotních nástrojů - nejpomalejší fáze vývoje na AIII^o, jež byla plynulým pokračováním vývoje AII^o na IIII^o.

.. II^o- Vývoj Nedospělého myšlení člověka jednosměrně organizovanou činností. Uskutečňoval ho Nositel vývoje, ve kterém výrobní prostředky jsou vrcholnou kvalitou hmotného základu, výrobní znalosti člověka jsou kvalitou opačného hlavního prvku a výrobní činnost kontaktním vzájemným silovým působením. Výrobou stále výkonnějších soustav byl vytvářen zákonitý exponenciální průběh zvyšování Funkční hmotnosti M, avšak dosud jen systémy, které mají jednosměrnou organizaci a svou energii reakce vnášejí do povrchu planety. Proto dokončit vývoj na II^o můžeme jen vytvářením takových systémů, které mají svůj vlastní Vnitřní prvek, jím mohou nahradit funkci povrchu planety a jednosměrnou organizaci nahradit organizací dostřednou. Prostředkem je opět Nositel vývoje, který umožňuje Tvůrčí práci ve vnitřním pracovním prostoru – obdobně jak proton s elektronem ve vývoji AI^o na III^o.

.. III^o – Je jím vývoj Kosmicky dospělého myšlení civilizace na podkladě budování systémů s vlastní oporou činnosti – tj. Vnitřním prvkem, který nahrazuje funkci celé planety a umožňuje tvůrčí činnost. Opakuji, že tímto prvkem je Nositel vývoje, který pouhou akumulací energie reakce, tedy již svým provozem staví skelet pro zažehnutí absolutní Tvůrčí činnosti, jako dovršující možnosti Hmotného kosmu. Tuto činnost musíme rozvíjet v každém oboru, což přirozeně vyústí v nutnosti přenesení veškeré naší činnosti do meziplanetárního prostoru. Beztížný stav a vysoké vakuum budou základem pro rozvíjení Kosmické výroby, jež při využívání hmoty všech planet umožní existenci neomezeně početné civilizace při neomezených možnostech každého jedince. Vrcholem absolutní Tvůrčí činnosti je potom uplatnění posledního vnitřního prvku biologického těla: vody akumulované v našich mitochondriích, jež umožní naši cyklickou existenci stálého mládí po dobu tisíců let.

Ano, dospěním myšlení civilizace do Kosmicky dospělé úrovně ihned vytvoříme tvůrčí výrobní podmínky relativně nekonečné energie, jež skokem změní životní podmínky každého člověka do nových, pro nás dnes naprosto neuvěřitelných kvalit. To nabízí Život jako protihodnotu k současnému velikášství na všech úrovních, to nabízí za odvahu myslet v absolutních souvislostech – na III^o . 

K výše uvedenému postupu vývoje Sluneční soustavy na 3 x 3 vývojových stupních stejně stručně dodejme:

• průběh vývoje na AI^o, AII^o i na AIII^o je důsledně podle Křivky vývoje na Obr. 1, jen celková doba vývoje se postupem do okrajových podmínek vyšší úrovně úměrně zkracuje
• vždy na I^o je vývoj nejpomalejší, na II^o se vývoj exponenciálně (relativisticky) urychluje, aby v úplném závěru byly vytvořeny podmínky (dobudován skelet) k započetí tvůrčího vývoje III^o, jež je dovršením i Produktem každé základní úrovně, tj. na AI^o, AII^o a AIII^o
• jelikož naše civilizace již nejméně 50 let rozvíjí a funkčně uplatňuje vrcholné systémy založené na jednosměrné organizaci (jako absolutně nedokonalé), neúměrně prodlužuje závěrečnou fázi II^o. Důsledkem je extrémní znečistění planety i všechny známé neduhy vrcholící organizovaným zločinem a terorizmem.Naším neodkladným úkolem je dokončit vývoj na II^o vytvářením systémů umožňující Tvůrčí práci ve vnitřním pracovním prostoru. Avšak to je možné jen uplatněním vnitřní kvality resp. kvalitativní podstaty funkčních prvků každého organizačního systému - včetně společenské organizace, ve které funkčním prvkem je člověk. Jestliže chceme vychovat člověka do vysoké funkční kvality, musíme ho tedy učinit plnohodnotně se uplatňujícím funkčním prvkem příslušně dokonalého organizačního systému. Dodejme, že dnes, ve fázi Relativistického vývoje těmi systémy musí již být jen vrcholné, tj. absolutní organizační prostředky Života, přičemž začít musíme budováním Kosmicky dospělé organizace společnosti. 

Závěry pro současnost!

Civilizace je vrcholnou funkční kvalitou ve vývoji Sluneční soustavy, který se uskutečňuje na třech základních úrovních: AI^o, AII^o a AIII^o. Přitom na každé úrovni je rozhodující fází Relativistický vývoj. V něm se dosud kvantitativní systém skokem funkčně dotvoří, plnohodnotným uplatněním kvality funkčních prvků a vytvoří tak podmínky k přerodu do Tvůrčí vývojové fáze. Teprve ta má energii k vytvoření konečného Produktu příslušné kvalitativní úrovně: 

• V údobí přerodu na AI^o (v údobí vývoje hmoty) Tvůrčí fází byly (v Kvasaru) přetvořeny elementární částice na vodík, jako první produkt ve vývoji hmoty. Nutná energie k syntéze (protonu a elektronu na vodík) byla vytvářena tvůrčí energií Energetického prázdna v nejbouřlivějším vývoji Kosmu, kdy každý „prostůrek“ mezi každým protonem a elektronem byl Tvůrčí s relativně nekonečně vysokou energií Energetického prázdna. Teprve ta měla energii k přetvoření elementárních částic na prvotní prvek hmoty, tj. na prvotní Produkt. V té době celý prostor Sluneční soustavy žhnul obrovskou energií, v každém objektu bylo vyzařováno nepředstavitelné množství elektromagneticko-gravitačního záření, které ještě dnes pozorujeme i od hodně vzdálených galaxií. (Připomínám, že pozorovaný červený posuv není způsoben rychlostí pohybu zdroje, ale akumulací energie v záření s konstrukcí Nositele vývoje). To vše bylo podmíněno exponenciálním průběhem stálého přibližování elementárních částic v kosmickém objektu – stále rychlejším růstem přitažlivých sil. Avšak až dosažením nejnižší polohy protonů a pevným uvězněním elektronů byl každou dvojicí vytvořen Nositel vývoje - byl dokončen Nedospělý vývoj, byly vytvořeny podmínky absolutního uplatnění kvality a bylo zažehnuto Energetické prázdno s významem Tvůrčí činnosti, tj. činnosti III^o. To byl Relativistický vývoj na AI^o, jehož podstatou bylo pevné vymezení vnitřního prostoru (narozdíl od Reliktního záření) mezi každým elementem - jako prostředku trvalé Tvůrčí činnosti.
• V údobí přerodu na AII^o Tvůrčí fází byl přetvořen mozek zvířete na mozek prvotního člověka. Změna nastala vytvořením velké paměti s významem Vnitřního prvku, který v myšlení nahradil funkci vnějšího prostředí a umožnil tak prvotní abstraktní myšlení, tj. přetvoření zvířete na člověka. Nutným „skeletem“ pro Tvůrčí vývoj bylo stepní prostředí nedostatku, které nutilo pračlověka k prvotní práci i ke změně jídelníčku přechodem na masitou stravu – i pojídáním mršin. Poznamenávám, že nedostatek s významem prázdna je charakteristikou Tvůrčí činnosti vysoké efektivnosti, neboť její největší výkon začíná prázdnem vnitřního pracovního prostoru. Stepní životní prostředí se stává tou vrcholnou funkční kvalitou k zažehnutí prvotní tvůrčí práce biologického jedince a dosud ještě zvířete. Přitom stejně jak na AI^o i na AII^o vrcholná kvalita je vytvářena hmotným základem (protonem resp. životním prostředím) Nositele vývoje a vlastní vývoj uskutečňuje zejména prvek opačný (elektron resp. člověk). Příkladem v tomto přerodu pro současnost nám musí být úsilí zvířete, jež se zemření hladem (stálou prvotní prací, zvláště sběrem semen a pojídáním mršin) bránilo takovou měrou, až vytvořilo lidskou paměť s významem Vnitřního prvku v myšlení nahrazující celé životní prostředí - jež je naopak nezbytnou pamětí v myšlení zvířete. Úsilí, jež přetvořilo mozek zvířete na mozek člověka je tedy měřítkem pro naše budoucí úsilí, jež má naše současné, absolutně Nedospělé myšlení, přetvořit na myšlení absolutně Dospělé, tj. Kosmické. Stejným úsilím, tj. s vnitřním zaujetím i přesvědčením, my dnes musíme bojovat proti každé moci na všech úrovních, jež je bariérou pro náš další přirozený vývoj, je příčinou současného utrpení - je příčinou všech válek i všech forem teroru a terorismu.
• V analogii s přerody AI^o a AII^o i údobí přerodu na AIII^o od nás žádá skokem zvyšovat stupeň kvalitativního uplatnění, a to všech funkčních prvků v každém organizačním celku - opět jako jediný prostředek trvalého zvyšování připravenosti k „zažehnutí“ vnitřní Tvůrčí práce a tím i překonání Nulového bodu (viz Obr. 1). Nositele vývoje na AIII^o tvoří výrobní prostředí v postavení hmotného základu a civilizace v postavení jeho duševní energie. Ve smyslu kvalitativní symetrie s AI^o a AII^o, nesmí však iniciativa začínat od hmotného základu (např. rozvíjením kosmického motoru), ale od civilizace (změnou kvality našeho myšlení), což od nás vyžaduje:

.. Relativistický vývoj zvyšování Funkční hmotnosti M celku započít silově funkčním přibližováním všech lidí planety plnohodnotnou spoluprací (analogické ke stále se urychlující koncentraci protonů pro zaujmutí nejnižší polohy každého z těch miliard a miliard v jednom objektu). Ano, to je možné jen spontánní spoluprací (analogické ke gravitační síle) na všech úrovních organizace celé civilizace, neboť jen plnohodnotná spolupráce umožňuje plnohodnotné uplatnění každého člověka a stálé přibližování člověka k člověku, národa k národu a každého státu ke všem státům ostatním

.. prvotním počinem v tomto směru kvalitativního přetváření myšlení člověka vždy bylo a je náboženství, jež člověka nabádá k lidství, pomoci bližnímu i odpouštět. Civilizaci náboženství vychovávalo v posledních asi třech tisíciletích a proto muselo být podáno tak, aby svou úlohu plnilo až do naší Dospělosti - avšak s maximální účinností v době, kdy člověk měl minimální znalosti. Proto skutečnosti konstrukce Života musely být podávány ve zjednodušené i výchovně účinné formě. Dnes jsme dospěli do závěrečné fáze Nedospělého vývoje, máme se stát Kosmicky dospělými a proto musíme hledat nuance absolutní organizace Života. Přitom toto hledání, skoková kvalitativní změna v našem myšlení přibližující člověka k člověku, je procesem, jenž náboženství označuje jako SPASENÍ! Dodávám, že se neuskutečňuje „zázrakem“, ale vnitřně tvůrčím postojem každého člověka: upřímnou a nezištnou spoluprací na všech úrovních civilizace

.. jestliže člověk má svou kvalitu myšlení zvyšovat až do absolutních úrovní, musí nastoupit osvojení si absolutních znalostí organizace Života, jež současně představuje i absolutní motivaci stát se Kosmicky dospělým. Naším prvotním úkolem musí tedy být pochopení zákonitého vývoje Života kosmu - jako exponenciální vývoj Funkční hmotnosti M s významem stálého zvyšování kvality funkčních prvků a stupně uplatnění této kvality v organizaci každé činnosti Hmotného kosmu. Dodejme, že tím více v organizaci civilizace, jež je vrcholem vývoje Života tohoto Hmotného kosmu, a ve které se plnohodnotným funkčním prvkem musí stát každý člověk. Závažnou inspirací musí být i organizace Duchovního prostoru, přitom nejen ve své nabídce nekonečně krásné i nekonečně dlouhodobé posmrtné existence, ale i nutnosti strastiplně odbourávat každou naši současnou nekvalitu, každé naše prohřešení, kde způsobení válečných konfliktů namísto včasného zahájení dovršujícího vývoje civilizace je prohřešením nejvyšší nízkosti a dnes se týká všech politiků

.. vzápětí musí nastoupit budování Kosmicky dospělé organizace společnosti, jež má Kosmicky dospělou (induktivní) organizaci - umožní vrcholovou spolupráci všech lidí, všech institucí, všech národů resp. států a tím i vrcholné uplatnění kvality každého člověka. Ovšem k tomu je třeba přijetí mnoha nezbytných opatření, jež vyžadují cíleně řízenou spolupráci mezi všemi státy světa. Zdůrazňuji, že ta je možná jen vytvořením společného řízení civilizace: ustanovením Presidia civilizace (podrobněji viz Zákon č. I). Prvotním úkolem této instituce je vytvoření jediné (pořádkové) armády civilizace, pod velením Presidia civilizace, zrušení všech armád státních, zrušení všech vojenských paktů a zamezení svévolnému počínání jakéhokoliv státu – byť by bylo s dobrým úmyslem

.. teprve potom budeme moci rozvíjet vrcholné (kosmické) výrobní prostředky, neboť ty nám umožní zasahovat do Kosmicky dospělého životního prostředí, kam budeme moci jen jako Kosmicky dospělí. A teprve tehdy získáme právo na život neuvěřitelné krásy a možností vyúsťující v cyklické existenci – tj. v existenci stálého mládí, vrcholné kosmické výroby v meziplanetárním prostoru při využívání nekonečného množství materiálů všech planet … při nezištné spolupráci a přátelském postoji všech lidí ke všem lidem na planetě i v Kosmu. Teprve tehdy zvítězí láska nejen v pohádkách, ale i na naší planetě.