P4. Veličiny a zákonitosti absolutní konstrukce Života

Zákon vývoje (absolutní teorie relativity)

Absolutní zákony jsou základním prostředkem Kvalitativní metody myšlení a jsou nezastupitelné. Jejich obrovská efektivnost je dána jejich obecným uplatněním pro jakoukoliv činnost uskutečňovanou kdekoliv v kosmu: v prostoru Duchovním i Hmotném. Je až neuvěřitelné, že jakýkoliv děj, tj. i ten, který chci objevit, musí mít organizačně funkční charakteristiky, které popisují absolutní zákony. Zákon vývoje poskytuje informace o zákonitém průběhu vývoje každého absolutního děje kosmu i o podstatě vývoje – jak vyplývá již z definice.

Definice Zákona vývoje:

Každý plnohodnotný systém v nekonečně rozměrném kosmu se neustále vyvíjí, přičemž podstatou tohoto vývoje je zvyšování (akumulace) energie v rozvíjející se soustavě. Předmětný vývoj se vždy uskutečňuje ve dvou opačných fázích - ve fázi NEDOSPĚLÉ a ve fázi DOSPĚLÉ.

Ve Hmotném ( kladném) prostoru mají tyto charakteristiky:

- fáze Nedospělá staví z akumulované energie skelet, a to tím rychleji, čím více se blíží jeho celkové dostavění, jež umožňuje násobné funkční uplatnění prvků skeletu. Proto závěrečné údobí dostavby je údobím nejprudšího vývoje: údobím DOTVOŘENÍ, údobím diplomové práce, údobím relativistickým - viz vzestupná větev Křivky vývoje na obr. 1

- fáze Dospělá začíná ihned po dostavění skeletu, jehož existence dostatečné pevnosti a kvality je podmínkou zažehnutí tvůrčí práce - jako podstaty vývoje v dospělosti. Zdrojem tvůrčí energie je Energetické prázdno uvnitř skeletu, jež je veličinou opačnou (kvalitativně symetrickou) ke hmotě. A stejně jak dokončený skelet je vrcholným funkčním prostředkem nekonečně vysoké energie pro Nedospělou činnost, stejně čisté Energetické prázdno musí být tvůrčím prostředkem nekonečné energie pro Dospělou činnost. Postupem vývoje je však tvůrčí práce uvnitř skeletu stále složitější, proto relativně nekonečná energie již první vybudovanou vnitřní kvalitou se rychle snižuje, aby později byl úbytek stále pomalejší – viz sestupná větev na obr.1.

V Duchovním (záporném) prostoru jsou tyto opačné charakteristiky:

- fáze Dospělá buduje skelet (při exponenciálním zvyšování Tvůrčí energie E´ podle vzestupné větve)

- fáze Nedospělá tento skelet zaplňuje kvantitativní energií z hmotného prostoru – Dušemi biologických jedinců. Toto zaplňování postupně snižuje výkon Funkční energie E (s významem množství nových informací v jednotce času) podle sestupné větve.

Zdůrazněme, že nejen navzájem opačné jsou fáze dospělá a nedospělá v jednom prostoru, opačný je i charakter vývoje v obou základních prostorech, tj. ve Hmotném a Duchovním - ale i v podsvětelném a nadsvětelném prostoru. Opačné jsou i charakteristiky organizace a vývoje systémů absolutních kvalitativních (myšlení člověka) a kvantitativních (tělo člověka).

a) Vývoj činností ve Hmotném prostoru

Nejdůležitější informace poskytuje vlastní Křivka vývoje na obr. 1, jež každé kvalitativní úrovni V organizačního systému přiřazuje odpovídající Funkční energii E a Funkční hmotnost M, kde E=M a mají následující význam:

- Funkční energie E je množství energie, kterou soustava disponuje při své funkční činnosti. Jinými slovy: E číselně (násobkem základního řešení s E = 1) hodnotí výkon a funkční možnosti soustavy na dané kvalitativní úrovni V.

- Funkční hmotnost M … číselně hodnotí (násobkem základního řešení s M = 1) kvalitu funkčních prvků a stupeň funkčního uplatnění této kvality v organizaci soustavy na dané kvalitativní úrovni V.

Konstrukce Křivky vývoje pro Hmotný prostor vychází z těchto předpokladů:

- Život je energie projevující se jako neustálý pohyb, kde pohyb znamená existenci energetického kvanta (příslušného množství energie) podle dosažené kvalitativní úrovně mezi hodnotou počáteční (hodnotou 1) a hodnotou relativně nekonečně vysokou. Přitom ekvivalentní je pohyb postupný a funkční pohyb v soustavě, neboť vždy se jedná o systém disponující určitými E, M. Není podstatné zda-li příslušné E, M bylo dosaženo okamžitou rychlostí pohybu nebo operační rychlostí funkčního systému, neboť i urychlováním hmoty je budována funkční organizace vyšší E, M. Je jí Nositel vývoje, jež urychlováním stále zvyšuje kvalitu funkčních prvků, jejich koncentraci relativistickými změnami prostorového vymezení a zintenzivňuje jejich vzájemné silové vazby. A těm přísluší určitá okamžitá kvalitativní úroveň V. Proto postupná rychlost modeluje kvalitativní úroveň V jakékoliv činnosti. Přitom dosažení určité kvalitativní úrovně V je podmíněno dosažením odpovídající Funkční energií E a Funkční hmotnosti M, jež vystihuje nutné kvalitativně funkční prostředky soustavy k dosažení tohoto E

- jinými slovy: každá životní forma má svou funkční organizaci, které přísluší určitá kvalitativní úroveň V a jí odpovídající množství energie, kterou ve svém funkčním provozu disponuje, tj. Funkční energie E

- společné měřítko kvalitativní úrovně V pro funkční organizaci i vlastní urychlování je dáno ústředním postavením Nulového bodu s E, M relativně nekonečné hodnoty, jež má význam jak Produktu funkční činnosti, tak dosažení rychlosti světla, jež je Produktem podsvětelného urychlování. Chybějící rychlost je stejným oddělením od Nulového bodu, jako existence převodových prvků, jež funkční prostor soustavy oddělují od Produktu soustavy a určuje tím její absolutní kvalitativní úroveň

- prostředkem k dosažení Funkční energie E v nedospělé vývojové fázi je odpovídající Funkční hmotnost M s významem kvality funkčních prvků soustavy a stupně uplatnění této kvality v provozu soustavy, jež se vývojem zvyšuje. Z toho vyplývá, že E = M

- podstatou organizace v nedospělé fázi (v oboru podsvětelných rychlostí) je činnost uskutečňovaná ve hmotném skeletu. Každý příčel tohoto skeletu znamená znásobení funkce každého prvku, jež vyúsťuje ve vyšší E i M soustavy. Proto křivka vystihující vztah V (rychlosti pohybu) a E=M musí mít exponenciální průběh jejich zvyšování. Totéž platí i pro prosté urychlování hmoty: i v ní dochází k “zahušťování” skeletu – právě relativistickými změnami hmoty (relativistické přiblížení hmoty a jejího pohybového pole), jež disponuje stále vyšší energií. Dodejme, že jako nutná příprava pro překonání rychlosti světla, tj. pro opačný, nadsvětelný vývoj, kde pevnost skeletu je nutná k zažehnutí Energetického prázdna (jako zdroj “Dospělé” tahové síly k pohybu hmoty v nadsvětelném prostoru)

- podstatou organizace v dospělé fázi (v oboru nadsvětelných rychlostí) je tedy tvůrčí činnost uskutečňovaná uvnitř hmotného skeletu, kde prostředkem této tvůrčí činnosti je práce Energetického prázdna vymezeného hmotným skeletem nezbytné pevnosti

- dosažením této pevnosti skeletu je dokončen nedospělý vývoj soustavy, jež tím získala relativně nekonečně velkou Funkční energii E a Funkční hmotnost M - relativně k vytvoření nutných podmínek pro zahájení tvůrčího (dospělého) vývoje, tj. i k překonání rychlosti světla

- zdrojem tvůrčí energie je Energetické prázdno uvnitř skeletu, jež je veličinou opačnou (kvalitativně symetrickou) ke hmotě. A stejně jak dokončený skelet je vrcholným funkčním prostředkem nekonečně vysoké energie pro Nedospělou činnost, stejně i čisté Energetické prázdno (jako tvůrčí prostředek maximální tvůrčí koncentrace) musí být tvůrčím prostředkem nekonečné energie pro Dospělou činnost

- tvůrčím vývojem je budována vnitřní kvalita ve vnitřním pracovním prostoru P´, která exponenciálně snižuje výkon tvůrčí práce – tím, že každá nová souvislost vyžaduje úměrně prodloužit tvůrčí pracovní dráhu. Jestliže Tvůrčí hmotností M´označíme stupeň čistoty Energetického prázdna a Tvůrčí energií E´ výkon tvůrčí práce s významem množství energie, jež má funkční soustava k dispozici pro funkční činnost, platí, že E´= M´, přičemž jejich hodnota vývojem na vyšší kvalitativní úroveň se exponenciálně snižuje – tím, že vybudovanou vnitřní kvalitou se prodlužuje operační dráha tvůrčí práce

- podstata činnosti nedospělé je opačná k činnosti dospělé, obě činnosti poskytují logiku průběhu křivky vývoje: exponenciálního zvyšování v závěru fáze Nedospělé a exponenciálního snižování na začátku fáze Dospělé. To je důkazem kvalitativní symetrie fáze Dospělé i Nedospělé, a to co do podstaty funkční činnosti, průběhu vývoje i délce trvání obou fází. Zatím co nedospělá má omezenou dobu trvání, fáze dospělá může trvat neomezeně, neboť vždy je tvůrčí práci možné obohatit dalším prvkem (viz zařizování bytu). Naopak v nedospělém údobí závěrečná fáze musí představovat extrémně energeticky náročnou činnost, přičemž vysoká energie soustavy v nedospělých podmínkách vytváří neudržitelný a tím i kritický stav, který lze vyřešit jen jedním způsobem: přechodem z fáze Nedospělé do fáze Dospělé, tj. tvůrčí. (Velmi poučné pro naši současnost).

Zbývá určit průběh křivky vývoje. Analogie se speciální teorií relativity, avšak zvláště konkrétní průběh všech známých příkladů plnohodnotného vývojového děje, podle průběhu rychlosti budování skeletu v nedospělé fázi a průběhu rychlosti zmenšování stupně čistoty Energetického prázdna ve fázi dospělé, dokazují, že:

- v oboru podsvětelných rychlostí platí: E = M = 1 / k, kde koeficient relativity k = (1 - v2 / c2)1/2 

- v oboru nadsvětelných rychlostí platí: E´= M´= 1 / k´, kde koeficient kvality k´ = (1 - c2 / v2)1/2.

Vykreslení vlastní Křivky vývoje je již jednoduché: jednotlivým kvalitativním úrovním V, vynášeným na ose X, přiřadíme příslušnou hodnotu E = M na ose Y. Na obr.1 jsem křivku nazval Křivkou vývoje civilizace, ovšem platí pro jakýkoliv vývojový děj uskutečňovaný v Hmotném prostoru, neboť každý vývoj v tomto prostoru má stejnou podstatu vyplývající z prostředku vývoje, a tím je budování skeletu ve fázi nedospělé a vytváření vnitřní kvality tvůrčí prcí Energetického prázdna uvnitř tohoto skeletu. Tuto podstatu mají: Sluneční soustava, myšlení člověka v každém jeho dílčím i dlouhodobém vývoji, vývoj civilizace, lásky apod, tj. pokud jde o kvalitativní soustavu. (Naše tělo je systémem kvantitativním a vše je opačné – viz později). Pro konkrétní konstrukci Křivky vývoje je postačující stanovit dobu učebního vývoje, která zohledňuje okrajové podmínky celého vývoje. Jestliže tyto podmínky zůstanou po celou dobu vývoje stejné, bude průběh E, M a E´, M´ důsledně podle Křivky vývoje. Zajímavé informace získáme o vývoji Sluneční soustavy, jestliže ji považujeme za jedinou soustavu zákonitě se rozvíjejících a na sebe navazujících vývojových celků (Životů): vývoje hmoty, vývoje biologického života, mechanického života a elektronického života. Z délek posledních tří lze stanovit délku celkového vývoje naší Sluneční soustavy na dobu 1013 let, představa současná se týká až závěrečné fáze vývoje hmoty.

b) Vývoj Duchovního prostoru

Duchovní prostor je kvalitativně symetrický a proto i opačný ke Hmotnému. Ve smyslu obecného uplatnění Zákona kvalitativní symetrie musí mít opačné (tj. kvalitativně symetrické) vlastnosti, kterými jsou následující skutečnosti:

- existuje jen jediný vývoj v Dospělé fázi a jediný v Nedospělé fázi, a to jako jediného celku s rozměrem galaxie - zatímco ve Hmotném prostoru každý vývoj může být opakovaný, často v nových okrajových podmínkách a vždy samostatně pro i ten nejmenší celek

- vývoj začíná fází Dospělou, kdy je s průběhem vzestupné křivky budován skelet - zatímco ve Hmotném prostoru každý vývoj vždy začíná Nedospělou fází

- ve fázi Nedospělé není budována žádná vlastní vnitřní energie, naopak vnitřní prostor vybudovaného skeletu Duchovního (Záporného) prostoru je životním prostředím nekonečně vysoké energie pro vrcholnou energii Hmotného prostoru, kterou je Duše každého biologického jedince.

Jelikož kvalitativně symetrickou vlastností je záměna Dospělé a Nedospělé fáze, tvar obou větví (vzestupné a sestupné) zůstává stejný. Zbývá vysvětlit funkční procesy v Duchovním prostoru v takových funkčních charakteristikách, které by jednoznačně umožnily funkční vývoj Duchovního prostoru důsledně podle Křivky vývoje. V dalších kapitolách popíší více informací, zde se soustředím na nejpodstatnější:

Dospělý vývoj:

- (v Duchovním prostoru) započal motivační indukcí Energetického prázdna Kosmickým vědomím (náboženský název Bůh), jež spolu vytvořili první funkční celek dvou opačných kategorií vyplňujících celý nekonečný vesmír. Poznamenávám, že před tím byl relativně nekonečně dlouhodobý vývoj Kosmického vědomí tvořivým úsilím Energetického prázdna při svém uplatnění na Io. Byla to jediná činnost bez existence opačného prvku, i když relativně “brzy” lze předpokládat prvotní motivaci Kosmického vědomí

- produktem bylo stálé rození tří absolutně dokonalých hmot: MI, MII, MIII

- záporná hmota MII, jako veličina IIo kvalitativních charakteristik, je stabilizačním prvkem, na jehož povrchu byly katalytické podmínky pro rození dalších hmotných trojic (vlastnost kvalitativně symetrická k IIo v Hmotném prostoru). Každá nová MII ve zrozené trojici představovala povrch vyšší účinnosti, výsledkem byl exponenciální vývoj E, M Duchovního prostoru podle vzestupné větve Křivky vývoje.

Nedospělý vývoj (v prostoru jediné galaxie, jako jediného i základního funkčního celku):

- začíná proniknutím prvních Duší nejjednodušších biologických jedinců (z první sluneční soustavy v galaxii) do Duchovního prostoru, přinášející prvotní informace ze své jednoduché existence. To je impuls k ukončení rození záporných hmot - E, M se přetvářejí na E´, M´, kde “tvůrčí” náplní je přenos informací mezi dvěma biologickými jedinci, jež se uskutečňuje v prostředí nekonečné energie Kosmického vědomí stabilizované Energetickým prázdnem

- velikost E´, M´ je dána přírůstkem nových informací do celého systému. Postupem nedospělého vývoje se stále více informací opakuje a opakování stejného je tím, co exponenciálně snižuje E´, M´ - podle průběhu sestupné větve na obr. 5b

- vývoj nikdy nekončí, neboť každý nový zážitek všech dalších biologických jedinců (včetně nás) je novou informací, která obohacuje celek, tj. celý vnitřní prostor jedné galaxie – i když z našich informací jako nové bude považováno jen nepatrné torzo. Podstatné ovšem je, že po “proniknutí” do Duchovního prostoru budeme prožívat nekonečně krásnou a nikdy nekončící existenci.

S přáním dnes o “proniknutí” alespoň do absolutních informací se loučí a srdečně zdraví

 

srpen 2003                                                                                                                                                 Ing. Hanák Zdeněk