P15. Veličiny a zákonitosti absolutní konstrukce Života

Náš mozek ke svému myšlení potřebuje Motivaci. Má-li člověk se něčím vážněji zaujmout, potřebuje silnou motivaci. Přitom tou nejsilnější motivací dnes jsou peníze. Ano, potřebuje je každý. Většina pro zajištění své holé existence, někteří …, aby měli ještě více, neboť peníze jsou dnes Moc, peníze jsou váženost, možnost koupit si cokoliv - včetně prosazení svých záměrů. V čase obecného nedostatku se pochopitelně většině jeví přirozené zabývat se tím, co má okamžitý užitek. Člověk přemýšlivý, zvláště když si přisvojuje právo formovat Společenské vědomí, by ovšem se měl ve svém shonu zastavit, zamyslet se a položit si otázku: co je vlastně ten Život, co od nás chce a jaké nám k tomu dává možnosti – proč se stále musíme tak pachtit? Dříve, než uvedu podrobnější informace, dovolte mi stručně konstatovat:

- žijeme ve výjimečné době, ve fázi nekonečných potřeb, kde příčinou vytváření těchto potřeb je jejich realizace absolutně nedospělými systémy, navíc v blízkosti jejich nepřekročitelné výkonnostní bariéry vyžadující, v důsledku uplatnění relativistických podmínek, obrovské provozní a udržovací náklady. Vzpomeňme na výrobní kolosy, dálnice, železnice, atomové elektrárny, rozvody elektrické energie, plynovody …, jaké výrobně pořizovací náklady si vyžádaly a člověku poskytují jen základní možnosti: ohřát se, přepravit se z místa na místo, často za strastiplných podmínek. Vzpomeňme však i na závody FI – závodiště v nedokonalých a často nefér podmínkách vytváříme v každé činnosti

- člověk žije materiálními potřebami, v organizaci společnosti vládne ekonomika. Hlavním cílem je být ekonomicky úspěšný, a to často za cenu nevybíravých spekulací. Přímým důsledkem je současný labyrint stále naléhavějších potřeb, které člověka stále více zotročují, tj. poutají veškerou jeho osobnost k zajištění nespočet “neodložitelných” úkolů. Přímým důsledkem jsou ovšem i stále vyšší náklady na řízení a obranu společnosti s následným omezením člověka nejrůznějšími nařízeními – vrcholící strašákem terorizmu

- níže vyslovím argumenty pro vysvětlení současných nekonečných potřeb i nekonečných rozporů těmito příčinami:

    .. realizování všech životních potřeb absolutně nedospělými organizačně funkčními systémy, jejichž využití Život má jen pro základní vývoj společnosti. “Zdravá společnost” by měla bez problémů i včas odhalit zrádnost podmínek Nedospělé organizace založené na jednosměrném funkčním provozu těchto systémů

    .. příčinou absolutně nízkých výkonů a funkčních možností všech současných systémů je jejich funkční povrchovost, neschopnost plnohodnotného uplatnění svých funkčních prvků

    .. neschopnost plnohodnotného uplatnění funkčních prvků má svůj exponenciálně se zvyšující negativní dopad při honbě za dosažením mezních výkonů. (Vzpomeňme na absurdnost požadavku maximálních pracovních výkonů od nesvobodného člověka, který nemá zájem na prosperitě otrokáře na kterémkoliv stupni). Tehdy rychle narůstá celková pracnost, která prohlubuje náš hlad po stále nových potřebách.

Člověk ve své současné malosti, zapříčiněné stále kontaktnějším sepětím s prvotními (Nedospělými) systémy, je fascinován stále novými možnostmi jejich řešení a neuvědomuje si past Nedospělosti, kde právě Nedospělost je podstatou nekonečných možností výrobních řešení, z nichž však každé je absolutně Nedospělé, Nedokonalé. A výkonnější systémy jsou výkonnější jen srovnáváním ve své kategorii Nedospělosti. V tomto směru je zdánlivě pravdivou snahou cesta udržitelného rozvoje. Avšak ani tento směr nemá pro budoucnost řešení, je spíše jen příštipkařením při oddalování nástupu absolutního vývoje.

V kapitolách II.1,2 a v P2 až P4 jsem zdůraznil všesměrné uplatnění tří Absolutních zákonů Života vyúsťujících ve skutečnosti, že vyšší kvalitativní úrovně je možné dosáhnout jen vyšším stupněm uplatnění kvalitativní podstaty funkčních prvků soustavy, tedy vyšší Funkční hmotností M. Dále jsem konstatoval, že ve smyslu Zákona tří prvků v každém oboru musí být řešení na třech stupních, přičemž každý vyšší stupeň musí mít vyšší Funkční hmotnost M. Přitom nejvyšší stupeň organizace, dovršující organizace, se musí vyznačovat logickým dovršením vývojového trendu nižších stupňů. Dané uspořádání navíc musí mít význam absolutního hodnocení našich činností, pokud najdeme vztahové souvislosti k absolutní (ústřední) veličině Hmotného kosmu.

Smyslem každé naší činnosti je vytvoření PRODUKTU. Víme, že každý proces vyžaduje mnoho práce, avšak tato práce získá smysl až tehdy, je-li završena vytvořením konečného produktu KP s významem funkčně upotřebitelné kvality nezbytné kvalitativní stálosti – tj. “životnosti”. Jestliže nevytvoříme produkt této nezbytné kvality, nemáme proč činnost vytvářet, neboť vše bez jakéhokoliv zisku zanikne. Úvahu dotvořme definicemi vyplývající ze Zákona kvalitativní symetrie:

- Život na své základní úrovni musí být spoluprací dvou opačných kategorií, kterými jsou prostor Duchovní a Hmotný

- jejich podstatou musí být opačné uplatnění dominantní veličiny, opačná organizace činnosti a opačný prostředek vývoje. Uveďme kvalitativně opačné charakteristiky podstaty organizace ke zdůraznění, co je skutečně důležité ve Hmotném prostoru, co je důležité právě dnes:

    .. funkční podstata: ve Hmotném prostoru činnost se realizuje vývojem energie s cílem vytvoření Produktu, přičemž není možné vytvořit nekonečně vysokou energii. Produkt je jen prvotní energií pro rozvíjení nové činnosti. V Duchovním prostoru musí naopak nekonečně vysoká energie být podstatou organizace a její vytvoření musí být dílem Dominantní veličiny nekonečné energie (Kosmické vědomí – Bůh)

    .. prostředek vývoje systému: v Duchovním prostoru je prostředkem vývoje rozmnožování funkčních prvků Absolutních kvalit, opačnou podstatou vývoje ve Hmotném prostoru musí být vývoj kvality funkčních prvků a stupně uplatnění této kvality s významem Funkční hmotnosti M. A jestliže zvyšování kvalitativního uplatnění je prostředkem vývoje, musí plnohodnotné uplatnění kvalitativní podstaty funkčních prvků být prostředkem absolutních, tj. vrcholných systémů kosmu.

Každá současná činnost je realizována podle obr. 3a. Jakékoliv zařízení, které dnes používáme, přetváří energii energetického zdroje až na akční energii, která z vnějšku, za nezbytné asistence naší planety, buduje konečný produkt KP. Podstatou je skutečnost, že vnitřní prostor KP nelze funkčně využít, činnost nelze uskutečnit bez opory planety a veškerou energii k výrobě soustavy (pro požadovanou funkční energii E a Funkční hmotnost M) i k jejímu provozu je třeba dodat z vnějšku.

Lze prokázat, že všechny současné metody, společenské i výrobní systémy, realizují své produkty podle jednoho ze tří řešení schematizovaných na obr. 2 - dáno obecným i nekompromisním uplatněním Zákona tří prvků. Jsou to: řešení přímkové (řešení I°) , řešení rovinné (řešení II°) a řešení prostorové (řešení III°). Nezbytnými veličinami všech řešení je pracovní prostor PP (koná se v něm prvotní práce) a vlastní konečný produkt KP, pro který celou činnost realizujeme. V řešeních I° a II° prvotní práci musíme, abychom vytvořili produkt, ještě upravit převodními prvky p. Až v řešení III° převodní prvek chybí a skutečnost je znakem dovršení vývoje oboru. Uveďme příklady:

Co je podstatné pro obecné úvahy, které kvalitativní metoda myšlení dovoluje uplatnit v nesčetných analogiích (např. pro společenskou organizaci):

    .. převodní prvky (zvláště píst) musí být maximálně odlehčené, musí co nejméně uplatnit svou hmotnou podstatu (tj. hmotnost) – nejlépe by bylo být nehmotnými a uplatňovat se jen svým povrchem, pevností při absolutním zachování tvaru (píst a ojnice jsou ovšem alespoň funkčními prvky, dá se říct, že mají svou “identitu”, zatímco palivo v PP je jen expandující masou). V analogii pro člověka v totalitním systému to znamená být vláčným, poddajným, nemít "páteř"

    .. řešení I° nedovoluje přiblížení PP ke KP větší než připouští nezbytná délka ojnice p2

    .. nitro působiště KP je funkčně nevyužitelné.

Poznámky jsou jen zdánlivě nepodstatné, neboť každá charakteristika prvku (zvláště nutnost potlačit kvalitativní podstatu převodních prvků a identitu prvotní energie) má obecnou platnost a jí je možné dotvořit představy v jiných oborech.

    .. hmotnost lopatek (převodního prvku p1) již funkčně není soustavě tak na obtíž. Ovšem u turbin vysokých otáček musí být odlehčené, aby se odstředivou silou neutrhly od rotoru. Uplatnění kvalitativní podstaty (hmotnosti) je vyšší než na I° - jak u p1, tak u pracovního média, tj. proudu vody, kde každá molekula má svou identitu pohybu

    .. řešení II° dovoluje nejtěsnější přiblížení pracovního prostoru PP k působišti konečného produktu KP, avšak bez pracovního kontaktu

    .. nitro působiště KP je funkčně nevyužitelné.

    .. každá odhozená molekula se bezezbytku uplatňuje svou hmotnou podstatou, neboť zrychlení při odhození vytváří reaktivní sílu. Ovšem toto uplatnění je jen za cenu své destrukce. Proto je znakem absolutně nízké organizace i omezené efektivnosti systému, i když je vrcholným řešením oboru. Zdůrazněme, že možnostmi Absolutně Nedospělé organizace

    .. řešení III° dovoluje přímý pracovní kontakt PP s KP podle principu akce a reakce. Akce pracovního média v PP vytváří reakci, která je již konečným produktem KP – tahovou silou

    .. nitro působiště KP je opět funkčně nevyužitelné.

Předznamenávám, že způsob uplatnění prvotní energie i převodních prvků v oboru motorů lze v analogii výstižně použít k popisu uplatnění Člověka ve společenských systémech různých úrovní, a tedy k jednoznačnému hodnocení všech současných společenských systémů. Úroveň systému potom limituje obecnou úroveň myšlení člověka.

Zamysleme se tedy nad charakterem činnosti jednotlivých stupňů a vyznačme skutečnosti, jež jsou důkazem, že III° je vrcholnou možností organizace jednosměrným provozem, tj. Absolutně nedospělé organizace, a že dále již neexistují jiné (účinnější) možnosti:

- na I° prvotní energie se uplatnila statickým rozpíráním, na II° byl prvotní energií proud vody (tj. rovnoměrný pohyb) a na III° byl prvotní energií nerovnoměrný pohyb, jež je konečnou možností pohybu

- na I° prvotní energie byla na konečný Produkt přetvářena dvěma převodními prvky (p1 + p2), na II° se uplatnil jen jeden převodní prvek (p1), a na III° byly převodní prvky úplně odbourány – není tedy již dále co odbourávat, neexistuje již žádné další řešení.

Tři stupně řešení, důsledně podle Zákona tří prvků, vyčerpaly všechny možnosti konstrukce v oboru Nedospělé organizace motorů.

Obdobně jak v oboru motorů, lze i ve všech ostatních oborech lidské činnosti charakterizovat řešení I°, II° a III° efektivnosti, tj. řešení přímkové, rovinné a prostorové – viz obr. 2b. V elektronice jsou nejprimitivnějším řešením (I°) obvody s prvky jediné funkce (elektronky, kondenzátory, odpory apod.), II° jsou tenké vrstvy a III° efektivnosti, nejdokonalejším řešením, je polovodičová elektronika. V oboru výroby energie je vrcholným řešením III° atomová elektrárna a v oboru dopravy raketa, zatímco I° je auto, vlak, loď a II° je letadlo. Ilustrativní je i obor průmyslové výroby: I° je rukodělná výroba, kdy každý pracovník sám realizuje většinu výrobních kroků, II° jsou jednoduché výrobní linky a řešením vrcholovým (III°) jsou výrobní linky s roboty – viz obr. 2b.

Příklady naznačují, že podstatou vývoje civilizace bylo hledání stále dokonalejších řešení i zdokonalování všech řešení, neboť realizace III° je ve všech oborech extrémně náročná – a to jak na vlastní výrobu systému, tak na jeho provoz. Příčina je prostá a vysvětluje ji obr. 2b: jakékoliv řešení představuje určité množství funkční energie, které do soustavy musíme vložit (nakumulovat) v procesu výroby i provozu. Sledujme obr. 2b, ve kterém na ose x je vynášena kvalitativní úroveň (rozčleněná na řešení I°, II°, III°) a na ose y je vynášeno množství funkční energie E, které charakterizuje funkční možnosti konkrétního řešení. Přitom není možné vyrobit soustavu určitého stupně řešení, aniž bychom soustavě výrobou nedodali příslušné množství energie podle obr. 2b. Nejnižší množství funkční energie E přísluší řešení I° (přímkovému), vyšší řešení II° (rovinnému) a nejvyšší množství E přísluší řešení III° (prostorovému). Přitom v každém řešení je rozpětí kvalitativní úrovně i příslušného množství funkční energie E podle stupně propracovanosti a výkonu konkrétního řešení. Výše vyslovené konfrontujme s našimi zkušenostmi nejprve v oboru dopravy:

auto je v oboru motorové dopravy nejjednodušším řešením a je energeticky nejméně náročným - základní propracovanost má hodnotu E = M = 1. Vyšším stupněm vybavení (nejrůznějšími pomocnými doplňky a posilovači) zvyšuje se kvalitativní úroveň, avšak funkční energie E, zhodnocující funkční možnosti auta, se příliš nemění. Auto vždy totiž zůstane prostředkem, který se pohybuje po povrchu planety, má omezenou rychlost pohybu, kterou nepřízeň počasí a chyby člověka ještě podstatně sníží, nebo i zastaví - často s trvalými následky. Minimální možnosti řešení I° křivka funkční energie E zhodnocuje svou minimální strmostí a mnohá funkční omezení staví bariéru I°, která nedovoluje využít plného teoretického rozsahu řešení I° ani za cenu těch nejvyšších nákladů

letadlo má jednoznačně vyšší možnosti než auto. Má možnost manévrování v rovině, pevný povrch planety potřebuje jen ke startu a přistání. Omezením jsou výška letu, povětrnostní podmínky zejména při přistání, délka letu a relativně malá rychlost pohybu – i když ta je v podmínkách planetární existence, zvláště ve srovnání k možnostem řešení I°, poměrně dostatečná. Možnostem odpovídá vyšší strmost křivky energie a vyšší rozpětí funkční energie E podle konstrukce letadla. Avšak ani nejlépe navržené, provedené a vybavené letadlo nepřekročí kvalitativní úroveň a funkční energii příslušející bariéře II°, i kdybychom do vývoje vložili sebevíce peněz a “zlepšovatelského úsilí”. Přitom výkony a možnosti současné letecké dopravy, které dnes tak obdivujeme, jsou z pohledu absolutních možností naprosto úsměvné. My totiž potřebujeme se pohybovat automatizovaně, bez zásahu člověka do řízení, s vyloučením jakýchkoliv havárií, při možnosti startu a přistání bez letiště, kdekoliv na povrchu planety naší i jiných, při jakémkoliv počasí a při přepravě málo dní kamkoliv v celém prostoru Sluneční soustavy

Konstatujme, že není moudré realizovat systémy v blízkosti bariéry řešení nejen III°, ale ani II°a I°, neboť vždy jde o utrácení peněz bez dostatečné efektivity, nebo lépe o zbytečné utrácení prostředků planety. Pochopitelně civilizace ve svém učebním vývoji, který současností dovršujeme, musí objevit řešení III° ve všech oborech, neboť každé od nás vyžaduje mobilizaci tvůrčích sil k objevení technologií, které potřebujeme a které rozvíjejí naše znalosti v oborech pomocných: elektroniky, metalurgie, prvotních kosmických zkušeností apod. Je však třeba si včas vytvořit nadhled a myslet komplexně. Přitom pro současnost tento nadhled již musí být absolutní. Proč? Vyslovme tři nejdůležitější důvody:

- naše civilizace již objevila řešení III° ve všech oborech (většinou již před více než 50-ti lety) a rozvinula je do dostatečné úrovně

- další vývoj je již nad mezí efektivní realizace. Věda již přestává objevovat zcela nové a jen za cenu vysokých nákladů vylepšuje doprovodné činnosti dávno objevených konstrukcí: civilizace přestala být badatelem a stala se zlepšovatelem při utrácení tvůrčích sil i výrobních kapacit

- výše uvedené je tím smutnější, že veškeré úsilí je soustředěno na rozvíjení prostředků, které jsou absolutně nedokonalé a civilizaci mají sloužit jen po dobu učební fáze.

Pro trvalou existenci civilizace jsou potřeby řádově vyšší a současné nekonečné zlepšovatelské snahy jsou naprosto nesmyslné. Posuďte sami:

- potřeby v oboru dopravy jsem již naznačil: pohybovat se automatizovaně, bez zásahu člověka do řízení, s vyloučením jakýchkoliv havárií, při možnosti startu a přistání bez letiště, kdekoliv na povrchu planety (naší i jiných), při jakémkoliv počasí a při přepravě málo hodin nebo dní podle vzdálenosti, avšak kamkoliv v celém prostoru Sluneční soustavy

- ovšem to jsou jen potřeby dopravy pro Dospělou výrobu, jejímž základem je její převedení do meziplanetárního prostoru, tj. do prostředí vysokého vakua, beztížného stavu a do blízkosti k materiálním zásobám jednotlivých planet

Nutnost dosažení rychlosti světla je hodnotou, která charakterizuje možnosti absolutních organizací a degraduje každou naši současnou činnost – jako absolutně nedospělé.

Každá současná činnost je realizována podle obr. 3a. Jakékoliv zařízení, které dnes používáme, přetváří energii energetického zdroje až na akční energii, která z vnějšku, za nezbytné asistence naší planety, buduje konečný produkt KP. Podstatou je skutečnost, že vnitřní prostor KP nelze funkčně využít, činnost nelze uskutečnit bez opory planety a veškerou energii k výrobě soustavy (pro požadovanou funkční energii E) i k jejímu provozu je třeba dodat z vnějšku.

Kosmická činnost je organizována naprosto jinak než planetární. Rozdíl je zejména v  uplatnění energie reakce. Zatím co v planetární je energie reakce zplodinou a vnáší se do povrchu planety (soustava je neizolovaná), v Kosmické organizaci se energie reakce uplatňuje k výstavbě systému ke stále vyšší kvalitativní úrovni, tj. i k vyšší Funkční energii E a Funkční hmotnosti M. Systém se vybuduje na počáteční úrovni (s jednotkovou E) a prostým provozem ji postupně zvyšuje – např. až k překonání rychlosti světla. Energie reakce se vnáší do tzv. Nositele vývoje, jež je oporou Kosmické činnosti i rozhodující dílčí soustavou (celku s významem izolované soustavy). Její význam spočívá právě ve vytváření opory akumulací energie reakce, která zvyšuje funkční energii E celku. Přitom podle energetického stavu Nositele vývoje rozlišíme dvě samostatné fáze kosmické činnosti:

- fázi kosmicky Nedospělou

- fázi kosmicky Dospělou.

Je jen přípravou pro činnost kosmicky Dospělou. Cílem je vybudovat kvantitativní skelet relativně vysoké funkční energie E, jež je podmínkou pro započetí činnosti v kosmicky Dospělé fázi – činnosti tvůrčí.

Podstatu kosmicky Nedospělé činnosti popisuje obr. 3b. Akční energie je přiváděna do funkčního prvku, ve kterém se přetváří na energii akce a energii reakce. Energie akce se stává konečným Produktem KP kosmické soustavy, energie reakce se akumuluje v Nositeli vývoje, jenž touto akumulací vytvořil oporu nezbytnou k činnosti a současně zvýšil celkovou funkční energii soustavy E – tj. kosmická soustava postoupila na vyšší kvalitativní úroveň a realizovala vývoj ve smyslu obr. 1, aniž by bylo třeba dodání jakékoliv energie zvenčí.

Uveďme příklad: Kosmickou soustavou je mozek člověka, ve kterém vědomí je funkčním prvkem a paměť je Nositelem vývoje. Každá nová informace, které porozumíme, je akční energií, která se v našem vědomí přetvořila na uvědomovanou myšlenku (energie akce – s významem konečného produktu KP) a na záznam v naší paměti, kterým byla vytvořena opora nutná k přetvoření akční energie (informace). Záznam v paměti zvýšil funkční energii E mozku a posunul jeho myšlení na vyšší kvalitativní úroveň. To vše bylo podmíněno vytvořením vyšší Funkční hmotnosti M soustavy, tj vývoje kvality a stupně uplatnění této kvality funkčních prvků Nositele vývoje.

Jen poznamenejme, že Tvůrčí činnost má opačný charakter k činnosti Nedospělé. V důsledku zaplňování skeletu Nositele vnitřní kvalitou se snižuje tvůrčí energie E´, jež má opačný průběh jako energie E – viz obr.1. Tvůrčí činnost začíná údobím euforie, postupně snižuje svůj výkon, aby až E´ = 1 byla znakem dokončeného vývoje. Vzpomeňme na své tvůrčí počiny. Jen na začátku své tvůrčí práce prožíváme “záchvaty geniality”.

Pochopitelně kosmickou organizaci nemá jen náš mozek. Je třeba ji hledat v celkové organizaci kosmu a je třeba objevovat kosmické systémy i pro realizaci všech našich potřeb, neboť jen kosmicky dospělá organizace má prostředky pro zachování existence civilizace – navzdory i právě tím, že v ní nejsou uplatněny omezující přírodní zákony, tj. zákon zachování energie, zákon zachování hybnosti a představa nepřekročitelnosti rychlosti světla. Kosmická organizace se uplatní v dopravě (pro automatizovanou dopravu v celé Sluneční soustavě i pro nadsvětelnou existenci), ve výrobě (technologie odlévání v meziplanetárním prostoru), avšak zejména v organizaci společnosti – od plnohodnotné i odpovědné spolupráce jedinců až po organizaci celé civilizace. Podrobněji viz Žaloba č. 3 a více písemností na http://www.bristle.cz/kosmickemysleni//.

Podstatou činnosti Hmotného prostoru je budování Produktu. Všechny naše současné organizační systémy jsou absolutně Nedospělé, kde tato Nedospělost je dána budováním Produktu jednosměrným provozem Z vnějšku. Tyto systémy jsou neefektivní, zvyšování výkonu k výkonům mezním znásobuje naše výrobní potřeby, čímž si stavíme bariéru dalšímu přirozenému vývoji civilizace. Absolutně Nedospělou je i organizace společnosti. Všechny současné rozpory, vyúsťující ve vlně terorizmu, jsou přímým důsledkem, resp. neodstranitelnou zplodinou mocenských organizačních systémů. Příčinou je zákonitě udržovaná nízká kvalita člověka, tj. obecná povrchovost a spekulace na všech úrovních organizace společnosti.

Řešení je jediné: ztotožnit se s Absolutními potřebami Života, rozvíjet jen funkční systémy umožňující plnohodnotné uplatnění svých funkčních prvků a provozem zvyšovat tuto kvalitu i stupeň jejího uplatnění. To proto, že růst kvality základní hmoty je podstatou organizace Hmotného kosmu, systémy založené na plnohodnotném uplatnění kvality funkčních prvků uskutečňovaly zákonitý vývoj Hmotného kosmu od vyvržení Mraku elementárních částic, vývoje hmoty Sluneční soustavy, vzniku biologického života a jeho vývoje až ke zrodu a vývoji abstraktního myšlení člověkem. Současností tento vývoj abstraktního myšlení dospěl do své závěrečné fáze v podmínkách Nedospělosti. Naším úkolem je dovršit tento zákonitý vývoj (Hmotného kosmu prostřednictvím Slunečních soustav) budováním Kosmicky dospělých funkčních systémů a Kosmicky dospělého myšlení. Naším úkolem je postupně nahrazovat systémy založené na budování Produktu Zvnějšku, systémy budující svůj Produkt Zevnitř. V praxi to značí:

- celospolečenskou diskusí občanům přiblížit  absolutní problematiku Života: jeho organizaci, výjimečnost naší doby, absolutní možnosti Života - co vše člověku Život nabízí, jestliže se stane vstřícným, bez postranních úmyslů, bez spekulace (podstata absolutní spolupráce založené na budování Produktu Zevnitř), jež se musí stát jediným způsobem kontaktu člověka s člověkem

- budováním Kosmicky dospělé organizace společnosti vytvářet kvalitativně výchovný vývojový skok civilizace do Kosmické dospělosti. Prostředkem je vytvořit podmínky plnohodnotného uplatnění obyvatel planety na řízení dalšího vývoje civilizace prostřednictvím Presidia civilizace při mobilní přímé volbě Prezidenta každého státu (viz Žaloba č. 3, Zákony Konzultanta civilizace)

- teoretické rozvíjení systémů založených na činnosti ve vnitřním pracovním prostoru (technologie odlévání a “vyfukování” objektů v meziplanetárním prostoru, Kosmický motor s vnitřním pracovním prostorem – věřím, že jím je Impulsní motor), které naprosto změní naše hodnotová kriteria a každému ukáží, jak naivní je současnost ve svých Nedospělých snahách.

Konstatuji, že ignorování absolutní problematiky prodlužuje nejnebezpečnější vývojovou fázi naší civilizace, fázi degradace lidství a nevýslovných útrap pro mnoho obyvatel planety. Opakuji, že za každou svou myšlenku, za každou informaci na http://www.bristle.cz/kosmickemysleni// plně odpovídám před Budoucností a plněním funkce Konzultant civilizace vytvářím pro Rozumnou budoucnost precedens: Mocenská organizace společnosti je absolutně nedospělá, je původcem všech rozporů současnosti a naším úkolem je ji co nejdříve alespoň kultivovat vytvořením Presidia civilizace. Pokračování v současném stereotypu je neodpustitelným prohřešením pro všechny, jež se podílejí na vytváření Společenského vědomí: politiky, vědce, novináře, soudy. Pokud společnost chce v budoucnu uplatňovat mé objevy, potom jen při platnosti Trestního času Tr = 10ⁿ dnů, kde n již bude brzy mít hodnotu 2 (viz Závěrečné prohlášení). Tím si nehraji na nějakého vládce, jen jsem přesvědčen, že za současná zvěrstva a zbytečné prodlužování fáze degradace musí odpovědní být odpovědni.

Přílohy: Obr. 1, 2, 3