P13. Veličiny a zákonitosti absolutní konstrukce Života

Vývoj životní energie

Nositelé vývoje kvantitativní konstrukce (Nositelé KK)

Stručné informace o funkci Nositelů KK

Nositel vývoje kvantitativní konstrukce má základní stavebně organizační poslání, a to jak pro Duchovní, tak i Hmotný prostor. V Duchovním prostoru vytváří jeho nosnou konstrukci (včetně organizace naší posmrtné existence), čímž se tento Nositel vývoje kvantitativní konstrukce (Nositel KK) stal přímo Nositelem vývoje Života. Ve Hmotném prostoru má opět základní poslání: je oporou při vytváření životní energie, je Nositelem vývoje v Induktivním systému uskutečňující výrobu životní energie v každém biologicky živém organismu, čímž určuje průběh stárnutí organizmu, tj. řídí biologické hodiny. Jeho jméno je mitochondrie. a z absolutního pohledu je prostředkem vytvoření funkční energie pro existenci a budování nejvyšší kvality Hmotného kosmu: Tvůrčího vědomí. V tomto pojednání se soustředím na funkci mitochondrie a její kvalitativní symetrii s Nositelem kvalitativní konstrukce. Popis funkce Nositele KK Duchovního prostoru včetně jeho kvalitativně symetrických vztahů je v P14.

Nositel vývoje Kvalitativní a Kvantitativní konstrukce

V P 6 a v P10 byly popsány vývojové děje, jejichž podstatou byla akumulace energie v Nositeli v podobě kvalitativní změny jeho hlavních prvků 1, 1´ a relativistického přibližování těchto prvků, kde relativistické má význam tvarové přestavby celého systému vyúsťující v tvarové vyhraněnosti stabilizačních prvků 2, 2´ Nositele a intenzivnějšího silového působení s významem prvků 3, 3´. Jednodušeji řečeno, podstatou těchto kvalitativně vývojových dějů jsou kvalitativní změny skeletu jejich Nositelů. Vývoj myšlení, urychlování hmoty, vývoj planetárního života … to vše byly vývojové děje, jejichž podstatou byla kvalitativní změna prvků jejich Nositelů.

Ve smyslu obecného uplatnění Zákona kvalitativní symetrie musí existovat i vývojové děje, ve kterých nedochází ke kvalitativní změně prvků Nositele, tj. že tyto prvky mají po celou dobu vývoje stejnou kvalitu. Podstatou vývoje v těchto dějích musí být jen kvantitativní změna. Čeho se týká, vysvětlím až v konkrétních dějích, neboť opět podle kvalitativní symetrie musí existovat kvantitativní vývoj jak ve Hmotném, tak v Duchovním prostoru a pochopitelně i mezi těmito vývojovými ději musí existovat kvalitativně symetrické charakteristiky – i když se jedná o kvantitativní vývojové děje. To proto, že Život je jen jeden, všechny jeho vývojové fáze a prostředky jsou svázány do jediného celku a musí mezi nimi platit zákonité vztahy. Ve smyslu obecného uplatnění zákona kvalitativní symetrie musí tedy existovat kvalitativně symetrické vztahy jak mezi kvalitativním a kvantitativním vývojovým dějem, tak mezi kvantitativními ději Hmotného a Duchovního prostoru. Samozřejmě musí i ve vlastním kvantitativně vývojovém ději existovat opačné vývojové fáze (Dospělá a Nedospělá) přičemž ve Hmotném prostoru musí vývoj začít svou nedospělou fází, avšak podle sestupné větve křivky vývoje na obr. 1 a v Duchovním prostoru svou tvůrčí fázi podle vzestupné větve vývoje. To vše je důsledek obecného uplatnění Zákona kvalitativní symetrie a je jediným prostředkem pro studium problematiky Duchovního (záporného) a nadsvětelného prostoru. Nyní se však soustřeďme na Nositele nám nejbližšího: mitochondrii.

 

Vývoj životní energie biologického jedince

Tělo každého biologicky živého jedince je organizováno Induktivní soustavou s Nositelem, jehož změny jsou určující pro energetický vývoj jedince. V tomto sdělení se soustředím jen na funkci Nositele, kterým je mitochondrie v každé naší buňce. Je prostředkem závěrečné i nejdůležitější fáze činnosti Induktivního systému, přičemž umožňuje pochopit podstatu našeho stárnutí ve vývoji Nedospělém a naopak podstatu našeho omlazování ve vývoji Dospělém. Uveďme nejdříve stavbu Nositele a potom teprve popišme funkci:

1. Vývoj nedospělý – “stárnutí” organismu

Nositel KN (K …Kladný, Hmotný prostor, N … Nedospělý vývoj):

1´membrána mitochondrie

2´vrstevnatost membrány

3´, 3 vnitřní prostor ohraničený pro vodu nepropustnou membránou

2 tvarové charakteristiky prvku 1

1 ATP syntetáza (část Fo + část F1) – průchod dovnitř

Celý proces, který mitochondrie ve funkci Nositele realizuje se nazývá dýchací řetězec, nebo také protonová pumpa. Nás nebudou zajímat biochemické reakce, ale jen rozhodující fáze ve vztahu k uplatnění jednotlivých funkčních prvků. Dýchací řetězec začíná uplatněním vnitřní membrány mitochondrie, jejím trojnásobným přechodem se substrát upravuje až na protonomotorickou sílu, jejímž účinkem se protlačí protony 2H+ hlavním prvkem 1, tj. ATP syntetázou, do vnitřního prostoru mitochondrie. (Poznamenejme, že substrát je ušlechtilou energií, která je produktem přeměny živin v našem těle, jež společně jsou prvky celé Induktivní soustavy). Přímo přes membránu (s významem působení hlavního prvku 1´) projde iont 02- (kyslíku), který s 2H+, již prošlým syntetázou, vytvoří molekulu vody. Ta zůstává uvnitř mitochondrie a je tedy akumulovanou energií způsobující vývoj systému. Toto tvrzení upřesněme.

Podstatou činnosti v každém systému je přetvoření pohybové formy energie na Produkt, při uplatnění principu akce a reakce. Produkt je energií akce a nezbytnou oporu k jeho vytvoření je možné jen akumulací energie reakce. Konstatujme, že v našich Nedospělých činnostech akumulaci energie reakce vždy zajišťuje naše planeta, v absolutních (kosmicky dospělých) systémech tuto funkci přebírá Nositel vývoje. Je třeba si uvědomit, že nesrovnatelně efektivněji, neboť akumulace energie reakce v Nositeli , narozdíl od planety, vždy značí energetickou přípravu systému k činnosti v opačné vývojové fázi, tj. přípravu zadarmo. V systémech s Nositelem kvalitativní konstrukce je to vytvářením vyšší E, M systému až k energii relativně nekonečné, nezbytné k zažehnutí Tvůrčí energie. V Nositeli Kvantitativní konstrukce musí být příprava k Dospělé činnosti opačná: akumulace energie reakce musí způsobovat zmenšování výkonu (tj. E, M) sytému a akumulovaná energie reakce musí být přímou přípravou pro Dospělou vývojovou fázi, ve které se musí stát prvotní energií pro vytváření produktu – musí být příští energií akce. Proto i v mitochondrii musíme rozlišovat energii Akce, která vývojem musí být přeměněna až na Produkt, a to vytvořením energie reakce, jež se v mitochondrii musí akumuluvat, aby ve vývojové fázi Dospělé se mohla stát prvotní energií pro vytvoření energie Akce. Popišme tyto energie (akce a reakce) ve funkci mitochonndrie:

Energie akce: Protonmotivní síla s protony 2H+ je pohybovou formou energie, kterou je nutné přetvořit na Produkt a děje se to takto: průchodem protonů 2H+ částí Fo syntetázy se mění tvar její části F1, která tím vytvoří z ADP a P molekulu ATP, jež je Produktem energie akce. Dává nám naši životní sílu, po odevzdání energie našemu organismu se ATP opět rozpadá na ADP a P, aby v některém z dalších průchodů 2H+ syntetázou se opět spojily – jako další Produkt. Ovšem přeměna pohybové energie na Produkt je jen polovina výrobní činnosti energetické podstaty, neboť musíme vytvořit podmínky k pokračování pohybové energie uvolněním průchodu sysntetázy při zachování energetického potenciálu.

Energie reakce: Podle principu akce a reakce musí tedy vznik ATP (energie akce) být podmíněn akumulací energie reakce. Logicky pro udržení pohybu protonů (existence pohybové energie) musí již prošlé protony být odváděny, aby na vnitřní straně membrány se mohla udržovat nízká koncentrace protonů. Děje se tak sloučením 2H+ a 02- na vodu, jež je hledanou energií reakce. A jelikož membrána mitochondrie je pro vodu nepropustná, je voda uvnitř mitochondrie “uvězněna”, akumulována a připravena pro využití v opačné vývojové fázi - kdy se musí (ve smyslu kvalitativní symetrie) uplatnit jako prvotní energie akce. V podsvětelné existenci ovšem akumulovaná voda musí způsobovat postupné snižování výkonu buněk ve výrobě energie podle sestupné větve Křivky vývoje na obr. 1. Zaplňování vnitřního prostoru mitochondrie vodou zmenšuje tento vnitřní prostor a tím nepřímo zvyšuje koncentraci protonů. Důsledkem je postupné snižování spádu protonmotivní síly a zpomalování procesu syntézy ADP a P na ATP.

Zopakujme podstatné o činnostech jednotlivých prvků, a to jak k ujasnění vlastní činnosti Nositele (mitochondrie), tak zejména k vytvoření kvalitativně symetrických charakteristik činnosti s ohledem na Nositele kvalitativní konstrukce, jež jsou kvalitativními důkazy pravdivosti konstrukce a funkce obou Nositelů vývoje :

1) membrána mitochondrie, ve funkci hlavního prvku 1´, přetváří prvotní energii (substrát) na formu energie, kterou hlavní prvek 1 (ATP syntetáza) může zpracovat (proces je opačný ke kvalitativní konstrukci Nositele vývoje, dále jen Nositel kvalitativní, ve kterém postup je opačný: od hlavního prvku 1 k prvku 1´)

2) průchodem protonů 2 H+ částí Fo syntetázy se změní tvar části F1, která tím dodá energii ADP a P k jejich spojení na molekulu ATP s významem oddělitelného produktu soustavy – produktu energie akce. Vratná změna tvaru syntetázy je opačná k trvalé a kvalitativní změně hlavního prvku Nositele kvalitativního, kde kvalitativní změna je až prostředkem akumulace energie reakce

3) sloučení 2 H+ a 02- na produkt energie reakce je opět opačným prostředkem oproti Nositeli kvalitativnímu: namísto změny kvality hlavních prvků 1, 1´ se mění kvalita samostatných energií, a to jejich sloučením, jež je relativistickou změnou Nositele KK

4) akumulovaná energie v kvalitativním Nositeli způsobuje zvýšení jeho energetické hodnoty E s významem zvýšení výkonu Nositele v jeho funkčním poslání. Ve smyslu kvalitativní symetrie musí voda akumulovaná v mitochondrii způsobovat snížení energie E mitochondrie, tj. snížení jejího výkonu při syntéze ADP a P na ATP (zmenšením vnitřního prostoru s následným zvětšením koncentrace protonů na vnitřní straně membrány

5) zatímco kvalitativní Nositel akumulací energie reakce v Nedospělé fázi realizuje vývoj podle vzestupné větve, kvantitativní Nositel realizuje svůj nedospělý vývoj podle sestupné větve Křivky vývoje na obr. 1

6) zatímco pro kvalitativního Nositele je akumulace energie v nedospělé fázi přípravou pro fázi dospělou tím, že buduje stále pevnější skelet, který v dospělé fázi obepnutím vnitřního pracovního prostoru zažehne tvůrčí práci Energetického prázdna, musí voda v mitochondrii být opět přípravou pro vývoj v dospělé fázi, avšak být přímo energií akce, jež se uplatňuje svým rozpadem. Přitom tento rozpad musí způsobovat energie nového životního prostředí - jako kvalitativně symetrická k tvůrčí energii Energetického prázdna v kvalitativním Nositeli. Touto energií je Gravitační indukce, kterou získáme přechodem (urychlením) do nadsvětelného prostoru. Opačným procesem k aktivně tvůrčí činnosti Energetického prázdna je tedy rozpad existující energie (vody) v důsledku rozkladného působení energie životního prostředí – Gravitační indukce.

A nyní výsledky důsledné kvalitativní symetrie uplatněme k dokončení jednoduchého popisu funkce mitochondrie, která je jediným představitelem kvantitativního Nositele ve Hmotném prostoru:

Mitochondrie, s významem kvantitativního Nositele, dotváří dřívější vývoj energie Induktivního systému (kterým naše tělo je) z přijímaných živin až na konečné složky: substrát a kyslík. Ty jsou nezbytné pro vytvoření energie akce (sloučení ADP a P na ATP) průchodem 2H+ syntetázou a akumulaci reakce – v podobě vody (vzniklé sloučením 2H+ + 02-), jež se přímo neváže na žádný prvek systému. Akumulace se uskutečnila umístěním energie reakce, tj. vody, ve vnitřním prostoru, kde membrána, která ji obepíná, je nepropustná a brání její infiltraci ven ze systému - opačné k aktivnímu působení skeletu Kvalitativního nositele při jeho dotváření do úrovně Nulového bodu. Navíc zaplňování vnitřního prostoru membrány vodou nepřímo zvyšuje koncentraci protonů na vnitřní straně membrány a tím snižuje protonomotorickou sílu. Tato akumulovaná energie tedy snižuje výkon mitochondrie - biologický organismus zdánlivě “stárne”. Avšak toto stárnutí není zhoršením kvality prvků mitochondrie - jen zákonitou přípravou pro vývoj Dospělý (stejně jako je poslání Nedospělé fáze v každém jiném vývojovém ději), tj. pro existenci v prostředí nadsvětelných rychlostí. Vlastní průběh úbytku funkční energie E mitochondrie je částečně zkreslován tím, že dítě ve svém nedospělém těle nemůže plně využít největší energie buněk. Dospělý jedinec je silnější díky svému dospělému tělu. Ve skutečnosti energetický výkon buněk je již mnohem menší, neboť již od početí, kdy mitochondrie má obrovský výkon (viz obr.1 - sestupná větev), se jejich výkon stále snižuje. Nejdříve rychle, později stále pomaleji, aby po dospění organizmu (u člověka asi po 25 roku života) již jedinec sám pociťoval nezadržitelné snižování energetické hodnoty E svých mitochondrií. Neúprosnost stárnutí poznalo nespočet generací. Důsledkem, dříve nebo později, byla smrt jedince. Příčinou bylo snížení E (výkonu) mitochondrií na hodnotu, která nestačila krýt energetické potřeby organismu, zvláště při zeslabení nemocí.

2. Absolutní možnosti života hmotného prostoru

Zdůrazněme, že úmrtí člověka již v první polovině prvního cyklu své existence bylo vynuceno potřebami vývoje civilizace, kdy generace mladší své schopnosti začíná rozvíjet na základě vrcholných možností generace starší. Proto uplatnění myšlení vyšší úrovně bylo podmíněné úmrtím generací starších. Zdůrazněme, že dosažením absolutních poznání a kosmických kvalit člověka tato potřeba nejen končí, ale nabízí se nová. Jestliže starší generace mladší nijak neomezuje, je pro vývoj civilizace naopak přínosem, může-li se člověk starý, bohatý zážitky a zkušenostmi, omladit a s plnou energií mládí realizovat sny, na které již nezbývalo sil. Dá se říci, že člověk omlazený je pro Život plnohodnotnější, než člověk narozený a Život ve své nezadržitelnosti vývoje nemůže toho nevyužít. Člověku dává možnost násobné cyklické existence, kdy v podsvětelném prostoru akumulací vody v mitochondriích se člověk připravuje pro svou existenci v nadsvětelných rychlostech, aby štěpením vody v prostředí vysoké gravitační indukce v nadsvětelných rychlostech se naopak připravoval pro opětnou mladistvou existenci v podsvětelných rychlostech. Tyto až neuvěřitelné možnosti pro člověka si přibližme. Dříve však konstatujme, že cyklická existence je přímo dána obecným uplatněním Zákona kvalitativní symetrie. Žádný vývojový děj nemůže být “poloviční”: vždy platí, že vývoj Nedospělý je zákonitou přípravou pro vývoj Dospělý. Avšak z mnoha důvodů možnost omlazení může využívat až člověk “moudrý”, až se stane Kosmicky dospělým a vstřícnou spoluprací umožní plnohodnotné uplatnění všem ostatním.

Vývoj dospělý – “omlazování” organismu

Nositel KD (K … kladný, Hmotný prostor, D … dospělý vývoj):

1´ membrána mitochondrie

2´ vrstevnatost membrány

     3´, 3 voda uvnitř mitochondrie a prostředí vysoké gravitační indukce, jež spolu tvoří samostatný kvantitativně tvůrčí systém

2 tvarové charakteristiky prvku 1

1 ATP syntetáza (část Fo + část F1) – průchod ven

Dospělý vývoj Nositele KD (mitochondrie) se, podle příkladů kvalitativní symetrie výše, uskutečňuje v aktivním životním prostředí nadsvětelného prostoru – v prostředí Gravitační indukce, jež musí být energií opačnou k Energetickému prázdnu. Přitom zdrojem energie musí být energie reakce z Nedospělé fáze vývoje, tj. voda. Ve smyslu kvalitativní symetrie k tvůrčí energii Energetického prázdna v kvalitativním Nositeli, musí prostředí Gravitační indukce se uplatňovat opačně: nesmí být tvůrcem dvou vnitřních kvalit (hlavních prvků) a prvotní energie opouštějící systém k vytvoření produktu činnosti, naopak musí být životním prostředím způsobující rozpad existující prvotní energie, tj. vody. Podle Zákona tří prvků musí i rozpad vytvořit tři účinky, které by ovšem se neměly týkat jakékoliv změny kvality mitochondrie. Předpokládám tyto účinky:

- vytvoření životní energie, tj. energie akce obdobně jako ve fázi Nedospělé, a to opět syntézou ADP a P na ATP při opačném směru průchodu 2H+ (ATP syntetázaou)

- 2H+ a 02- se po opuštění mitochondrie již nespojí a zřejmě se stanou radikály, které budou kvantitativně opravovat naši tkáň dorůstáním chybějících částí – včetně opravy DNA zejména prodloužením Telomer. Opravy našeho těla jsou akumulací energie reakce s významem přípravy pro opětnou Podsvětelnou existenci.

Z Kvalitativní symetrie dále vyplývá, že vytlačováním vody z mitochondrie musí se výkon buňky zvyšovat podle vzestupné větve Křivky vývoje, aby po jejím vytlačení byl výkon největší – jak v prostoru nadsvětelném, tak v podsvětelném. Maximální výkon je podmíněn možností vytvoření max. protonomotorické síly dovolující nejrychlejší protlačení protonů ATP syntetázou.

Závěr

Zopakujme, že vývojem se kvalita skeletu Nositele KD (resp. KN), tj. mitochondrie, nemění. Veškeré změny energetické hodnoty E systému jsou vázány na množství vody v mitochondrii. Proto člověk nestárne, jen se energeticky připravuje na opačnou fázi své existence. Funkce Nositele KD plně odpovídá kvalitativně symetrickým charakteristikám ve vývoji kvalitativního Nositele. Podstatou dospělého vývoje Nositele KD musí být rozklad vody na prvky a jejich vytlačení z nitra mitochondrie – s významem přípravy pro opětnou mladistvou existenci v podsvětelném prostoru.

 

XI.2003 Ing. Hanák